Bezpečnost potravin

Systém zajištění bezpečnosti (zdravotní nezávadnosti) potravin v ČR

Vydáno: 17. 2. 2009
Autor: pospisilova

Bezpečnost potravin se stala jednou z priorit, na kterou se Vláda ČR zaměřila před vstupem České republiky do Evropské unie.

Systém zajištění bezpečnosti (zdravotní nezávadnosti) potravin v ČR

Bezpečnost potravin se stala jednou z priorit, na kterou se Vláda ČR zaměřila před vstupem České republiky do Evropské unie. Usnesením vlády č. 1320 ze dne 10. prosince 2001 ke Strategii zajištění bezpečnosti potravin v ČR byly uloženy jednotlivým resortům úkoly tak, aby došlo v ČR k vybudování účinného systému zajišťování BP. Koordinací úkolů při vytváření systému BP bylo pověřeno Ministerstvo zemědělství ČR, které za tímto účelem zřídilo mezirezortní Koordinační skupinu (KS). Po řadě jednání byl systém BP navržen a jeho struktura dále propracována tak, aby vyhovovala z hlediska požadavků EU.

Zajištění bezpečnosti potravin v ČR po vstupu do EU vychází, stejně jako v ostatních zemích EU, z nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002. V usnesení vlády č. 1277 ze dne 15. prosince 2004 ke Strategii zajištění bezpečnosti potravin v České republice po přistoupení k Evropské unii se zdůrazňuje zdokonalení systému komunikace v rámci ČR, s členskými státy EU, s orgány EU a třetími zeměmi. Tato Strategie se průběžně vyhodnocuje a podle aktuálních potřeb upřesňuje.

Příloha 1: Struktura systému BP

Na fungování systému zajišťování BP se podílejí tyto složky:

I. ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY

Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo financí
Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Každý resort zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z jeho pravomocí, jednotlivé resorty při zajišťování bezpečnosti potravin vzájemně spolupracují. Činnosti zajišťované příslušnými resorty:

Ministerstvo zemědělství
– koordinace systému BP
– dozor nad produkcí potravin a krmiv

Ministerstvo zdravotnictví
– hodnocení zdravotních rizik
– dozor nad veřejným stravováním

Ministerstvo životního prostředí
– sledování a hodnocení stavu životního prostředí

Ministerstvo vnitra
– krizové řízení

Státní úřad pro jadernou bezpečnost
– radiační monitoring

Meziresortní spolupráci koordinuje Koordinační skupina bezpečnosti potravin (KS BP).

1 Ministerstvo zemědělství (MZe)

V rámci MZe fungují tyto složky systému BP:

* Sekretariát KS

* Dozorové orgány:
Státní zemědělská a potravinářská inspekce: kontaktní místo RASFF
Státní veterinární správa
Státní rostlinolékařská správa
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

* Vědecké výbory:
VV – veterinární
VV – výživy zvířat
VV – fytosanitární a životního prostředí
VV – geneticky modifikované potraviny a krmiva

* Informační centrum bezpečnosti

* Monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích

1.1 MZe: Sekretariát KS

Ministr zemědělství v souladu se Strategií zajištění BP v ČR zřídil v roce 2002 KS BP. KS je stálým poradním a iniciačním orgánem ministra zemědělství ČR v oblasti BP. Za svou činnost je odpovědná ministru zemědělství.
KS řídí, koordinuje a kontroluje úkoly vyplývající ze Strategie a další aktivity na úseku BP v souladu s příslušnými právními předpisy uvedenými ve Strategii.

Funkci sekretariátu KS vykonává Odbor bezpečnosti potravin a zemědělsko potravinářského inženýrství MZe. Odbor bezpečnosti je jedním z odborů Úřadu pro potraviny, který zahájil svoji činnost 1. 4 .2005.

Členy KS jsou:

* zástupci MZe (vykonávají funkci předsedy a místopředsedy),
* zástupci zainteresovaných ústředních orgánů státní správy (MZ, MD, MPO, MŽP, MV, MF, SÚJB),
* zástupci státních dozorových orgánů (SZPI, SVS, SRS, ÚKZÚZ),
* zástupci producentů potravinářských surovin a výrobců potravin (AK ČR, PK ČR),
* zástupci spotřebitelských a obchodních organizací (SČS, KOSA, SOCR ČR),
* jako hosté se jednání mohou zúčastnit předsedové vědeckých výborů.

KS plní tyto funkce:
* je poradním orgánem ministerstva zemědělství,
* koordinuje aktivity v oblasti BP,
* zajišťuje spolupráci mezi orgány státního dozoru, vědeckými výroby, spotřebiteli a státní správou,
* spolupracuje s EFSA a národními institucemi BP v členských státech EU.

