Rizika z nezáměrného směšování potravinářských plodin a potravinářských plodin vyvinutých pro nepotravinářské účely
Vydáno: 21. 4. 2011
Autor:
Publikace ILSI Europe, březen 2011.
Škrob, cukry a oleje získané z potravinářských plodin se po staletí používají k nepotravinářským účelům. Technické pokroky společně s pokroky v technikách šlechtění a biotechnologii rostlin vedly k tomu, že nyní existují větší možnosti využití potravinářských plodin pro nepotravinářské účely.
V současné době se používají velké objemy oleje z řepky olejky, palmového a sójového oleje pro výrobu bionafty. Podobně se využívá kukuřice, cereálie a plodiny obsahující cukry k výrobě bioetanolu. Typicky se používají pro produkci potravin, krmiv a biopaliv stejné kultivary.
V současné době se používají velké objemy oleje z řepky olejky, palmového a sójového oleje pro výrobu bionafty. Podobně se využívá kukuřice, cereálie a plodiny obsahující cukry k výrobě bioetanolu. Typicky se používají pro produkci potravin, krmiv a biopaliv stejné kultivary.
Konvenční šlechtění vedlo k vývoji potravinářských plodin se zdokonalenými metabolickými profily, což zvýšilo jejich udržitelnost pro průmyslové účely. Příkladem jsou odrůdy brambor s vysokým obsahem škrobu pro průmyslovou výrobu a řepka olejka obsahující velké množství erukové kyseliny (HEAR, high erucic acid rapeseed) určená pro průmyslovou produkci erucamidu, který se používá při výrobě plastů.
Pokrok v oblasti genetických modifikací umožňuje vytvářet nové vlastnosti plodin určených pro nepotravinářské využití. Příkladem je GM odrůda brambor, která byla schválena pro pěstování za účelem získávání průmyslového škrobu. Odrůdy kukuřice byly rovněž modifikovány tak, aby produkovaly vysoký obsah enzymů ke štěpení škrobu. Tím se sníží náklady na fermentaci škrobu při výrobě etanolu. Teoreticky lze vyvinout velké množství modifikovaných potravinářských plodin, které se využijí pro nepotravinářské účely.
Pokud jsou plodiny používané pro nepotravinářské účely identické s tradičními potravinářskými plodinami a jejich ošetřování je stejné, nedochází při jejich nezáměrném směšování ke zvýšení rizika. Avšak tam, kde dochází k modifikaci potravinářských plodin pro nepotravinářské využití, riziko z konzumace při směšování se zvyšuje u lidí i zvířat. Výsledkem je, že riziko i postupy managementu rizika je třeba nově posuzovat.
Pokrok v oblasti genetických modifikací umožňuje vytvářet nové vlastnosti plodin určených pro nepotravinářské využití. Příkladem je GM odrůda brambor, která byla schválena pro pěstování za účelem získávání průmyslového škrobu. Odrůdy kukuřice byly rovněž modifikovány tak, aby produkovaly vysoký obsah enzymů ke štěpení škrobu. Tím se sníží náklady na fermentaci škrobu při výrobě etanolu. Teoreticky lze vyvinout velké množství modifikovaných potravinářských plodin, které se využijí pro nepotravinářské účely.
Pokud jsou plodiny používané pro nepotravinářské účely identické s tradičními potravinářskými plodinami a jejich ošetřování je stejné, nedochází při jejich nezáměrném směšování ke zvýšení rizika. Avšak tam, kde dochází k modifikaci potravinářských plodin pro nepotravinářské využití, riziko z konzumace při směšování se zvyšuje u lidí i zvířat. Výsledkem je, že riziko i postupy managementu rizika je třeba nově posuzovat.
V rámci série zpráv (Report Series) publikovaných ILSI Europe vznikla publikace (březen 2011) názvem “Hodnocení rizik v Evropě z nezáměrného směšování potravinářských plodin a potravinářských plodin vyvinutých pro nepotravinářské účely” (viz příloha).
Příloha: Evaluation of the Risks posed in Europe by Unintended Mixing of Food Crops and Food Crops developed for Non-Food Uses (pdf, 1,21 MB, 32 stran)
Zdroj: ILSI Europe