Vydáno: 6. 2. 2020

Autor: ÚKZÚZ

V úvodním slovu ředitel ÚKZÚZ  Daniel Jurečka zdůraznil, že letošní rok je Světovým rokem zdraví rostlin. Krátce se zmínil také o  tématu přípravků na ochranu rostlin, kde vidí velké pole pro spolupráci s bramboráři, a to zejména v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) kdy zazněly plány na snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin až o 50 %.

Zástupci MZe informovali o připravovaném programu pro období 2022 – 2027 (SZP), kde je diskutováno o začlenění brambor raných i konzumních do systému intervence v rámci zeleniny. Toto by přineslo  podporu v rámci pětiletého Agroenvironmentálně – klimatického opatření Programu rozvoje venkova. Ze strany MZe byl zmíněn význam i podpora komodity brambor a to jak na národní, tak i evropské úrovni. Daniel Froněk dále vyjádřil poděkování ÚKZÚZ a Českému bramborářskému svazu za přípravu nové aktivity – certifikačního procesu v kvalitě brambor. Kontrolu jakosti konzumních brambor bude zajišťovat právě ÚKZÚZ.

O významu integrované ochrany brambor ve smyslu prevence založené na monitoringu, organickém hospodaření, PRE a časně POST emergentní aplikaci herbicidů a dalším souvisejícím hovořila Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin MZe. Informovala také o  NAP (Národní akční plán), jehož součástí je rovněž ÚKZÚZ spravovaný Rostlinolékařský portál včetně elektronické evidence přípravků na ochranu rostlin.   

Situaci v pěstování brambor v České republice přiblížil Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu. Podle jeho slov plochy konzumních brambor spíše klesají, a to i s ohledem na strategii MZe přijatou do roku 2030, kdy se počítá s plnou soběstačností produkce brambor v ČR. U brambor na produkci škrobu je situace stabilní. Zmínil i razantní pokles ploch a výsadeb na Slovensku. Česká republika není dlouhodobě soběstačná ve spotřebě konzumních brambor, spotřeba kolísá zhruba na úrovni 70 % podle ročníku. Za rok 2019 dovoz brambor přesáhne 200tis tun. Největšími dovozci jsou Německo, Francie, Holandsko, které patří v rámci  EU mezi 5, zemí kde se plochy brambor navyšují.

O integrované technologii pěstování brambor hovořili zástupci z Výzkumného ústavu bramborářského. Ředitel VUB Jaroslav Čepl shrnul podmínky vztahující se k integrované produkci. Na tuto problematiku navázal Ervín Hausvater, který představil výčet nejdůležitějších chorob dle významnosti z posledních let, z nichž nejzávažnější je plíseň bramboru. Hovořil o efektivní pěstební technologii zaměřené zejména na agrotechnická opatření, spojená se správnou aplikací fungicidů. Zmínil se také o v současnosti velkém problému umělého ukončení vegetace, které je velmi důležité zejména z pohledu omezení přechodu virové infekce do hlíz, napadení hlíz plísní bramboru, ale i regulace velikosti hlíz. U škůdců jako jsou mšice a mandelinky poukázal na zvyšující se potenciál jejich rezistence prakticky vůči všem přípravkům. V případě mandelinky však poukázal na funkčnost biologické ochrany.

Praktický pohled pěstování brambor v ochranném pásmu vodního zdroje vodní nádrže Švihov na Želivce představili zástupci zemědělského obchodního družstva Hořice. František Novák se věnoval omezujícím vlivům pro zemědělství v oblastech hnojení, osiv, pesticidů, statkových hnojiv. Představil pilotní projekt  „Podpora opatření ke snížení dopady zemědělské prvovýroby v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce, kde platí pravidla pro hospodaření v OPVZ II a specifická omezení v používání POR. Josef Zach pak navázal konkrétním popisem hospodaření mj. pěstovaní v technologii odkameňování. Uvedl seznam  registrovaných selektivních přípravků na ochranu brambor proti plevelům pro  PRE a časně POST emergentní aplikaci a plevelohubnou účinnost ověřovaných variant pokusů v roce 2018 v lokalitě Pacov.

K odrůdové skladbě brambor hovořil Václav Čermák (ÚKZÚZ). Zmínil Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin, ve kterém je uvedeno cca 1630 odrůd bramboru (odrůdy registrované ve státech EU). Z tohoto počtu je 116 odrůd registrovaných v ČR. ÚKZÚZ prezentuje výsledky zkoušení na základě publikace Seznam doporučených odrůd, který je každý rok aktualizován a přináší informace o doporučených odrůdách a jejich významných hospodářských a kvalitativních vlastnostech.