1.2 Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)

V rámci stanovených kompetencí kontroluje SZPI potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky, mydlářské a saponátové výrobky a tabákové výrobky. Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej (včetně dovozu).
Pod pojmem kontrola zdravotní nezávadnosti je zahrnuta kontrola mikrobiologických požadavků a kontrola obsahu cizorodých látek (tedy např. chemických prvků, aditiv, reziduí pesticidů atd.).
Kontrolní činnost SZPI se opírá o tyto právní předpisy:
* zákon č. 110/97 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích,
* zákon č. 146/2002 Sb. o SZPI,
* zákon č. 552/91 Sb. o státní kontrole.

SZPI má vypracovaný informační systém s několika podsystémy, z nichž nejdůležitější se týkají kontrolní a laboratorní činnosti.
Modul "Kontrolní činnost" zachycuje výsledky kontrolní činnosti prováděné v terénu inspektory SZPI. V modulu lze získat podrobný přehled o kontrolních zjištěních u kontrolovaných osob, o uložených opatřeních, provedených zákazech, o uložených správních řízeních, apod. Modul rovněž zaznamenává registraci výroby potravin rostlinného původu podle zákona o potravinách, ve znění pozdějších předpisů (§3) a oznámení o uvádění do oběhu nebo vývozu ovoce a zeleniny podle zákona o potravinách (§ 11, odst. 7,8). Samostatnou částí modulu „Kontrolní činnost“ je i sekce "Podněty", v níž se evidují podněty ke kontrole, hlavně na základě stížností veřejnosti.
Modul "Laboratorní činnost" slouží k evidenci vzorků, které byly inspektory dodány do laboratoří (jak vlastních, tak i externích), k zápisu výsledků analýz a k tisku laboratorních dokumentů.
Při SZPI bylo v roce 2003 zřízeno Národní kontaktní místo Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) pro Českou republiku.

RASFF
Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed, RASFF) funguje na základě článku 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady č.178/2002, kterým se stanovují obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin – EÚBP (angl. European Food Safety Authority – EFSA) a stanovují se postupy týkající se BP.
Systém RASFF je zřízen ve formě sítě, která zahrnuje Evropskou komisi, členské státy Evropské unie a Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

V ČR jsou do systému RASFF zapojeny tyto subjekty:

* řádné členství: SZPI, SVS, ÚKZÚZ, OOVZ, SÚJB, MZe, MZ,
* spolupráce: MO, MS, MV, MF-GŘC, ÚZPI.

Příloha 2: Schéma fungování systému RASFF v ČR

Systém RASFF slouží pro ohlašování rizikových potravin a krmiv za účelem zamezení jejich uvádění do oběhu nebo za účelem jejich stažení ze společného evropského trhu.

Zkušební provoz systému RASFF v ČR byl zahájen v srpnu 2003 zveřejněním dokumentu Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva v ČR ve Věstníku Ministerstva zemědělství (ročník 2003, částka 3, str. 57 – 70). Plné členství v síti evropského systému RASFF je platné ode dne vstupu České republiky do Evropské unie. S platností od 1. 3. 2005 platí nařízení Vlády ČR č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizik ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv.

1.3 Státní veterinární správa (SVS)

SVS je organizací, která ze zákona vykonává dozor nad zdravím zvířat, nad tím, aby nebyla týrána, nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu, nad ochranou našeho území před možným zavlečením nebezpečných nákaz nebo jejich nositelů. Přímo i nepřímo zodpovídá i za zdraví občanů. Všechny povinnosti a práva SVS ČR jsou vyjmenovány a popsány v zákoně 286/2003 Sb., který je úplným zněním zákona č. 166/1999 Sb.  o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinárního zákona).
SVS je zapojena do systému RASFF v ČR.
Prostřednictvím ADNS (Animal Disease Notification System) – systému pro hlášení nákaz – hlásí orgány veterinární správy ČR Evropské komisi a členským státům EU výskyt nákaz v ČR.
SVS je zapojena do nově zavedeného jednotného veterinárního informačního systému EU, který je v provozu od 1. 4. 2004 pod názvem TRACES (Trade Control and Expert System). Tento systém umožňuje sledovat pohyb živých zvířat a vybraných živočišných výrobků mezi zeměmi EU. Prostřednictvím tohoto systému se hlásí zásilky z vyvážející země do země určení.
V případě mimořádných veterinárních opatření (např. ke zdolání slintavky, kulhavky popř. jiných onemocnění zvířat) se využívá integrovaný záchranný systém ministerstva vnitra (IZS).

1.4 Státní rostlinolékařská správa (SRS)

SRS je úředním orgánem rostlinolékařské péče ČR ve smyslu čl. IV Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (FAO, 1951, rev. 1979) a čl. 1 odst. 6 Směrnice Rady č. 77/93/EHS. Činnost Státní rostlinolékařské správy (SRS) vychází ze zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů.

1.5 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ)

ÚKZÚZ zajišťuje specializovanou kontrolu a odborný dozor podle zákona č. 147/2002 Sb. o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském).

