Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Foto: Shutterstock
Moderní biotechnologie nachází v dnešní době široké uplatnění v zemědělském, potravinářském i farmaceutickém průmyslu.
Geneticky modifikovanou potravinou a krmivem se rozumí potravina a krmivo, které obsahuje geneticky modifikované organismy, sestává z nich nebo je z nich vyrobena.
Legislativní rámec pro oblast GM potravin a krmiv je řešen na úrovni EU. Uvádění GMO pro použití v potravinách a krmivech na trh EU podléhá velmi přísné regulaci dle nařízení EP a R (ES) č. 1829/2003.
Robustnost a přísnost celého systému vytváří z GM potravin ty nejprověřenější potraviny na trhu. Jako potravina či krmivo mohou být v současné době v EU uváděny na trh produkty z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji, cukrové řepy. Dále jedna bakteriální a jedna kvasinková kultura. V České republice se spotřebitel nejčastěji setká v obchodě s rostlinnými oleji (sójové, řepkové) vyrobenými z geneticky modifikovaných rostlin. Přehled schválených GM potravin a krmiv naleznete na stránkách Evropské komise v Registru EU geneticky modifikovaných potravin a krmiv.
V EU se ovšem GM produkty rostlinného původu využívají především v krmivářském průmyslu.
Ve světě jsou ve vývoji či v oběhu již geneticky upravené potraviny s vyšší nutriční hodnotou a příznivějším obsahem jednotlivých vitamínů, s vyváženým složením mastných kyselin, s lepší údržností či se zvýšeným obsahem nenasycených mastných kyselin omega-3 atd. Transgenní plodiny odolávající abiotickým stresům (např. sucho, chlad, zasolení půd či nedostatek světla) nám možná v budoucnu pomohou udržet nízké ceny a dostatek potravin.
V celosvětovém měřítku se vývoj biotechnologií nezaměřuje pouze na rostlinné komodity, ale také na potraviny živočišného původu. Na Kubě je již například v oběhu GM tilápie a pro vstup na americký trh je připraven GM losos.
Na evropském trhu je možné koupit jen GM produkty rostlinného původu, žádná GM potravina či krmivo živočišného původu být uváděno nesmí. Přehled schválených GM potravin a krmiv naleznete na stránkách Evropské komise v Registru EU geneticky modifikovaných potravin a krmiv.
Použití GM produktů rostlinného původu je výrazné především v krmivářském průmyslu, protože sója a kukuřice jsou nejdůležitějšími rostlinnými zdroji bílkovin pro zvířata. Podle Evropského sdružení výrobců krmiv (FEFAC) je 85 % vyrobených krmných směsí v EU označeno jako GM materiál. Značné rozšíření biotechnologií v zemích vyvážející krmné suroviny do celého světa, znamená, že v Evropě bude i nadále vzrůstat potřeba geneticky modifikovaných rostlinných komodit. Není možné celkové dodávky kvantifikovat, protože neexistuje žádný právní rámec, na jehož základě by se data sbírala a vyhodnocovala. V každém případě jsou dovozy GM plodin do EU vysoké a především pro krmivářský průmysl nezbytné. EU si totiž není sama schopna zajistit dostatečné množství bílkovinných zdrojů. FEFAC odhaduje, že EU je závislá na dovozu plodin bohatých na bílkovinu až ze 77 %. Jednou z nejdůležitějších komodit v evropském krmivářství je sója, kterou jsou z 68 % krmena hospodářská zvířata. Ovšem EU vyprodukuje ročně necelé 2 % sóji, zbytek požadovaného množství je dováženo z Brazílie a Argentiny, významnými producenty GM sóji. Brazílie a Argentina také dodávají EU vysoké množství kukuřice k výrobě škrobu, která se také často používá pro výrobu krmiv a z převážné části se jedná rovněž o GM kukuřici.
