Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Foto: Shutterstock
Moderní biotechnologie nachází v dnešní době široké uplatnění v zemědělském, potravinářském i farmaceutickém průmyslu.
Geneticky modifikovanou potravinou a krmivem se rozumí potravina a krmivo, které obsahuje geneticky modifikované organismy, sestává z nich nebo je z nich vyrobena.
Legislativní rámec pro oblast GM potravin a krmiv je řešen na úrovni EU. Uvádění GMO pro použití v potravinách a krmivech na trh EU podléhá velmi přísné regulaci dle nařízení EP a R (ES) č. 1829/2003.
Robustnost a přísnost celého systému vytváří z GM potravin ty nejprověřenější potraviny na trhu. Jako potravina či krmivo mohou být v současné době v EU uváděny na trh produkty z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji, cukrové řepy. Dále jedna bakteriální a jedna kvasinková kultura. V České republice se spotřebitel nejčastěji setká v obchodě s rostlinnými oleji (sójové, řepkové) vyrobenými z geneticky modifikovaných rostlin. Přehled schválených GM potravin a krmiv naleznete na stránkách Evropské komise v Registru EU geneticky modifikovaných potravin a krmiv.
V EU se ovšem GM produkty rostlinného původu využívají především v krmivářském průmyslu.
Ve světě jsou ve vývoji či v oběhu již geneticky upravené potraviny s vyšší nutriční hodnotou a příznivějším obsahem jednotlivých vitamínů, s vyváženým složením mastných kyselin, s lepší údržností či se zvýšeným obsahem nenasycených mastných kyselin omega-3 atd. Transgenní plodiny odolávající abiotickým stresům (např. sucho, chlad, zasolení půd či nedostatek světla) nám možná v budoucnu pomohou udržet nízké ceny a dostatek potravin.
V celosvětovém měřítku se vývoj biotechnologií nezaměřuje pouze na rostlinné komodity, ale také na potraviny živočišného původu. Na Kubě je již například v oběhu GM tilápie a pro vstup na americký trh je připraven GM losos.
Na evropském trhu je možné koupit jen GM produkty rostlinného původu, žádná GM potravina či krmivo živočišného původu být uváděno nesmí. Přehled schválených GM potravin a krmiv naleznete na stránkách Evropské komise v Registru EU geneticky modifikovaných potravin a krmiv.
Použití GM produktů rostlinného původu je výrazné především v krmivářském průmyslu, protože sója a kukuřice jsou nejdůležitějšími rostlinnými zdroji bílkovin pro zvířata. Podle Evropského sdružení výrobců krmiv (FEFAC) je 85 % vyrobených krmných směsí v EU označeno jako GM materiál. Značné rozšíření biotechnologií v zemích vyvážející krmné suroviny do celého světa, znamená, že v Evropě bude i nadále vzrůstat potřeba geneticky modifikovaných rostlinných komodit. Není možné celkové dodávky kvantifikovat, protože neexistuje žádný právní rámec, na jehož základě by se data sbírala a vyhodnocovala. V každém případě jsou dovozy GM plodin do EU vysoké a především pro krmivářský průmysl nezbytné. EU si totiž není sama schopna zajistit dostatečné množství bílkovinných zdrojů. FEFAC odhaduje, že EU je závislá na dovozu plodin bohatých na bílkovinu až ze 77 %. Jednou z nejdůležitějších komodit v evropském krmivářství je sója, kterou jsou z 68 % krmena hospodářská zvířata. Ovšem EU vyprodukuje ročně necelé 2 % sóji, zbytek požadovaného množství je dováženo z Brazílie a Argentiny, významnými producenty GM sóji. Brazílie a Argentina také dodávají EU vysoké množství kukuřice k výrobě škrobu, která se také často používá pro výrobu krmiv a z převážné části se jedná rovněž o GM kukuřici.
