Na základě úspěchu předchozích tří let Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) spolu s partnery v celkem 18 členských státech EU realizuje již čtvrtý ročník kampaně #Safe2EatEU. Kampaň si klade za cíl informovat občany o různých aspektech bezpečnosti potravin, umožnit jim s důvěrou si vybírat potraviny a zvýšit jejich důvěru v potravinový systém EU. Vedle témat jako je správná manipulace s potravinami a hygienické postupy, označování potravin či vyvážená strava, si letos ČR vybrala za cíl také informovat o plýtvání potravinami.

Podle údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) z roku 2023 jsou české domácnosti zdaleka největším producentem potravinového odpadu v zemi s 405 536 tunami vyhozených potravin ročně. Pro srovnání, maloobchod a restaurace vyhodí řádově méně potravin: v případě maloobchodu se jedná o 52 tisíc tun potravinového odpadu, restaurace a další stravovací zařízení pak vyhodí 47,5 tisíce tun jídla ročně.

Plýtvání jídlem je důležitým společenským tématem, které přímo zatěžuje naše peněženky i životní prostředí. Proto EU zavedla opatření k omezení potravinových ztrát a plýtvání potravinami s cílem snížit do roku 2030 množství potravinového odpadu na obyvatele na polovinu.

Data o množství potravinového odpadu v EU představená v r. 2022 za referenční rok 2020 (zdroj EUROSTAT)

Celkové množství potravinového odpadu v celé Evropské unii činí 58,5 milionů tun, což představuje 131 kg/obyvatele/rok:

• z toho 31 milionů tun = více než 50 % představují domácnosti = přibližně 70 kg na obyvatele za rok,
• téměř 12 mil. tun = 20 % představuje zpracování a výroba = 26 kg na obyvatele za rok,
• 6 milionů tun = 11 % představuje prvovýroba = přibližně 14 kg na obyvatele za rok,
• 5,3 milionů tun = 9 % představují restaurace a stravovací služby = 12 kg na obyvatele za rok,
• 4 miliony tun = 7 % představuje maloobchodní prodej a jiné způsoby distribuce potravin = 9 kg na obyvatele za rok.

Pro srovnání: v roce 2012 (poprvé se dělal odhad za EU) byl celkový potravinový odpad 87,6 mil.t., z toho 11 % zemědělci (9,1 mil.t), 19 % zpracovatelé (16,9 mil.t), 5 % obchod (4,6 mil.t), 12 % restaurace (10,5 mil.t), 53 % domácnosti (46,5 mil.t =173 kg/os/rok) – došlo tedy ke zlepšení u všech sledovaných článků. V ČR se podle dat situace v posledních letech zlepšuje: v roce 2020 vyhodily české rodiny přes 743 tisíc tun potravin, letos je to „jen“ přes 400 tisíc tun.

ÚZEI uskutečnil v roce 2022 průzkum s názvem Potravinové ztráty a potravinový odpad v potravinovém řetězci a perspektivy produkce vybraných skupin potravin.

Z dotazníkového šetření vyplývá následující:

Většina domácností se snaží potravinami neplýtvat. Téměř každý někdy vyhodí nepoživatelné zbytky, tj. okrájené části zeleniny a ovoce, případně kousky potravin, které při přípravě jídel nestačí spotřebovat (63 % domácností). Nejvíce vyhazovaným druhem jídla je ovoce a zelenina (3 pětiny domácností), polovina domácností někdy nestačí spotřebovat a následně zlikviduje pečivo. Dvě pětiny domácností občas vyhodí mléčné produkty. Nejméně lidé vyhazují maso, tři čtvrtiny respondentů uvedlo, že tuto kategorii potravin nikdy nevyhazuje. U nealkoholických nápojů je podíl domácností, které je nikdy nevyhodí, ještě vyšší (84 %).

Kromě již výše uvedených okrojků potravin se lidé nejčastěji neekologicky zbavují potravin, když je nestačí sníst nebo v případě jejich znehodnocení při vaření (např. připálením). Jako další častý důvod bylo respondenty uváděno, že potravina byla zkažená již při nákupu nebo jim nechutnala. Někdy dotazovaní nakoupí větší objem potravin, než ve skutečnosti potřebují a zapomenou na ně, často je důvodem cenové zvýhodnění produktu v akci. Méně zmiňované je špatné uskladnění potravin či neodhadnutí správného počtu porcí, kdy jídlo následně zbyde.

(Pramen: Vlastní zpracování ÚZEI z dat dotazníkového šetření realizovaného firmou Data Collect)

V rámci speciálního výzkumu Potraviny 2022 zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) postoje české veřejnosti k potravinovému odpadu:  

• Nejčastěji (82 %) respondenti souhlasí s výrokem, „když připravuji jídlo, dbám na to, abych využil vše, co lze“.
• Více než tři pětiny (62 %) lidí vyjádřily souhlas s výrokem, „mám špatné svědomí, když plýtvám jídlem“.
• Podle nadpoloviční většiny (53 %) dotázaných „potravinový odpad nepředstavuje problém pro životní prostředí, protože je biologicky rozložitelný“, s tím naopak nesouhlasí 24 % dotázaných.
• Srovnatelný podíl souhlasných a nesouhlasných odpovědí byl zaznamenán u výroku, „když v obchodech vidím, že je něco ve slevě, tak toho často nakoupím více, než jsem zamýšlel“ (40 % souhlas, 37 % nesouhlas).
• Pro dvě třetiny (66 %) je rozhodujícím faktorem, zda jídlo vyhodit či nevyhodit, vzhled či zápach konkrétní potraviny.

Plýtvání potravinami je skutečně celospolečenský problém. A přitom existují jednoduché a funkční rady, jak tomu snadno zabránit: kupovat jen to, co skutečně spotřebuji, nepodléhat akcím a slevám ve velkém, plánovat si nákupy v klidu dopředu a zároveň sledovat datum minimální trvanlivosti a datum spotřeby.