Ústav vykonává odborné činnosti v těchto oblastech:
* vinohradnictví a vinařství (zákon č. 321/2004 Sb.)
* krmiva (zákon č. 91/1996 Sb.)
* uvádění do oběhu osiv a sadby pěstovaných rostlin (zákon č. 219/2003 Sb.)
* ochrana chmele (zákon č. 322/2004)
* hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky nebo substráty (zákon č. 156/1998 Sb.)
* nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (zákon č. 78/2004 Sb.)
* ochrana práv k odrůdám rostlin (zákon č. 408/2000 Sb.)
Na základě zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů byl ÚKZÚZ pověřen zajišťováním kontroly klasifikace jatečných upravených těl.
ÚKZÚZ je zapojen do systému RASFF v ČR.

2 Ministerstvo zdravotnictví (MZ)

Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví vymezuje, mimo jiného,
* působnost a pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví v ČR,
* práva a povinnosti fyzických a právnických osob v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

Na základě zákona č. 258/2000 Sb. se zřizuje funkce hlavního hygienika, který ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje jako orgán ochrany veřejného zdraví (OOVZ) a dále příspěvková organizace Státní zdravotní ústav (SZÚ) (§ 86 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a  opatřením  ministryně  zdravotnictví čj: 31334/2002 ze dne 17. 12. 2002). OOVZ je zapojen do systému RASFF v ČR, mezi úkoly SZÚ patří, na základě pověření ministerstva zdravotnictví, hodnocení rizik v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin a komunikace s veřejností.

Příloha 3: Organizační struktura SZÚ

2.1 Centrum epidemiologie a mikrobiologie SZÚ (CEM)

Je národním referenčním centrem pro analýzu epidemiologických dat. Centrum zajišťuje od roku 1993 fungování systému EPIDAT: hlášení případů infekcí v ČR, včetně infekcí z potravin. CEM na svých internetových stránkách publikuje epidemiologické aktuality (např. o výskytu salmonelózy, botulismu), vydává časopis Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie. Jejich náplní jsou informace o epidemiologické situaci v ČR vycházející především z celostátního hlášení infekčních onemocnění v systému EPIDAT a komentářů hygienických stanic (HS). Dále jsou to krátké aktuální příspěvky pracovníků odborných skupin CEM, Národních referenčních laboratoří CEM SZÚ i mimo SZÚ i dalších odborníků v epidemiologické a mikrobiologické problematice.

2.2 Centrum hygieny potravinových řetězců SZÚ (CHPŘ)

CHPŘ se zabývá otázkami BP a aplikovanou výživou. Na základě usnesení vlády ČR č. 1320/2001 bylo MZ ČR pověřeno založením vědeckého výboru pro potraviny (VVP), který se v praxi bude zabývat otázkami hodnocení zdravotních rizik a komunikací o riziku v oblasti potravin (potraviny a suroviny k jejich výrobě, výživa, aditiva, pesticidy, kontaminanty chemické i mikrobiologické, GMO potraviny, materiály a předměty přicházejících do styku s potravinami, alimentární onemocnění včetně alergií).
Za sídlo VVP bylo určeno Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně. VVP zahájil svou činnost 5. února 2003, kdy se konalo první řádné zasedání. Statut a jednací řád Výboru byl schválen v květnu 2003.

3 Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

3.1 Česká obchodní inspekce (ČOI)

ČOI je orgánem státní správy, který vykonává svoji činnost na základě zákona č. 64/1986 Sb. o ČOI. ČOI kontroluje dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti, zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti výrobků i služeb a poskytování řádných informací o nich. V souvislosti s bezpečností potravin ČOI dohlíží na dodržování těchto zákonů:
* zákonu č. 634/1992 Sb.,  o ochraně spotřebitele
* zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
* zákonu č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků
* zákonu č. 477/2001 Sb., o obalech
* zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
MPO je odpovědné za zajištění fungování mezinárodního výstražného systému RAPEX určeného pro rychlou výměnu informací v rámci Evropských společenství o situacích vážného a bezprostředního rizika pro bezpečnost zdraví spotřebitelů z výrobků nepotravinářského charakteru.
MPO má vypracovanou Koncepci spotřebitelské politiky na léta 2006–2010.

 
4 Ministerstvo životního prostředí (MŽP)

MŽP je ústředním orgánem státní správy a vrchního dozoru ve všech otázkách životního prostředí. Postavení a úkoly resortu jsou definovány zákonem ČNR č. 69/1993 Sb.
Dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí se zabývá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
V rámci Českého ekologického ústavu (ČEÚ)  funguje oddělení environmentálních rizik a monitoringu (OERM) a dále agentura EMAS neboli Eco-Management and Audit Scheme (Systém řízení podniku a auditů z hlediska ochrany životního prostředí). Jde o aktivní přístup podniku ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadu činnosti podniku na životní prostředí. Uvedený systém je uplatňovaný v rámci Evropské unie. Vstoupil v platnost v dubnu 1995 na základě nařízení Rady (ES) č. 1836/1993.
Zákonem č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci byl zaveden integrovaný registr znečišťování (IRZ), který je definován jako “databáze údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích”. Nařízením vlády č. 368/2003 Sb. se realizuje IRZ v praxi.