Další informace o GM potravinách a krmivech:
Vědecký výbor pro GM potraviny a krmiva
Legislativa
Registr geneticky modifikovaných potravin a krmiv
Vědecký panel EFSA pro geneticky modifikované organismy
FAO GM Foods Platform
Publikace:
Leták „Bezpečnost geneticky modifikovaných potravin a krmiv“ (2016)
Publikace „GMO bez obalu“ (2014)
Bulletin Svět biotechnologií
Video „Nové techniky šlechtění – úvod“ (BIOTRIN, 2024)
Články v kategorii
Vědci úspěšně geneticky upravili lničku setou (Camelina sativa) z čeledi brukvovitých, tato rostlina produkovala velké množství astaxantinu, cenného červeného antioxidantu, který se používá k barvení lososů a krevet. Použili k tomu rostlinné, nikoliv bakteriální geny. Mezinárodní tým biotechnologů, který vedl Edgar Cahoon z University of Nebraska-Lincoln (UNL), hodlá vytvořit komerčně životaschopný zdroj astaxantinu. Ten se v současné době vyrábí nákladnou chemickou syntézou z přírodních zdrojů, jako jsou řasy. Astaxantin patří […]
Globální oteplování se negativně podepisuje i na hospodářských zvířatech, včetně skotu. Zvyšující se teploty mění podmínky pastvy, na které nejsou mnohá plemena dobře uzpůsobena – především dlouhodobá letní vedra představují výraznou zátěž. Například holštýnský skot, jedno z nejrozšířenějších plemen na světě vyšlechtěné pro vysokou mléčnou užitkovost, je typické svou černobílou srstí. Právě tmavé zbarvení ale […]
Vědci z Fujian Agriculture and Forestry University představili inovativní nástroj pro úpravu genomu rostlin nazvaný ZQTALEN. Tento nový systém navazuje na metodu TALEN, známou svou vysokou specifitou a flexibilitou, a odstraňuje její největší nevýhodu – složitou konstrukci vektorů. ZQTALEN přináší efektivnější, jednodušší a méně nákladnou tvorbu genetických modulů, což umožňuje jeho širší využití v genetickém […]
Rtuť a její sloučeniny patří mezi jedny z nejnebezpečnějších polutantů životního prostředí. Byť je tento prvek přirozenou součástí zemské kůry a do biosféry se dostává běžnými geotektonickými jevy, průmyslová aktivita lidstva doposud vedla ke zvýšení koncentrace rtuti o 450 % nad její přirozené množství. Velkým problémem je především bioakumulace organických sloučenin rtuti v potravním řetězci. […]
Geneticky upravená bakterie dokáže detoxifikovat vysoce nebezpečnou methylrtuť. Experimenty odborníků UCLA a Scripps Institution of Oceanography doložily, že tato bakterie úspěšně omezuje množství rtuti, která se dostane do mozku a embryí myší krmených stravou bohatou na ryby. Když se rtuť dostane do oceánu, změní se na velmi toxickou methylrtuť. Ta má mimo jiné sklon se hromadit ve tkáních organismů, takže její koncentrace […]
Věděli jste, že pomocí nových technik šlechtění (NBT) lze snížit obsah akrylamidu v bramborech, zvýšit odolnost kukuřice vůči suchu nebo získat bezlepkovou odrůdu pšenice? Nejen to se dozvíte v našem novém videu zaměřeném na příklady plodin, které byly upraveny pomocí NBT a jež přinášejí značné benefity pro spotřebitele. Navazujeme tak na první video zaměřené na obecné […]
Když farmáři aplikují pesticidy na plodiny obvyklým způsobem, tedy postřikem, 30 až 50 procent chemikálií skončí v ovzduší nebo v půdě namísto v rostlinách. Je to plýtvání, která současně vážně ohrožuje životní prostředí. Mezinárodní tým odborníků vyvinul více cílený způsob dodávání látek rostlinám, který je založený na mikrojehlách z hedvábí. V rámci výzkumu, publikovaném v Nature Nanotechnology, vědci vytvořili postup pro výrobu dutých mikrojehel z hedvábí ve velkém. […]
Tým odborníků z Illinoiské univerzity v USA zveřejnil ve vědeckém časopise Global Change Biology výsledky výzkumu, který přináší průlom v pěstování brambor v podmínkách klimatických změn. Pomocí genetické modifikace se jim podařilo vytvořit odrůdu brambor schopnou ve vlnách veder produkovat až o 30 % větší hlízy, aniž by tím utrpěla jejich nutriční hodnota. Aby bylo možné zajistit […]
Okurka setá (Cucumis sativus L.) patří mezi významné celosvětově pěstované plodiny. Tato rostlina pocházející z Indie nejlépe roste při teplotách 18-30 °C, je však mimořádně citlivá na chlad ve všech fázích svého životního cyklu. Nízké teploty komplikují pěstování zemědělských plodin v mnoha částech světa. I přes intenzivní výzkum stále není zcela jasné, proč některé rostliny snášejí chlad […]
Vědci z Národní organizace pro zemědělství a výživu (National Agriculture and Food Research Organization, NARO) v Japonsku sklidili 440 kilogramů geneticky modifikované (GM) rýže, která má potenciál léčit sennou rýmu způsobenou pylem japonského cedru. Senná rýma je způsobena alergií vyvolanou přehnanou reakcí imunitního systému na pyl, který se dostane do kontaktu s tělem. Tento projekt […]
Mezinárodní tým vědců dosáhl významného pokroku v boji proti změně klimatu vyvinutím nové odrůdy rýže, která výrazně snižuje emise metanu, ale zachovává vysoké výnosy. Rýže, jedna z hlavních světových potravin, je zodpovědná za přibližně 13 % celosvětových emisí metanu antropogenního původu. Tradičně se však pěstuje na zaplavených polích, což vytváří ideální prostředí pro mikroorganismy produkující […]
Vědci z Výzkumného ústavu pro molekulární a buněčnou biologii rostlin (IBMCP), společného pracoviště Španělské národní rady pro výzkum (CSIC) a Politické univerzity ve Valencii (UPV) dosáhli významného pokroku v oblasti biofortifikace rostlin. Jejich inovativní metoda umožňuje významně zvýšit obsah beta-karotenu v listech a dalších zelených rostlinných pletivech, což představuje významný krok vpřed v oblasti výživy […]