EFSA zkoumá rizika z jídel neživočišného původu
EFSA publikovala vyhodnocení rizik z patogenů kontaminujících jídla neživočišného původu.
EFSA publikovala první vědecké vyhodnocení rizik veřejného zdraví v Evropě představovaných patogeny, které mohou kontaminovat jídla neživočišného původu.
Vědecké stanovisko srovnává poměry hlášených epidemií nemocí z jídla u lidí v letech 2007 – 2011 u jídel neživočišného původu s epidemiemi souvisejícími s jídly živočišného původu v Evropě. Odborníci EFSA také identifikovali a hodnotili kombinace jídel a patogenů nejčastěji spojených s nemocemi z jídla u jídel neživočišného původu.
Jídla neživočišného původu zahrnují širokou škálu ovoce, zeleniny, salátů, semen, ořechů, obilovin, bylinek a koření, a jsou důležitou součástí denního jídelníčku.
Podle vědeckého stanoviska, publikovaného Panelem pro biologická rizika, jsou jídla živočišného původu i nadále hlavním zdrojem všech dokumentovaných a hlášených onemocnění (90%). Ale počet epidemií, případů u lidí a hospitalizací spojených s jídlem neživočišného původu ve sledovaném období narůstá.
Epidemie spojené s těmito jídly obvykle zahrnují více případů u lidí, ale jsou často méně závažné, pokud jde o hospitalizace a úmrtí, než obdobné případy spojené s jídly živočišného původu. Pokud se zváží trendy od r. 2007 do r. 2011 ukazuje se, že epidemie spojené s jídly neživočišného původu byly spojeny s 10% epidemií, 26% případů nemocí u lidí, 35% hospitalizací a 46% úmrtí. Velký dopad na zdraví měla epidemie Escherichia coli produkující Shiga-toxin související s rostlinnými klíčky v roce 2011. Jestliže jsou vyloučena data týkající se této závažné epidemie, jídla neživočišného původu souvisela s 5% všech úmrtí u hlášených epidemií z jídla.
Model žebříčku rizik
Vědecký panel vyvinul model pro podporu manažerů rizika při stanovení žebříčku rizik spojených s nemocemi z potravin neživočišného původu. Nejrizikovější kombinací jídel a patogenů (virů, baktérií nebo parazitů) ve zvažovaném období byla Salmonella a listová zelenina jedená v syrovém stavu. Následovaly další kombinace, všechny hodnocené jako stejně závažné: Salmonella a cibulová a stonková zelenina (jako je chřest, cibule, česnek); Salmonella a rajčata, Salmonella a melouny; a patogenní Escherichia coli a čerstvé lusky, luštěniny nebo zrní.
Důležitost některých kombinací může být v modelu nadhodnocená. Další kombinace jídlo/patogen mohou být identifikovány při zvažování nových budoucích dat z monitoringu EU. Model také pravděpodobně podhodnocuje důležitost ojedinělých onemocnění, jako jsou onemocnění způsobená baktérií Listeria monocytogenes nebo Campylobacter.
Vědecké stanovisko EFSA doporučuje přijetí sjednocené terminologie při zařazování jídel za účelem sběru dat, i při sběru dalších informací o jednotlivých jídlech, jejich přípravě, zpracování a skladování.
V roce 2013 bude EFSA analyzovat faktory přispívající k rizikům z kombinací patogen/jídlo identifikovaných ve vědeckém stanovisku. Dále budou zkoumány důležité zmírňující alternativy a mikrobiologická kritéria pro specifické kombinace patogen/jídlo.
Zdroj: http://www.efsa.europa.eu/en/press/news/130108a.htm