 
5 Ministerstvo vnitra (MV)

V rámci tohoto ministerstva funguje integrovaný záchranný systém , který, mimo jiného, provádí analýzy a hodnocení rizika ohrožení obyvatelstva z mimořádných událostí, zejména živelných pohrom a havárií.

 
6 Ministerstvo dopravy (MD)

Je kompetentní k zajišťování bezpečnosti potravin při jejich přepravě.

7 Ministerstvo financí (MF)

Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel  zajišťuje provoz celního přechodu Praha Ruzyně, kterým se dostává do ČR zboží z třetích zemí. Celně technické laboratoře sledují v rámci své kontrolní činnosti i vybrané rizikové faktory související s bezpečností importovaných potravin.

8 Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB)

Na základě zákona č. 18/1997 Sb. (atomového zákona) SÚJB v rámci svých kompetencí koordinuje radiační ochranu ČR, která zahrnuje i sledování radioaktivní kontaminace potravin v ČR.  Fungování celostátní radiační monitorovací sítě zajišťuje MŽP, MZe, MO, MV, MF–GŘ cel. Prostřednictvím radiační monitorovací sítě se monitorují radionuklidy v poživatinách a v produktech zemědělské výroby. Při překročení směrných hodnot pro potraviny a vodu provádí SÚJB zásah.

II. NEVLÁDNÍ ORGANIZACE

9 Potravinářská komora (PK ČR)

PK ČR zastupuje zájmy výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce v ČR. Připomínkuje návrhy českých legislativních dokumentů týkajících se potravin (včetně bezpečnosti potravin) a jako člen Evropské federace výrobců potravin a nápojů (CIAA) se vyjadřuje k návrhům legislativních dokumentů EU. Pro výrobce potravin a nápojů vydává odborné publikace a organizuje odborné akce (semináře a školení) týkající se zajišťování BP.

 
10 Agrární komora (AK ČR)

AK ČR zastupuje zájmy podnikatelů především v oblasti zemědělské produkce. Je účastníkem připomínkového řízení k návrhům příslušných legislativních dokumentů.

11 Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR)

Zastupuje zájmy obchodu. SOCR vydal Manuál potravinářského maloobchodu, který ve všeobecné části podává výklad k zákonu o ochraně spotřebitele a k zákonu o obecné bezpečnosti výrobků, v odborné části se zaměřuje na potravinářské zboží obecně (zacházení s potravinami, hygienické zásady při prodeji potravin) a na jednotlivé výrobkové skupiny potravin. Připomínkuje návrhy legislativních dokumentů. SOCR ČR je zapojen do činnosti evropského svazu EuroCommerce.

12 Spotřebitelské organizace

Cílem spotřebitelských organizací je hájit zájmy spotřebitelů, vzdělávat a vychovávat spotřebitele k účinnému využití svých práv, posilovat postavení spotřebitelů na trhu aj.
Vedle Spotřebitelského poradního výboru, který je poradním orgánem vlády, působí v ČR několik dalších poradních organizací, zřízených spotřebitelskou asociací, které se zabývají specializovanými otázkami, např. bezpečností potravin, léčivy, elektronickým obchodem. Síť poraden organizovaná spotřebitelskými organizacemi má kolem 50 pracovišť.

12.1 Koalice občanských spotřebitelských aktivit (KOSA)

KOSA sdružuje nevládní neziskové organizace, které prosazují základní práva spotřebitelů, mezi nimi i právo na bezpečnost a ochranu zdraví.

12.2 Sdružení obrany spotřebitelů (SOS)

Je členem KOSA, provozuje internetový server Svět spotřebitelů, vydává časopis Štít spotřebitele.

12.3 Sdružení českých spotřebitelů (SČS)

Jde o občanské sdružení, které patří k nejstarším spotřebitelským organizacím v ČR (funguje od r. 1990).

12.4 Spotřebitelský a poradenský informační servis (SPIS)

Prostřednictvím  svých internetových stránek poskytuje informace o bezpečnosti potravin. Společně s Centrem spotřebitelsko-podnikatelských vztahů a ochrany spotřebitele, Občanským sdružením spotřebitelů Test a Střediskem ochrany spotřebitele v Nymburku je členem Asociace spotřebitelských organizací (ASO).

III. PORADNÍ ORGÁNY

13 Vědecké výbory

Vědecké výbory jsou tvořeny skupinami odborníků, kteří v oblasti bezpečnosti potravin řeší následující rámcové úkoly:
– zpracovávání a zveřejňování nezávislých analýz a stanovisek,
– návrhy opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin v celém řetězci jejich výroby,
– posuzování hlavních směrů výzkumu a vývoje v předmětné oblasti.
Ve vazbě na orgány státní správy plní vědecké výbory funkci poradní a zajišťují provázanost hodnocení rizik s komunikací, tj. předkládají ověřené a srozumitelné informace odborné i spotřebitelské veřejnosti.