O problematice výskytu karanténních bakterií v ČR a EU hovořil Petr Kroutil (ÚKZÚZ). Uvedl, že v ČR  nebyl v roce 2019 potvrzen žádný výskyt bakterie Clavibacter sepedonicus, která je původcem bakteriální kroužkovitosti bramboru. V hlízách bramboru a v odpadních vodách z podniků zpracovávajících brambory nebyl potvrzen ani výskyt bakterie Ralstonia solanacearum, která je původcem bakteriální hnědé hniloby. Výskyty bakterie Ralstonia solanacearum však byly potvrzeny ve 14 vzorcích vody odebraných z vodních toků (Labe, Dyje, Jevišovka) a v 15 vzorcích rostlin lilku potměchuti (Solanum dulcamara) odebraných z pobřežní vegetace (Labe, Morava/Dušní Morava). ÚKZÚZ v roce 2019 vydal nařízení o mimořádných rostlinolékařských opatřeních k ochraně proti šíření původce bakteriální hnědé hniloby ze závlahové vody a tři rozhodnutí o mimořádných rostlinolékařských opatřeních, kterými bylo nařízeno mechanické odstranění rostlin lilku potměchuti ve vymezených úsecích vodních toků a jejich odvoz na řízenou skládku.

Na úrovni EU máme přístup k záznamům celkových výskytů výše zmíněných bakterií hlášených členskými státy (ČS). Za období od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2019 byl potvrzen výskyt bakterie Clavibacter sepedonicus v 9 zemích EU, nejvíce v Polsku. Výskyt bakterie Ralstonia solanacearum byl potvrzen v 6 ČS v případě hlíz bramboru, v 6 ČS v případech povrchové vody, kdy nejvíce výskytů bylo v Nizozemí. V 5 ČS včetně České republiky byl potvrzen výskyt v případě hostitelských rostlin jiných než lilek brambor, nejvíce v ČR a ve Francii.

S potvrzením výskytů souvisí i diagnostika karanténních bakterióz brambor, kterou se zabývá naše  diagnostická laboratoř v  Havlíčkově Brodě. Používané metody, hlavní -imunofluorescenční mikroskopie, a dále PCR (polymerázová řetězová reakce), selektivní izolace a biologické testy, popsal Roman Zavadil (ÚKZÚZ).

K problematice kvality a zdravotního stavu sadby brambor a legislativních změnách hovořila Ing. Jitka Ulrichová (ÚKZÚZ). Uvedla, že v rámci hodnocení porostů při přehlídkách sadbových brambor, budou navíc kontrolovány tří nové regulované škodlivé organismy (Candidatus Liberibacter solanacearum, Candidatus Phytoplasma solani, Potato spindle tuber viroid). U mechanického rozboru sadby brambor pak došlo k zpřísnění hodnocení kontrolou patogena Zebra chips a Ditylechus dipsaci. Zmínila taktéž plánované legislativní změny v oblasti odběrů vzorků, nové vzory návěsek, změnu velikosti partie a vydání nové vyhlášky řešící problematiku uzavřených pěstebních oblastí. Z aktuální legislativy se věnovala novým povinnostem pro vydávání rostlinolékařských pasů (zařazení nových plodin) a povinnosti nové registrace, včetně podmínek absolvování e-learningového testu.

Jakost Q CZ pro konzumní brambory byla tématem přednášky Zdeňka Chromého (ÚKZÚZ).  Tuto činnost nově kontroluje ÚKZÚZ. Jedná se o systém prioritně zaměřený na dohledatelnosti certifikovaného produktu od vzniku až po uvedení na trh. Certifikované produkty budou poskytovat spotřebitelům záruku vysoké kvality a potravinové bezpečnosti. Konzumní brambory budou certifikovány ve třech kategoriích produktů a držitel certifikátu získá možnost používat příslušné ochranné známky MZe a nárok na dotaci.

Závěr semináře patřil představení novinek v aplikaci Rostlinolékařský portál (RLP), který je součástí Národního akčního plánu. RLP má aktuálně nový responzivním design. Zcela nová je funkcionalita  o přípravcích na ochranu rostlin, která umožňuje porovnávat přípravky dle předem navolených kombinací filtrů (biologická funkce, účinná látka, ochranná pásma vodních zdrojů apod.), včetně vyhledání jejich dostupných alternativ či alternativ ke konkrétní  účinné látce. Přímo v aplikaci předvedl Jakub Beránek (ÚKZÚZ)  na konkrétních ukázkách další vybrané funkcionality – choroby, škůdci, pěstební opatření, desikace, rezistence, karanténa, doplněné o fotogalerie.

Na semináři byly představeny  principy integrované ochrany pro plodinu brambory, její využitelnost, ale i její slabiny. Nabídl úvahu o možnosti využití ekologičtějších variant ochrany rostlin, a to i s ohledem na  uhlíkovou stopu při častějších pojezdech zemědělských strojů a zvyšujícími se náklady na pořízení náhrad přípravků. Zároveň potvrdil  důležitost součinnosti mezi státními organizacemi, MZe, v roli UKZÚZ v oblasti kontrol jak rozmnožovacího materiálu, aplikací přípravků na ochranu rostlin tak i nově kontroly kvality brambor, a  výzkumem. Součinnosti, která vede ke správnému hospodaření v zásadách integrované ochrany.   

Ivana Kršková, tisková mluvčí, 737 267 642

Fotogalerie