Další informace o GM potravinách a krmivech:
Vědecký výbor pro GM potraviny a krmiva
Legislativa
Registr geneticky modifikovaných potravin a krmiv
Vědecký panel EFSA pro geneticky modifikované organismy
FAO GM Foods Platform
Publikace:
Leták „Bezpečnost geneticky modifikovaných potravin a krmiv“ (2016)
Publikace „GMO bez obalu“ (2014)
Bulletin Svět biotechnologií
Video „Nové techniky šlechtění – úvod“ (BIOTRIN, 2024)
Články v kategorii
Mezinárodní tým vědců dosáhl významného pokroku v boji proti změně klimatu vyvinutím nové odrůdy rýže, která výrazně snižuje emise metanu, ale zachovává vysoké výnosy. Rýže, jedna z hlavních světových potravin, je zodpovědná za přibližně 13 % celosvětových emisí metanu antropogenního původu. Tradičně se však pěstuje na zaplavených polích, což vytváří ideální prostředí pro mikroorganismy produkující […]
Vědci z Výzkumného ústavu pro molekulární a buněčnou biologii rostlin (IBMCP), společného pracoviště Španělské národní rady pro výzkum (CSIC) a Politické univerzity ve Valencii (UPV) dosáhli významného pokroku v oblasti biofortifikace rostlin. Jejich inovativní metoda umožňuje významně zvýšit obsah beta-karotenu v listech a dalších zelených rostlinných pletivech, což představuje významný krok vpřed v oblasti výživy […]
Výzkumná studie, provedená týmem vědců z University of East Anglia (UEA) a Ocean University of China a publikovaná v prestižním časopise Nature Communications, přináší průlomový objev v oblasti rostlinné fyziologie a molekulární biologie. Tato práce jako první identifikovala a charakterizovala geny řídící syntézu dimethylsulfoniopropionátu (DMSP) v rostlinách. DMSP je anti-stresová molekula, která má zásadní význam pro […]
Jabloně patří mezi nejrozšířenější ovocné dřeviny mírného pásma a jejich plody jsou nejen chutné, ale i bohaté na prospěšné látky podporující imunitu a odolnost organismu vůči stresu. Pěstování jabloní však v posledních desetiletích čelí výzvám, jako jsou změny klimatu a rostoucí tlak škodlivých organismů. Jednou z nejzávažnějších hrozeb pro produkci jablek je bakteriální spála růžovitých, […]
MikroRNA (miRNA) jsou malé molekuly RNA, které neobsahují genetickou informaci pro tvorbu bílkovin, ale hrají důležitou roli v regulaci genů. Podílejí se například na vývoji rostlin, reakcích na stres a metabolismu. Vědci již dlouho studují miRNA, ale jejich úprava pomocí genetických metod byla složitá, protože jsou velmi malé. Proto je důležité vybrat správný CRISPR systém, […]
Výzkumný tým Alexandera Vainsteinna z izraelské Hebrew University of Jerusalem vyvinul novou odrůdu salátu, která obsahuje větší množství užitečných vitamínů a antioxidantů. Jejich výzkum, publikovaný v Plant Biotechnology Journal, názorně předvedl, jak lze pomocí oblíbeného genetického editoru CRISPR zvýšit výživovou hodnotu plodiny. V salátu zvýšili obsah beta karotenu (provitamínu A), zeaxanthinu a kyseliny askorbové (vitamínu C), čímž udělali ze salátu hodnotnější výživu. Badatelé toho dosáhli úpravou více různých biochemických drah, […]
Oves setý (Avena sativa) je obilnina pěstovaná nejen na zrno, ale také jako zelená píce či krycí plodina. V lidské stravě je oves ceněný pro svůj vysoký obsah vlákniny a olejů a představuje perspektivní surovinu pro osoby s nesnášenlivostí lepku. S rostoucí světovou populací však narůstá i potřeba zlepšovat nutriční kvalitu potravin, což v případě […]
Představte si budoucnost, kde místo nekonečných lánů polí vidíte rozmanité krajiny plné života. Zemědělské plochy jsou přesunuty do výškových budov, podzemních komplexů, nebo dokonce do vesmíru. Sci-fi? Možná ne. Vědci z Washingtonské univerzity v St. Louis přišli s myšlenkou elektro-agrikultury, která by mohla kompletně změnit způsob pěstování plodin a napomoci snížení ekologické zátěže i řešení výzev, […]
Vědci australské University of Queensland poprvé vnesli genetický materiál do rostlin prostřednictvím jejich kořenů. Vedoucí výzkumného týmu Bernard Carroll je přesvědčen, že technologie využívající nanočástice ke genetickým úpravám umožní ladění genů přímo na farmách a zajistí tím vyšší úrodu i vyšší kvalitu, stejně jako odolnost plodin. Jak uvádí Carroll, tradiční šlechtění rostlin a konzervativní genetické úpravy, které mají přinést nové kultivary plodin, obvykle trvají mnoho generací, […]
Vědecký tým z Washington University School of Medicine v St. Louis dosáhl významného pokroku v léčbě nádorů trávicího traktu. Pomocí kvasinkového probiotika, které dodává imunoterapii přímo do střeva, se jim podařilo zmenšit nádory u myší. Tato inovativní strategie, popsaná v časopise Cell Chemical Biology, nabízí novou naději v boji proti těžko dostupným střevním nádorům a představuje […]
Lidská populace se celosvětově zvětšuje a s tím nezadržitelně roste i její potravinová náročnost. Standardní agrovýroba čelí požadavku dvojnásobku svého zvýšení do roku 2050. Jejím výrazným protihráčem se stal komplex klimatických změn, zejména pak globálního oteplování. Primární potravinoví producenti, tedy zelené rostliny, si během evoluce vytvořily velmi sofistikované regulační systémy svého energetického metabolismu. Interaktivně řídí přesuny asimilátů z […]
Výsledky výzkumu zaměřeného na genetickou diverzitu v populaci včely medonosné představili po mnohaleté práci genetici z Agronomické fakulty. Při bádání se zaměřili především na hledání polymorfismů v DNA vhodných k selekci včel podle jejich odolnosti vůči chorobám. Vznikla tak ojedinělá genová databáze. Získaná data by jednou mohla posloužit při šlechtění na odolnost vůči nemocem u […]