V resortu ministerstva zdravotnictví působí jeden vědecký výbor:
* Vědecký výbor pro potraviny.

V resortu ministerstva zemědělství působí čtyři vědecké výbory:
* Vědecký výbor veterinární,
* Vědecký výbor pro výživu zvířat,
* Vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí,
* Vědecký výbor pro geneticky modifikované potraviny a krmiva.

13.1 Vědecký výbor pro potraviny (VVP)

Funkci VVP vykonává SZÚ – Centrum hygieny potravinových řetězců (CHPR) v Brně. Působnost VVP, jeho složení, zasedání atd. se řídí Statutem VV pro potraviny.
Na internetových stránkách VVP je k dispozici ke stažení řada dokumentů zpracovaných ve formě stanoviska, zprávy nebo studie VVP. Do září 2007 byly publikovány tyto dokumenty:

Stanoviska VVP:
* Jód, část 1.: Obvyklý dietární přívod pro populaci ČR (05. 06. 2007)
* Alergie na kravské mléko (17. 04. 2007)
* Dopis: Tabulky složení potravin pro ČR (20. 03. 2007)
* Ochratoxin a v potravinách (20. 03 .2007)
* PNT: Postup ověřování historie užití  potraviny nebo složky potravin mimo ČR (23. 01. 2007)
* Doplňky stravy a PNT: postup při přípravě ke schvalování (23. 01. 2007)
* Doplňky stravy a PNT (23. 01. 2007)
* Fytosteroly v potravinách nového typu (PNT) (05. 01. 2007)
* Probiotika a startovací kultury (04. 01. 2007)
* Pravděpodobnostní modelování přívodu celkové rtuti pro populaci v ČR jako odhad přívodu methylrtuti (15. 12. 2006)
* Informace o E. sakazakii v mléčné kojenecké výživě (17. 02. 2006)
* Doplňky stravy a PNT (04. 01. 2006)
* Benzethonium chlorid v doplňcích stravy (10. 11. 2005)
* Harmonizace evropských mikrobiologických kriterií pro potraviny (17. 10. 2005)
* Rezidua veterinárních léčiv v potravinách živočišného původu v ČR (25. 8. 2005)
* Výskyt mykotoxinu ochratoxinu a ve víně (28. 7. 2005)
* Expozice člověka ogranickým sloučeninám cínu z ryb a rybích výrobků v čr ( 20. 7. 2005)
* Trans-mastné kyseliny v potravinách (19. 2. 2005)
* Výživové doporučené dávky (10. 1. 2005)
* Snížení obsahu aflatoxinů v suchých skořápkových plodech (7. 12. 2004)
* E. coli O 157:H7 v potravinách v ČR (16. 11. 2004)
* Methylrtuť v rybách a rybích výrobcích (6.10.2004)
* Bezpečnost nebalených pekařských výrobků (a suchých plodů) při samoobslužném prodeji potravin (7. 1. 2004)
* Použití klostridiálních bakteriofágů při výrobě siláží (19. 9. 2003)
* Použití odpadních rostlinných tuků po fritování bramborových lupínků (chipsů) do krmných směsí (19. 9. 2003)

Zprávy VVP:
* Výsledky reprezentativního průzkumu zájmu spotřebitelů trpících potravinovou alergií a celiakií o údaje uváděné na obalech potravin (2. 12. 2005)
* Výsledky reprezentativního průzkumu názorů veřejnosti na značení potravin (29. 9. 2004)
* Výsledky reprezentativního průzkumu názorů veřejnosti ČR na biopotraviny (20. 4. 2004)
*  Výsledky reprezentativního průzkumu konzumace pokrmů formou rychlého občerstvení v ČR (20. 4. 2004)
* Potraviny ošetřené ionizujícím zářením: názory spotřebitelů a odhad výskytu na trhu v ČR (20. 11. 2003)
* Vztah veřejnosti ke GM potravinám a výskyt na trhu v ČR (13. 10. 2003)

Studie VVP:
* Alimentární onemocnění (infekce a otravy z potravin) (31. 10. 2005)
* Rezidua pesticidů v potravinách (31. 10. 2005)
* Vliv zpracování potravin na alergenicitu (11. 3. 2005)
* Předměty běžného užívání přicházející do styku s potravinami a pokrmy (20. 4. 2004)
* Mikrobiologické kontaminanty v potravinách (23. 2. 2004)
* Potraviny na bázi geneticky modifikovaných organizmů (30. 1. 2004)
* Potraviny nového typu (27. 1. 2004)
* Přídatné látky (aditiva) v potravinách (15. 1. 2004)
* Potravinová přecitlivělost: alergie a intolerance (22. 11. 2003)
* Stručné kompendium národního systému bezpečnosti potravin v ČR BP v rámci EU (20. 10. 2003)

13.2 Vědecký výbor veterinární

Působí při Výzkumném ústavu veterinárního lékařství (VÚVEL) v Brně. Zabývá se problematikami, které souvisejí se zdravím zvířat, pohodou zvířat, zoonózami, hygienou provozu, nezávadností živočišných produktů.

