Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Foto: Shutterstock
Moderní biotechnologie nachází v dnešní době široké uplatnění v zemědělském, potravinářském i farmaceutickém průmyslu.
Geneticky modifikovanou potravinou a krmivem se rozumí potravina a krmivo, které obsahuje geneticky modifikované organismy, sestává z nich nebo je z nich vyrobena.
Legislativní rámec pro oblast GM potravin a krmiv je řešen na úrovni EU. Uvádění GMO pro použití v potravinách a krmivech na trh EU podléhá velmi přísné regulaci dle nařízení EP a R (ES) č. 1829/2003.
Robustnost a přísnost celého systému vytváří z GM potravin ty nejprověřenější potraviny na trhu. Jako potravina či krmivo mohou být v současné době v EU uváděny na trh produkty z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji, cukrové řepy. Dále jedna bakteriální a jedna kvasinková kultura. V České republice se spotřebitel nejčastěji setká v obchodě s rostlinnými oleji (sójové, řepkové) vyrobenými z geneticky modifikovaných rostlin. Přehled schválených GM potravin a krmiv naleznete na stránkách Evropské komise v Registru EU geneticky modifikovaných potravin a krmiv.
V EU se ovšem GM produkty rostlinného původu využívají především v krmivářském průmyslu.
Ve světě jsou ve vývoji či v oběhu již geneticky upravené potraviny s vyšší nutriční hodnotou a příznivějším obsahem jednotlivých vitamínů, s vyváženým složením mastných kyselin, s lepší údržností či se zvýšeným obsahem nenasycených mastných kyselin omega-3 atd. Transgenní plodiny odolávající abiotickým stresům (např. sucho, chlad, zasolení půd či nedostatek světla) nám možná v budoucnu pomohou udržet nízké ceny a dostatek potravin.
V celosvětovém měřítku se vývoj biotechnologií nezaměřuje pouze na rostlinné komodity, ale také na potraviny živočišného původu. Na Kubě je již například v oběhu GM tilápie a pro vstup na americký trh je připraven GM losos.
Na evropském trhu je možné koupit jen GM produkty rostlinného původu, žádná GM potravina či krmivo živočišného původu být uváděno nesmí. Přehled schválených GM potravin a krmiv naleznete na stránkách Evropské komise v Registru EU geneticky modifikovaných potravin a krmiv.
Použití GM produktů rostlinného původu je výrazné především v krmivářském průmyslu, protože sója a kukuřice jsou nejdůležitějšími rostlinnými zdroji bílkovin pro zvířata. Podle Evropského sdružení výrobců krmiv (FEFAC) je 85 % vyrobených krmných směsí v EU označeno jako GM materiál. Značné rozšíření biotechnologií v zemích vyvážející krmné suroviny do celého světa, znamená, že v Evropě bude i nadále vzrůstat potřeba geneticky modifikovaných rostlinných komodit. Není možné celkové dodávky kvantifikovat, protože neexistuje žádný právní rámec, na jehož základě by se data sbírala a vyhodnocovala. V každém případě jsou dovozy GM plodin do EU vysoké a především pro krmivářský průmysl nezbytné. EU si totiž není sama schopna zajistit dostatečné množství bílkovinných zdrojů. FEFAC odhaduje, že EU je závislá na dovozu plodin bohatých na bílkovinu až ze 77 %. Jednou z nejdůležitějších komodit v evropském krmivářství je sója, kterou jsou z 68 % krmena hospodářská zvířata. Ovšem EU vyprodukuje ročně necelé 2 % sóji, zbytek požadovaného množství je dováženo z Brazílie a Argentiny, významnými producenty GM sóji. Brazílie a Argentina také dodávají EU vysoké množství kukuřice k výrobě škrobu, která se také často používá pro výrobu krmiv a z převážné části se jedná rovněž o GM kukuřici.
