Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Foto: Shutterstock
Moderní biotechnologie nachází v dnešní době široké uplatnění v zemědělském, potravinářském i farmaceutickém průmyslu.
Geneticky modifikovanou potravinou a krmivem se rozumí potravina a krmivo, které obsahuje geneticky modifikované organismy, sestává z nich nebo je z nich vyrobena.
Legislativní rámec pro oblast GM potravin a krmiv je řešen na úrovni EU. Uvádění GMO pro použití v potravinách a krmivech na trh EU podléhá velmi přísné regulaci dle nařízení EP a R (ES) č. 1829/2003.
Robustnost a přísnost celého systému vytváří z GM potravin ty nejprověřenější potraviny na trhu. Jako potravina či krmivo mohou být v současné době v EU uváděny na trh produkty z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji, cukrové řepy. Dále jedna bakteriální a jedna kvasinková kultura. V České republice se spotřebitel nejčastěji setká v obchodě s rostlinnými oleji (sójové, řepkové) vyrobenými z geneticky modifikovaných rostlin. Přehled schválených GM potravin a krmiv naleznete na stránkách Evropské komise v Registru EU geneticky modifikovaných potravin a krmiv.
V EU se ovšem GM produkty rostlinného původu využívají především v krmivářském průmyslu.
Ve světě jsou ve vývoji či v oběhu již geneticky upravené potraviny s vyšší nutriční hodnotou a příznivějším obsahem jednotlivých vitamínů, s vyváženým složením mastných kyselin, s lepší údržností či se zvýšeným obsahem nenasycených mastných kyselin omega-3 atd. Transgenní plodiny odolávající abiotickým stresům (např. sucho, chlad, zasolení půd či nedostatek světla) nám možná v budoucnu pomohou udržet nízké ceny a dostatek potravin.
V celosvětovém měřítku se vývoj biotechnologií nezaměřuje pouze na rostlinné komodity, ale také na potraviny živočišného původu. Na Kubě je již například v oběhu GM tilápie a pro vstup na americký trh je připraven GM losos.
Na evropském trhu je možné koupit jen GM produkty rostlinného původu, žádná GM potravina či krmivo živočišného původu být uváděno nesmí. Přehled schválených GM potravin a krmiv naleznete na stránkách Evropské komise v Registru EU geneticky modifikovaných potravin a krmiv.
Použití GM produktů rostlinného původu je výrazné především v krmivářském průmyslu, protože sója a kukuřice jsou nejdůležitějšími rostlinnými zdroji bílkovin pro zvířata. Podle Evropského sdružení výrobců krmiv (FEFAC) je 85 % vyrobených krmných směsí v EU označeno jako GM materiál. Značné rozšíření biotechnologií v zemích vyvážející krmné suroviny do celého světa, znamená, že v Evropě bude i nadále vzrůstat potřeba geneticky modifikovaných rostlinných komodit. Není možné celkové dodávky kvantifikovat, protože neexistuje žádný právní rámec, na jehož základě by se data sbírala a vyhodnocovala. V každém případě jsou dovozy GM plodin do EU vysoké a především pro krmivářský průmysl nezbytné. EU si totiž není sama schopna zajistit dostatečné množství bílkovinných zdrojů. FEFAC odhaduje, že EU je závislá na dovozu plodin bohatých na bílkovinu až ze 77 %. Jednou z nejdůležitějších komodit v evropském krmivářství je sója, kterou jsou z 68 % krmena hospodářská zvířata. Ovšem EU vyprodukuje ročně necelé 2 % sóji, zbytek požadovaného množství je dováženo z Brazílie a Argentiny, významnými producenty GM sóji. Brazílie a Argentina také dodávají EU vysoké množství kukuřice k výrobě škrobu, která se také často používá pro výrobu krmiv a z převážné části se jedná rovněž o GM kukuřici.
