Monitoring cizorodých látek
Foto: Shutterstock
Program „Monitoring cizorodých látek“ zahrnuje sledování cizorodých látek v celém potravním řetězci, nejen v potravinách, ale i v surovinách. Každoroční sledování přináší ucelený pohled na zatížení agrárního a potravinářského sektoru jednotlivými kontaminanty.
Monitorování je pro ČR závazné a vychází z každoročních doporučení Evropské komise k získání srovnatelných dat v daných oblastech, která slouží buď k tvorbě limitů u látek, u nichž limity stanoveny zatím nejsou, nebo k mapování výskytu určitých látek na území EU.
Výsledky monitoringu cizorodých látek jednotlivých členských států jsou využity a zpracovány v pracovních orgánech EK. Experti jak dozorových organizací podílejících se na provádění monitoringu cizorodých látek, tak Ministerstva zemědělství, se na základě existujících dat mohou aktivně účastnit jednání Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a jeho jednotlivých podskupin. S ohledem na nové informace a vývoj v Codexu Alimentarius je možno pružně měnit maximální limity některých kontaminujících látek. Jsou stanoveny maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách a je třeba průběžně sledovat jejich dodržování.
Plány monitoringu jednotlivých organizací jsou průběžně upravovány o některé analýzy kontaminantů či o komodity, jak bylo projednáno a dohodnuto v pracovních skupinách Evropské komise, a ve vazbě na plnění právních předpisů Komise. Zároveň se přihlíží na zjištění notifikovaná systémem RASFF. Zadání požadavků na zajišťování monitoringu cizorodých látek se pružně mění s požadavky Evropské komise.
- Seznam národních referenčních laboratoří a referenčních laboratoří (k 11. 10. 2023) (pdf)
Články v kategorii
Ministerstvo zemědělství – Odbor bezpečnosti potravin vydal Zprávu o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v resortu zemědělství v roce 2012.
Uvádějí se poměrně vysoké nálezy kontaminace krmiv a potravin živočišného původu radionuklidy Cs137 a Sr90 a souvislost s přetrvávajícím růstem výskytu onemocnění v Bělorusku.
Toto antibiotikum zakázané jako léčivo pro zvířata k výrobě potravin je zřejmě produkováno v půdě bakteriemi Streptomyces venezuela, a následně se může vyskytnout v některých potravinách a krmivech.
Podle analýzy prováděné ve Velké Británii se v nejvyšších koncentracích v potravinách vyskytuje diisononyl-ftalát (DiNP), nejčastější je výskyt di-(2-etylhexyl)-ftalátu (DEHP).
Stanovisko BfR č. 014/2013 ze dne 14. června 2013.
Analýzou 307 vzorků z 21 evropských zemí byl získán přehled o koncentracích ESBO, ftalátů aj. Slibným řešením se zdají být těsnění s polyadipátem jako změkčovadlem.
Analýzou doplňků stravy určených dětem, obsahujících rybí olej jako zdroj omega-3 mastných kyselin, bylo zjištěno nezanedbatelné množství kontaminujících PCB.
Množství deoxynivalenolu se během pečení zvyšuje, T-2 a HT-2 se snižuje. Byly identifikovány určité glukosidové konjugáty.
Komise EU vydala na základě stanoviska výboru CONTAM doporučení 2013/165/EU ohledně sledování přítomnosti toxinů T-2 a HT-2 v obilovinách a výrobcích z obilovin.
Francouzský Úřad pro potraviny a veřejné zdraví předložil další 4 studie zaměřené na rizika BPA a na hledání alternativ pro snížení jeho příjmu lidmi.
Tisková zpráva ÚKZÚZ ze dne 14. 3. 2013.
V roce 2006 bylo zahájeno monitorování vzorků tzv. smíšené stravy, která je složena z potravin ve skladbě a množství odpovídajícím potravnímu koši obyvatele ČR.