Další informace o GM potravinách a krmivech:
Vědecký výbor pro GM potraviny a krmiva
Legislativa
Registr geneticky modifikovaných potravin a krmiv
Vědecký panel EFSA pro geneticky modifikované organismy
FAO GM Foods Platform
Publikace:
Leták „Bezpečnost geneticky modifikovaných potravin a krmiv“ (2016)
Publikace „GMO bez obalu“ (2014)
Bulletin Svět biotechnologií
Články v kategorii
Genetická modifikace velkých zvířat nabízí obrovský potenciál nejen pro zvýšení produkce masa, mléka či vlny, ale také pro využití zvířat jako bioreaktorů k výrobě rekombinantních proteinů nebo modelů lidských onemocnění. Až donedávna byla však genetická úprava těchto zvířat technicky složitá a její možnosti značně omezené. Díky své relativně menší velikosti a kratší době březosti se […]
V průběhu evoluce docházelo nejen k vývoji jedince, ale také k formování a upevňování komplexních vztahů mezi různými druhy. Jedním z nejpozoruhodnějších příkladů je symbióza rostlin s hlízkovými bakteriemi. Tyto bakterie umějí přeměňovat vzdušný dusík na formu, kterou rostliny mohou využívat pro svůj růst. Za běžných podmínek v půdě je ovšem tato přeměna energeticky náročná, […]
Kukuřice je jednou z nejvíce pěstovaných plodin na světě a je klíčová pro globální potravinovou bezpečnost. Stejně jako u jiných rostlin, růst a produktivita kukuřice mohou být omezeny pomalou aktivitou enzymu Rubisco, který je zodpovědný za asimilaci uhlíku během fotosyntézy. V nedávné studii publikované v Journal of Experimental Botany vědci z Boyce Thompson Institute (BTI) ukázali slibný […]
Úspěšnost násady plodů rajčat a jejich výnosu závisí na správném vývoji pylu a opylení květů. Přestože vědecký pokrok přinesl již mnoho poznatků o těchto procesech, regulační mechanismy, které je ovlivňují, stále nejsou zcela objasněny. Nedávno se však čínským vědcům podařilo izolovat u rajčat transkripční faktor SlHB8, jehož hladina klesá během vývoje pylu a ovlivňuje řadu […]
Studie publikovaná v Journal of Biotechnology zdůrazňuje potřebu využívání kombinovaných technik ekologického zemědělství a moderní biotechnologie, aby bylo možné uspokojit rostoucí celosvětové požadavky na množství i kvalitu potravin. Autoři naznačují, že ani jedna z metod nemůže řešit budoucí problémy produkce potravin samostatně. Vědci se ve své studii odkazují na konferenci o světové potravinové bezpečnosti, kterou v roce […]
Nobelovu cenu za chemii za rok 2020 obdržely Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier za vývoj revoluční, avšak jednoduché metody pro úpravu DNA, známé jako CRISPR/Cas9. Tato technologie umožňuje specifickou úpravu primární sekvence DNA na přesně definovaném cílovém místě, například v místě mutace způsobující genetické onemocnění. Cílové místo je v genomu identifikováno díky komplementaritě naváděcí gRNA […]
Růže a některé další okrasné rostliny jsou vyzbrojené trny, díky čemuž je péče o něco spojená s nemalým adrenalinem. Ještě horší je to v případě některým otrněných plodin, jako jsou například ostružiny nebo některé lilky. Obhospodařování takových rostlin je namáhavé a časově náročné. Na tento problém se zaměřil americko-španělský výzkumný tým, který vedl Zachary Lippman z Cold Spring Harbor Laboratory v New Yorku. Nejprve zjistili, že […]
Firma Amfora získala výjimku pro geneticky upravenou sóju. Na trh tak přichází nový, rostlinný zdroj proteinů. V dnešní době se již upouští od velkolepých zabijaček, honů a podobných oslav masa. Na trhu se objevují nové možnosti a náhrady, které se masu stále více blíží, ne jen chutí, ale i kvalitou. Jednu z nových variant sóji […]
Na Filipínách byly schváleny nové odrůdy geneticky modifikovaných (GM) banánů se zlepšenými vlastnostmi, především s odolností vůči hnědnutí a chorobám. Filipíny, jako hlavní producent a vývozce banánů v jihovýchodní Asii, čelí hrozbě výskytu panamské choroby Tropic Race 4, která ohrožuje až 80 % světové produkce banánů. V reakci na tuto hrozbu společnost Tropic Biosciences vyvinula banány odolné […]
Severní skvrnitost listů kukuřice, známá také jako spála kukuřice (NLB), patří mezi nejdestruktivnější houbová onemocnění této plodiny. Původcem choroby je patogenní houba Exserohilum turcicum. Tato houba napadá listy kukuřice a způsobuje na nich charakteristické skvrny, které se postupně rozšiřují do velkých nekrotických lézí. NLB ohrožuje kukuřici po celém světě a může způsobit značné ekonomické ztráty. Pokud k […]
Vánoční cukroví, bábovka od babičky, nebo snad oblíbený parfém? Kdo by neznal sladkou vůni vanilky. Vzhledem k vysoké ceně a horší dostupnosti pravé vanilky, tedy fermentované tobolky orchidejí z rodu vanilovníků, se často v potravinách i v kosmetice setkáváme s její náhražkou – uměle syntetizovaným vanilinem. Tato sloučenina, která je mimo jiné hlavní složkou přírodního […]
Opad orgánů, jako jsou květy, plody, listy, a kořeny, hraje zásadní roli ve vývoji a reprodukční úspěšnosti rostlin. Tento proces, nazývaný abscise, je pečlivě regulován fytohormony. Kyselina jasmonová tento děj podporuje, zatímco auxin ho naopak potlačuje. Nedávno se vědcům podařilo identifikovat transkripční faktor SIHB15A, který se ukázal být klíčovým regulátorem abscise u květů rajčete a který […]