13.3 Vědecký výbor pro výživu zvířat

Působí při Výzkumném ústavu živočišné výroby (VÚŽV) v Praze Uhříněvsi. Zabývá se aktuálními otázkami ve výživě zvířat (kvalita krmiv, krmná aditiva, stopové prvky a vedlejší produkty ve výživě zvířat, farmakostimulanty) s dopadem na bezpečnost potravního řetězce.

13.4 Vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí

Působí při Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV) v Praze Ruzyni. Zabývá se problematikami, které souvisejí s primární zemědělskou výrobou, importem a exportem zemědělských surovin/produktů, otázkami z fyto-karanténní oblasti a  problémy bezpečnosti potravin vznikajícími jako důsledek narušeného životního prostředí.

13.5 Vědecký výbor pro geneticky modifikované potraviny a krmiva

Vědecký výbor pro geneticky modifikované potraviny a krmiva (VVGMPK) byl zřízen na základě usnesení operativní porady ministra zemědělství ČR ze dne 30. června 2005. Výbor provádí na vědeckém základě:
– posouzení údajů uvedených v žádostech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003,
– vydává odborná stanoviska k těmto žádostem,
– posuzuje riziko pro zdraví lidí a zvířat plynoucí z GM potravin a krmiv,
– informuje MZe o současném stavu vědeckého poznání v uvedené oblasti,
– z vlastní iniciativy zpracovává materiály, vznáší podněty, popřípadě upozorňuje na specifické nebo nové problémy spadající do vlastní působnosti.

 
IV. INFORMAČNÍ CENTRUM BEZPEČNOSTI POTRAVIN (IC BP)

Funkci informačního centra BP vykonává Ministerstvo zemědělství (MZe). Jao hlavní informační nástroj slouží portál Bezpečnost potravin, prostřednictvím kterého IC BP seznamuje odbornou veřejnost i širokou spotřebitelskou obec s problematikou bezpečnosti potravin v nejširším kontextu – od bezpečnosti potravinářských surovin, přes výrobu potravin, až po jejich servírování na stůl – přičemž zvláštní pozornost je věnována prvovýrobě. Informace o dané oblasti lze vedle webových stránek www.bezpecnostpotravin.cz najít také na portálech Agronavigator a Ekologické zemědělství, které provozuje Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).

Cíleně pro mládež byl vytvořen internetový portál Víš, co jíš?

Jako služba Zemědělské a potravinářské knihovnyÚstavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) funguje Infopult určený k bezplatnému poskytování stručných informací v oblasti zemědělství, potravinářství a souvisejících oborů. V rámci Infopultu se zodpovídají také dotazy související s bezpečností potravin.

Pro spotřebitele je k dispozici A-Z slovník – výkladový slovník obsahující hesla související s bezpečností potravin. Slovník je průběžně rozšiřován o nová hesla.

ICBP organizuje řadu akcí a zajišťuje vydávání propagačních materiálů a publikací týkajících se bezpečnosti potravin.

V. MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH

V rezortu MZe se trvale od roku 1992 sleduje výskyt kontaminace potravin, krmiv a surovin určených k jejich výrobě, včetně tzv. biomonitoringu. Sledují se rovněž ty složky životního prostředí, které mohou kontaminaci způsobit nebo ovlivnit. Patří mezi ně půda, povrchová voda a vstupy do těchto složek.
Na monitoringu cizorodých látek v potravních řetězcích se podílejí:
* dozorové orgány státní správy (SZPI, SVS, ÚKZÚZ),
* Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS),
* Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP),
* Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV),
* Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM),
* Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL)

Informace z monitoringu jsou k dispozici na internetových stránkách MZe ČR.

VI. ZAČLENĚNÍ SYSTÉMU BP V ČR DO EVROPSKÝCH STRUKTUR

V důsledku opakovaných problémů vyvolaných případy šíření zdravotně závadných potravin a krmiv, včetně výskytu nebezpečných onemocnění hospodářských zvířat přenosných na člověka, rozhodla se Evropská komise radikálně reorganizovat systém zajištění bezpečnosti potravin v EU.
Byla revidována stávající a přijata nová legislativní opatření z oblasti krmiv, zdraví a ochrany zvířat, hygieny, reziduí cizorodých látek a potravin nového typu. Byl zřízen nezávislý Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EÚBP) a členské státy EU byly vyzvány k obdobnému postupu zajištění bezpečnosti potravin. Tehdejším kandidátským státům, tedy i České republice, bylo doporučeno spolupracovat s EÚBP a podílet se na jeho činnosti.
Na tuto výzvu reagovala Vláda ČR usnesením č. 1320 ze dne 10. prosince 2001 ke Strategii bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v České republice, kterým deklarovala, že zajištění bezpečnosti potravin je jednou z hlavních priorit vlády ve vazbě na vstup ČR do Evropské unie.
Níže je uveden přehled nejvýznamnějších institucí a aktivit k zajištění bezpečnosti potravin v EU. Do těchto aktivit je zapojena také ČR.

a) Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EÚBP/EFSA)

Zřízení EÚBP (EFSA, European Food Safety Authority)  bylo jedním z klíčových opatření EU obsažených v Bílé knize o bezpečnosti potravin, která byla publikována v lednu 2000. EÚBP byl zřízen na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002/ES , které bylo schváleno 28. ledna 2002.
Činnost EÚBP se zaměřuje na celý potravinový řetězec. V rámci EÚBP se vyhodnocují situace, které mohou přímo či nepřímo ovlivňovat bezpečnost potravin, včetně záležitostí týkajících se zdraví a pohody zvířat a zdravotního stavu rostlin.
Činnost EÚBP od května 2003 probíhá v osmi vědeckých panelech, ve kterých se, na základě nejnovějších poznatků, posuzují příslušné problematiky. Jednotlivé vědecké panely EÚBP:
* Panel pro potravinářská aditiva, aromata, pomocné prostředky a materiály v kontaktu s potravinami (AFC panel),
* Panel pro aditiva a produkty nebo substance používané do živočišných krmiv (FEEDAP panel),
* Panel pro zdraví rostlin, výrobky na ochranu rostlin a jejich rezidua (PPR panel),
* Panel pro geneticky modifikované organismy (GMO panel),
* Panel pro dietetické výrobky, výživu a alergie (NDA panel),
* Panel pro biologická nebezpečí (BIOHAZ panel),
* Panel pro kontaminanty v potravinovém řetězci (CONTAM panel),
* Panel pro zdraví a pohodu zvířat (AHAW panel).

Práce vědeckých výborů EÚBP je službou Evropské komisi, která vědecká stanoviska vydávaná EÚBP využívá při přípravě legislativních návrhů souvisejících s bezpečností pro spotřebitele, veřejným zdravím a životním prostředím.

b) Potravinový a veterinární úřad (FVO)

FVO (Food and Veterinary Office)  hraje důležitou roli v monitoringu úrovně dohledu nad hygienou potravin a veterinární a fytosanitární legislativou v členských státech.
Komise je odpovědná za tvorbu, zavádění a prosazování legislativy týkající se bezpečnosti potravin, zdraví a pohody zvířat a zdraví rostlin. FVO je službou Komisi, která hraje důležitou úlohu v plnění těchto úkolů Komise.
FVO dohlíží nad účinností kontrolních systémů v jednotlivých členských státech EU a vyhodnocuje, zda jsou dodržovány standardy EU v rámci EU a v třetích zemích exportujících do EU. FVO toto zajišťuje prováděním inspekcí v členských zemích EU a ve třetích zemích exportujících do EU.
FVO vypracovává pro každý rok program inspekcí, ve kterém jsou identifikovány prioritní oblasti kontrol a země, ve kterých se příslušné inspekce budou provádět. Aby se zajistilo, že tento program kontrol je stále aktuální a relevantní, pololetně se vyhodnocuje.
Přehled výročních zpráv FVO.

c) Evropský úřad pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)

ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control) je nezávislý evropský úřad, který byl zřízen na základě nařízení (ES) č. 851/2004  Evropského parlamentu a Rady z 21. dubna 2004. ECDC zahájí oficiálně svoji činnost 27. května 2005. Za sídlo úřadu bylo vybráno město Solna ve Švédsku. Činnost ECDC bude založena na spolupráci již fungujících národní institucí a pracujících expertů. Posláním centra bude zajišťovat dohled nad přenosnými nemocemi i dalšími závažnými zdravotními riziky pro obyvatele EU. Činnost ECDC se rovněž zaměří na spolupráci referenčních laboratoří a na zvýšení dohledu nad činností mikrobiologických laboratoří. ECDC bude vydávat potřebná varování a doporučení.

d) Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele (DG Sanco)

DG Sanco (Health and Consumer Protection Directorate-General) je odpovědné za zajišťování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti a ekonomických zájmů spotřebitelů v EU.
Hlavní aktivity se zaměřují na:
* bezpečnost potravin: od farmy až po vidličku,
* veřejné zdraví,
* záležitosti spotřebitelů.

e) Evropské informační středisko pro potraviny (EUFIC)

EUFIC (European Food Information Council) poskytuje informace týkající se bezpečnosti potravin, zdravé výživy a zdravého životního stylu. Síť expertů zodpovídá na dotazy spotřebitelů v EU.

f) Informační služba o výzkumu a vývoji v EU (CORDIS)

CORDIS (Community Research & Development Information Service) je
servis poskytující informace o výzkumu a vývoji v EU.
EU financuje výzkumnou činnost prostřednictvím rámcových programů (RP), které se zaměřují na problematiky, jejichž řešení je pro EU v nejbližším období důležité. V 6. rámcovém programu (2002–2006) byla jednou z priorit “Kvalita a bezpečnost potravin” (5. priorita). Projekty 7. RP V&V (2007–2013) se budou také zaměřovat na problematiku potravin (program Spolupráce, 2. téma: Potraviny, zemědělství a rybářství, biotechnologie).

