Autorský komentář ke konferenci „European Agri-Food Sustainability and Innovation“

Tak už je tu rok dvacet tři. Něco skončilo, krom jiného i české předsednictví v Radě EU. Naše nedodělky i novou nápaditost přebírají Švédové. Mezi jednu z posledních z tuzemských předsednických akcí lze řadit konferenci organizovanou Ministerstvem zemědělství ve dnech 28.-29. listopadu 2022 v pražském Kongresovém centru. 

Pod vcelku již obvyklým názvem  „European Agri-Food Sustainability and Innovation“ se skrýval program rozdělený do šesti sekcí: 1. Strategie zabezpečení evropského zemědělství a potravinářské produkce, 2. Bezpečnost a udržitelnost zemědělsko-potravinářského odvětví, 3. Výzvy pro moderní zemědělství, 4. Panelová diskuse (věnovaná předchozím tématům, tedy „… evropské produkci potravin a krmiv a zhodnocení toho, kde se nacházíme a jaké překážky je třeba překonat, aby bylo dosaženo jejich bezpečné a udržitelné produkce..“, 5. Zemědělství šetrné ke klimatu a 6. Panelová diskuse (jak řešit dopady klimatu, hlavně sucha, k zajištění udržitelnosti zemědělsko-potravinářského systému, k využití nových genomických technik a dalších inovací). 

Program tematicky vskutku ambiciózní, takže celkem dvacet sedm řečníků, včetně devíti panelistů, se muselo dost vynasnažit, aby se s ním obstojně vypořádalo. Velké ocenění si nesporně zaslouží i čeští organizátoři zejména z odboru potravinové bezpečnosti MZe, vedeného ředitelkou Jitkou Götzovou. Mimo jiné i proto, že o potřebě se důstojně konferenčně prezentovat vědělo sice MZe už více jak rok předem, ale výběr konečného tématu byl poněkud zdlouhavý. Věnovat jipoměrně výrazně problematice „nových genomických technik a jejich potenciální roli zabezpečení evropské udržitelné produkce potravin“ se různým evropským autoritám zdálo být příliš novátorské, společensky či politicky citlivé a vůbec diskutabilní. Takže preferován byl  např. „wellness živočišných chovů“. 

Nicméně čas v těch dohadech rychle utíkal a nespokojenost odborné veřejnosti kolem příslušné evropské legislativy jednoznačně narůstá. A tak se tématu nových šlechtitelských technik (NBT) nedalo vyhnout. Prolnulo se nakonec do všech konferenčních sekcí, zaznělo už v samotném úvodu, mimo jiné i v „provokativním“ příspěvku našeho europoslance Martina Hlaváčka. Koneckonců přesvědčte se sami – jak anglickou, tak českou verzi videozáznamů můžete nalézt na webu MZe. Zdůraznil mimo jiné, že by tyto techniky mohly výrazně ulehčit situaci zemědělské evropské praxe v kontextu s realizací programu Green Deal, jenž sice nabízí vize a je provázen drakonickými požadavky, nikoliv však potřebné „nástroje“, tedy plodiny méně náročné na chemickou ochranu či výživu.

Snad by bylo vhodné zde připomenout, že noblesní strategie EU přijatá v létě 2021 pod názvem „From Farm to Fork“, tedy z farmy na vidličku, žádá zajistit kvalitu a bezpečnost evropských potravin mj. cestou  50% snížení aplikací pesticidů, 30% snížení průmyslových hnojiv – a převodu 25 % zemědělské půdy do systému organického zemědělství. Tedy nadále vylučujícího pěstování jakýchkoliv nejen geneticky modifikovaných (GM) ale i geneticky editovaných plodin.

Z programu sekce č. 2 si určitě poslechněte skvělé přednášky moravských expertů prof. Doležela a brzy již docenta Pečinky. Ze sekce č. 5 doporučuji zejména on-line prezentaci Mika Paustiana přímo z jeho rodinné farmy v Iowě – vyprávění o tom, jak už více let pěstuje vedle sebe podle potřeby plodiny GM i non-GM podle aktuálních přání zákazníků, jak suché klima s průvodní půdní erozí zvládá kombinací různých „suchovzdorných GM kukuřic“ či setím těch herbicid tolerantních do sklizených lánů jiné plodiny, s bezorebnou strategií. Značný zájem vzbudila i přednáška Petry Jorasch ze společnosti  Euroseeds, současně však také mluvčí EU pro témata aplikaci moderních šlechtitelských technik ve šlechtění rostlin. Ta zmínila i snahu příslušné komise stihnout návrh nové „biotechnologické legislativy“ tak, aby mohl být přijat ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2025. Leč realita nejspíš bude jiná. A evropská praxe se dočká prvních „NBT plodin“ tak za deset až patnáct let.

Už pár let ovšem různé referenční laboratoře EU pro ochranu zdraví obyvatel vypracovávají techniky, jimiž by se různí ilegálně „krisprovaní“ mutanti dali detekovat (viz mj.  přednáška Ursuly Vincent o „detekci produktů získaných prostřednictvím cílených mutagenních technik“). Nikoliv bez půvabu pak byl v naší 6. sekci kousek diskuse mezi již zmíněnou Petrou Jorasch a Francescem Mattinou (ředitelem Evropského odrůdového úřadu) na téma „zda už nám stejně po Evropě neputují odrůdy takto potajmu vyrobené“.  Závěr po mém soudu nejasný. Pusťte si z videa a odhadněte realitu.

Válka a klima už samy o sobě drasticky snižují potravinářskou i krmivářskou produkci. Realizace strategie „From Farm to Fork“ ji nejspíš sníží až o 23 %. GreenDealové normy pro rok 2030 se mají pro další dvě desetiletí ještě patřičně přitvrdit. Jak asi bude dál?                                

Autorský komentář prof. RNDr. Zdeňka Opatrného, CSc., emeritního profesora PřF UK v Praze

Zdroj: BIOTRIN