Další informace o GM potravinách a krmivech:
Vědecký výbor pro GM potraviny a krmiva
Legislativa
Registr geneticky modifikovaných potravin a krmiv
Vědecký panel EFSA pro geneticky modifikované organismy
FAO GM Foods Platform
Publikace:
Leták „Bezpečnost geneticky modifikovaných potravin a krmiv“ (2016)
Publikace „GMO bez obalu“ (2014)
Bulletin Svět biotechnologií
Články v kategorii
Před více než půlstoletím získala zemědělská praxe kvalitativně nový nástroj ochrany kulturních rostlin proti celému spektru hmyzích škůdců. Byly jím nejrůznější geneticky modifikované (GM) rostliny s vnesenými geny bakteriálních toxinů, zabíjejících velmi specificky a velmi účinně buď hmyzí larvy/housenky nebo i dospělce. Světlo světa postupně spatřily tzv. BT plodiny. Svůj název přejaly od dárcovské bakterie Bacillus […]
Ve svých mnoha variantách jsou rajčata jednou ze světově nejoblíbenějších a nejrozšířenějších plodin současnosti. Nad čím se však již běžný konzument příliš nezamýšlí je, jak zamotaná cesta změn a mutací genetického materiálu přivedla rajčata k jejich dnešní podobě, jíž vděčí za svou popularitu. Více než tisíciletá evoluce rajčat s sebou přinášela přirozené mutace. Poté však […]
Rok 2023 se pomalu, ale jistě chýlí svému konci. Na řadu tak přichází bilancování, co nám předešlý rok dal, i plánování aktivit do roku nového. V BIOTRINu si velmi vážíme toho, že jsme mohli pokračovat v naší činnosti a že byl uplynulý rok jako již tradičně bohatý na aktivity v oblasti moderních biotechnologií. Začněme tedy […]
Vzhledem k významu rýže seté (Oryza sativa L.) jako klíčové plodiny ve světě, představující hlavní zdroj potravy pro polovinu světové populace, je jí věnována i poslední nová položka do naší NBT knihovny v tomto roce. Tato položka je letos již čtvrtým přírůstkem zaměřující se na tuto významnou plodinu. Tentokrát se jedná o rýži se zvýšeným obsahem amylosy, což vede […]
Xenotransplantace, proces přenosu zvířecích orgánů do lidských pacientů, představuje nadějný přístup k řešení nedostatku lidských orgánů pro transplantace. Hlavní výzvou této metody je odmítnutí zvířecích tkání nebo orgánů pacientem, což vedlo k rozvoji genetického inženýrství prasat. Ta jsou aktuálně považována za nejvhodnější zvířecí druh pro tuto techniku. Genová úprava prasat prostřednictvím nástrojů, jako jsou ZFN, […]
Biotrin se dlouhodobě zaměřuje na zvyšování povědomí o novinkách v oblasti moderních biotechnologií. Abychom udrželi krok s aktuálními trendy a přiblížili taje této oblasti poutavou formou široké veřejnosti, na našich sociálních sítích nově zavádíme rubriku „Víte, že?“. Co se v ní dozvíte? Stručné a poutavě psané příspěvky „Víte, že?“ budou pravidelnou dávkou zajímavostí – více […]
Nová studie dvou pracovníků Kodaňské univerzity, Caspera Worma Hansena a Asgera Mose Wingendera, ukazuje, jak velký význam mají geneticky modifikované (GM) plodiny pro globální zemědělství. Své zjištění autoři publikovali v časopise American Economic Review: Insights. Za ideálních podmínek neposkytují GM plodiny vyšší výnosy než konvenční plodiny. Avšak tam, kde se objevují škůdci a plevel, mohou GM […]
AgResearch je výzkumné středisko na Novém Zélandu, které se zaměřuje na zlepšení agrikulturních podmínek polí a luk Nového Zélandu. Zaměřují se i na jednu z netypických oblastí, kterou je genetická úprava travin. Výzkum v oblasti geneticky modifikovaných (GM) rostlin se obvykle zaměřuje na hospodářské plodiny jako jsou obiloviny, zelenina či ovoce. Na Novém Zélandu se […]
Výzkumný tým americké University of California – Riverside řešil pozoruhodný rébus – jak zařídit, aby živá rostlina dokázala detekovat vybrané chemické látky v prostředí, aniž by to ohrozilo její schopnost normálně růst. V loňském roce výzkumný tým zjistil, že receptory kyseliny abscisové (ABA) rostlinných buněk lze přimět, aby vázaly i jiné chemické látky než ABA. Letos se výzkumníkům podařilo zajistit, […]
Jedním z častých argumentů proti geneticky modifikovaným (GM) rostlinám je riziko pro životní prostředí v dané oblasti a vznik změn v místním ekosystému. Tyto obavy se u nově schválené kukuřice a bavlny v Nizozemsku ukázaly jako liché. Nizozemská komise pro schvalování GM organismů (COGEM), která dohlíží na rizika nových GM organismů, schválila dovoz dvou nových […]
Vesmírné biotechnologie jsou atraktivním výzkumným tématem současnosti, jemuž byl věnován seminář pořádaný spolkem Biotrin a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze dne 14. září 2023. V návaznosti na tento seminář vydáváme speciální číslo bulletinu Svět biotechnologií nesoucí tentýž název – Vesmírné biotechnologie. V bulletinu se mimo jiné dočtete, jaký vliv má kosmické prostředí na živé organismy a jak jej lze využít […]
Britští odborníci použili editování genomu k zásahu do DNA kuřat, jehož cílem bylo omezit šíření viru ptačí chřipky. Dosáhli částečného omezení šíření této nebezpečné infekce, aniž by se to nějak negativně projevilo na samotných kuřatech. Výsledky výzkumu jsou povzbuzující, ale experti upozorňují, že pro získání kuřat, která by byla zcela odolná vůči nákaze nebezpečnou a finančně nákladnou ptačí chřipkou bude […]