V ČR bylo založeno pro 6. RP Technologické centrum Akademie věd ČR, které je národním kontaktním místem i pro 7. RP V&V. TC bude napomáhat tuzemským subjektům při podávání projektů do 7. RP. SMEs for Food byl projekt na podporu účasti malých a středních podniků v 6. RP EU. Také pro 7. RP se připravují podpory cíleně zaměřené na SMP (SME).
Evropský projekt FLAIR–FLOW 4 si kladl za cíl šířit informace o výsledcích výzkumu v oblasti potravinářských technologií, výživy, hygieny, bezpečnosti potravin apod.  Informace byly určeny podnikatelským subjektům (zejména malým a středním podnikům zabývajícím se výrobou a prodejem potravin), spotřebitelům a odborníkům na výživu, hygienu a zdravotní nezávadnost potravin. Českou verzi těchto informací zajišťovala do roku 2003 VŠCHT Praha. I když byl projekt ukončen, databáze dokumentů je nadále kvalitním zdrojem informací, včetně informací týkajících se bezpečnosti potravin.

g) Konfederace výrobců potravin a nápojů v EU (CIAA)

CIAA (Confederation of the Food and Drink Industries of the EU) reprezentuje zájmy evropského potravinářského a nápojového průmyslu v evropských a mezinárodních institucích. Podílí se na vytváření legislativních předpisů včetně těch, které souvisejí s kvalitou a bezpečností potravin.
Potravinářská komora ČR jako člen CIAA se vyjadřuje k návrhům legislativních dokumentů EU.

h) Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF)

RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed) byl vytvořen především pro rychlé provádění účinných opatření v případech, kdy v řetězci výroby a distribuce potravin dojde ke zjištění možného ohrožení zdraví spotřebitele.
Zajišťování zdravotní nezávadnosti potravin v celém potravinovém řetězci, tj. od prvovýroby až po konečného spotřebitele vyžaduje vysoký stupeň koordinace a sjednocení na úrovni EU i na národních úrovních.
RASFF byl zřízen na základě článku 8 směrnice Rady č. 92/59/EEC (General Product Safety Directive), která udává postup informování členských států (EU + EFTA/EEA) o případech, kdy výrobek (včetně nepotravinářského) představuje vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Nový legislativní rámec obdržel RASFF v únoru 2002, kdy Rada a Evropský parlament schválily nařízení č. 178/2002/ES.  Článek 50 tohoto nařízení ustanovuje RASFF pro hlášení přímého nebo nepřímého rizika z potravin nebo krmiv pro zdraví občanů.

Proces analýzy rizika z potravin zahrnuje tři oblasti:
– posouzení rizika (vědecké poradenství a analýza dostupných informací),
– management rizika (legislativa a kontrola),
– komunikace o riziku (informování veřejnosti, osvěta).

Evropská komise rozhodla ponechat činnosti související s managementem rizika v kompetenci DG-SANCO a činnostmi souvisejícími s posuzováním rizika a komunikací o riziku pověřila EÚBP. Zkušenosti z minulých let totiž ukázaly, že je potřeba oddělit zejména posouzení rizika od managementu rizika, aby se zajistila průhlednost hodnocení rizik včetně jeho nezávislosti na politických a ekonomických zájmech. Z tomuto faktu se vycházelo také při vytváření systému zajištění bezpečnosti potravin v ČR.

Členské státy do systému RASFF povinně hlásí případy potravin zdravotně závadných, které byly zjištěny kontrolou v tržní síti a mohou se vyskytovat na společném trhu EU. Do systému se nehlásí výrobky, které se nevyvážejí a vyskytují se pouze na lokálním trhu.
Evropská komise každoročně uveřejňuje zprávu o fungování RASFF. Tato zpráva poskytuje podrobné informace o počtu hlášení,  struktuře zdrojů kontaminace, počtu hlášení podaných jednotlivými zeměmi EU, počtu hlášení připadajících na jednotlivé zdroje kontaminace a skupiny výrobků, přehled o vývoji v počtu podávaných hlášení aj.

Existují tři typy hlášení v rámci RASFF:
* varování (alert): týkají se výrobků, které jsou na trhu EU a které představují aktuální riziko pro spotřebitele,
* informace (information): týkají se  výrobků představujících riziko pro spotřebitele, které se však nedostaly přes vnější hranice EU (výrobky zastavené na hranicích),
* novinky (news).

Evropská komise uveřejňuje týdenní přehled případů notifikovaných systémem RASFF. Českou verzi týdenních hlášení v systému RASFF zajišťuje Informační centrum BP prostřednictvím portálu Bezpečnost potravin.

Vypracovala: Ing. Alexandra Kvasničková