Cílem Codex Alimentarius je prosazovat ochranu spotřebitelů a usnadnit celosvětový obchod s potravinami prostřednictvím vypracování potravinových norem, kodexů správné praxe a dalších pokynů. Význam Codexu Alimentarius se v obchodním kontextu zvyšuje, neboť je konkrétně uváděn jako jedna z „relevantních mezinárodních organizací“ v Dohodě Světové obchodní organizace o hygienických a rostlinolékařských opatřeních.  

Codex Alimentarius (CA) je podle překladu z latiny „potravinářský zákoník“.

Codex Alimentarius jako takový je mezinárodní organizací, na jejímž ustavení se v šedesátých letech podílely dvě organizace Spojených národů: Organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) a Světová zdravotnická organizace (WHO).

Československo patřilo k zakládajícím členům CA. V roce 2003 se členem CA stalo Evropské společenství (nyní EU), které si rozdělilo kompetence s členskými státy na základě úrovně harmonizace příslušné legislativy.

Účelem CA je mimo jiné řídit a pomáhat při vypracování definicí potravin a požadavků na ně, pomáhat při harmonizaci těchto požadavků a tak podporovat i mezinárodní obchod s potravinami. Většina světové populace žije ve 188 zemích, které jsou členy CA a které se proto podílejí na návrhu norem a jejich zavádění na národní a regionální úrovni. Současně více než 200 mezinárodních nevládních organizací a mezivládních organizací má status pozorovatele.

Codex Alimentarius je řízen Komisí Codexu Alimentarius (CAC), což je mezivládní orgán, ve kterém mají svůj hlas všechny členské státy.

CA vypracoval a následně schválil řadu obecných a specifických norem o bezpečnosti potravin, které byly formulovány pro ochranu zdraví spotřebitelů a zajištění správných postupů v obchodování s potravinami.

Ačkoliv normy přijaté Kodexem nemají právní platnost, jsou uznávané a používané, neboť byly sestaveny na základě vědeckých poznatků.

V mnoha případech se Organizace pro světový obchod (World Trade Organisation – WTO) odvolává na kodexové normy při mezinárodních sporech týkajících se potravin a potravinářských výrobků. Národní a regionální zákony a normy ve většině případů používají jako výchozí bod právě kodexové normy. Např. Rada EU a Evropská komise bere tyto normy jako základ pro vypracovávání vlastních norem a právních předpisů.

Kontaktním místem pro Codex Alimentarius v EU je Evropská komise – GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin (DG SANTE): Codex Alimentarius – European Commission (europa.eu).

V České republice je Národním kontaktním místem CA Ministerstvo zemědělství (Odbor potravinářský): Odbor potravinářský | eAGRI.

• Oficiální webové stránky Codexu Alimentarius: http://www.fao.org/fao-who-codexalimentarius/en/
• Přehled všech kodexových výborů a pracovních skupin
• Přehled připravovaných zasedání jednotlivých výborů CA
• Přehled aktuálních kodexových standardů (CODEX STAN)
• Vyhledání kodexového standardu

Pro kodexové dokumenty se používá jednotný systém odkazů (referencí). Dokumenty připravované CAC nesou označení ALINORM. Dokumenty připravované jednotlivými výbory/prac. skupinami nesou označení CX.

• Přehled speciálních publikací vydaných v rámci CA

I když nejsou oficiálně součástí struktury CA, Komisi a jejím specializovaným výborům poskytují nezávislá vědecká doporučení tyto subjekty: Společný výbor expertů FAO/WHO pro potravinářská aditiva (JECFA), Společné uskupení FAO/WHO pro problematiku reziduí pesticidů (JMPR) a Společné uskupení FAO/WHO pro posuzování mikrobiologických rizik (JEMRA).

• Rozhodnutí Rady ze dne 17. 11. 2003 o přistoupení Evropského společenství ke Komisi pro Codex Alimentarius.
  (Revidovaný překlad rozhodnutí Rady ze dne 17. 11. 2003, CZ)