Klimatická změna stále výrazněji ovlivňuje podmínky pro zemědělskou produkci, stabilitu výnosů i podobu krajiny. Odborníci z oblasti vědy, zemědělské praxe, veřejné správy i evropských institucí se proto setkali na konferenci „Adaptace zemědělství na klimatickou změnu„, která se uskutečnila 13. dubna 2026 na brněnském výstavišti v rámci veletrhu AgriShow. Cílem bylo představit konkrétní možnosti, jak posílit odolnost zemědělství vůči dopadům klimatické změny a zároveň podpořit jeho udržitelnost a konkurenceschopnost.

Odborný program otevřel Nikolaus Kriz, výkonný ředitel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který se zaměřil na význam vědeckého hodnocení rizik při zajišťování bezpečnosti potravin v podmínkách měnícího se klimatu. Upozornil zejména na rostoucí význam včasného vyhodnocování nových hrozeb, včetně šíření škůdců a chorob rostlin.

Významnou část konference tvořilo téma nových genomických technik. Tomáš Čermák ze společnosti Ball Horticultural Company představil možnosti cílených úprav genomu při vývoji budoucích plodin a přiblížil využití metody CRISPR v praxi. Oana Dima z VIB-UGent Center for Plant Systems Biology, Ghent University v Belgii navázala pohledem iniciativy EU-SAGE na regulaci těchto technik v Evropě a zdůraznila jejich potenciál pro rychlejší šlechtění plodin odolnějších vůči chorobám a stresovým faktorům způsobeným změnou klimatu.

Budoucí podobu Společné zemědělské politiky EU na období 2028–2034 představil Petr Lapka z Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise. Zdůraznil potřebu posílit klimatickou odolnost zemědělských podniků, zjednodušit pravidla a zlepšit nástroje pro řízení rizik a reakci na krizové situace.

Praktická adaptační opatření a inovativní přístupy v zemědělství přiblížil Markus Röser ze společnosti BASF. Zaměřil se na digitální zemědělství, podporu biodiverzity, carbon farming nebo efektivnější hospodaření s živinami a upozornil na význam stabilního regulačního rámce pro zavádění inovací do praxe.

Závěr odborného programu patřil Jitce Götzové, ředitelce Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, která představila aktuální stav přípravy evropského legislativního rámce pro nové genomické techniky. Přiblížila podobu návrhu nařízení i hlavní otázky, které se nyní na evropské úrovni řeší. Česká republika podle ní podporuje vědecky podloženou, přiměřenou a prakticky proveditelnou regulaci úprav srovnatelných s konvenčním šlechtěním, která zohlední vývoj biotechnologií a nebude zemědělce ani šlechtitele zatěžovat nepřiměřenou administrativou.

Konference potvrdila, že adaptace zemědělství na klimatickou změnu vyžaduje propojení vědy, inovací, praxe i veřejné správy. Právě tato spolupráce bude klíčová pro to, aby si zemědělství zachovalo svou produkční schopnost i v měnících se podmínkách.

Prezentace ke stažení

• Přínos EFSA k zajištění bezpečnosti potravin prostřednictvím udržitelného zemědělství
  Nikolaus Kriz (výkonný ředitel, Evropský úřad pro bezpečnost potravin)
• Cílenými úpravami genomu k budoucím plodinám
  Tomáš Čermák (Ball Horticultural Company, West Chicago, USA)
• Nové genomické techniky a jejich regulace v Evropě: Pohled EU-SAGE
  Oana Dima (VIB-UGent Center for Plant Systems Biology, Ghent University, Belgium)
• Společná zemědělská politika a klimatická odolnost
  Petr Lapka (vedoucí oddělení, Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, EK)
• Klimatická změna a adaptační opatření v zemědělství
  Markus Röser (vedoucí Komunikace, veřejných záležitostí a udržitelnosti pro severní Evropu, BASF)
• Příprava legislativního rámce pro využívání nových genomických technik (NGT)
  Jitka Götzová (ředitelka Odboru bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství)

Záznam konference Adaptace zemědělství na klimatickou změnu na tvzemedelec.cz: