Zlatá rýže konečně na našich stolech?!
Informace organizace Biotrin ze dne 16. 4. 2018.
Snad žádná významná geneticky modifikovaná (GM) plodina dosud neprošla tak dlouhým a trnitým schvalovacím procesem – GM zlatá rýže, obohacená o provitamín A (dále jen „zlatá rýže“) se během něj stala také přímo symbolem nelítostného soupeření mezi zastánci GM plodin a jejími odpůrci.
Tvůrci zlaté rýže měli už na počátku celého tohoto příběhu problém s publikací rukopisu v kvalitním vědeckém časopise. Nature jej přímo odmítl, bez recenze. Článek o zlaté rýži tedy vyšel v Science v lednu 2000. Důvody odmítnutí nebyly odborné, právě tak jako následná mediální válka o její uvolnění coby potraviny, měly výrazně ideologicko-politické pozadí. Vcelku oprávněně se totiž v očích svých odpůrců stala přímo Trojským koněm GM technologií.
Na rozdíl od jiných GM plodin se zlaté rýži zejména z morálního hlediska nedalo téměř nic vytknout. Řešila nikoliv problém komerční, ale humanitární. Slibovala stát se obecně snadno dostupným lékem proti VAD
(vitamin A deficiency) – tedy avitaminóze, vyvolané historickými potravními návyky zejména v asijských zemích, pro něž je klíčovou potravinou loupaná rýže. A to zejména pro chudé obyvatelstvo. Semena rýže zbavená aleuronové vrstvy i samotného embrya, a tvořená vlastně jen endospermem, neobsahují potřebné karotenové provitaminy.
Vědecký tým, vedený Ingo Potrykusem z ETH Zurich, ve spolupráci s biochemiky laboratoře prof. Petera Bayera z Univerzity Freiburg, tehdy uspěl ve zdánlivě nemožném projektu: umístit do rýže celý „cizorodý“ metabolický řetězec, schopný v endospermovém pletivu přeměnit tamní prekursor geranylgeranyl difosfát v potřebné karoteny. Žlutá barva semen dala této rýži její kultovní název „Golden Rice“, česky zlatá rýže.
K bližšímu prostudování dílčích fázích tohoto příběhu je možné využít informační zdroje jako např. Vesmír, Botanika, přednášky SISYFOS aj.
Profesor Potrykus a mnozí další jeho vědečtí kolegové či přátelé věnovali úsilí o zpřístupnění zlaté rýže spotřebitelům téměř dvě desítky let. Sám relevantní výzkum se postupně přesunul do International Rice Research Institute (IRRI) ve filipínské Manille. Čelil dlouhodobě i přímé ekoteroristické agresi, při níž byla zmanipulovaným davem místních i zahraničních „rolníků“ devastována tamní výzkumná pole. Mediálně kriminalizován byl společný projekt amerických a čínských vědců i publikace jeho výsledků v American Journal of Clinical Nutrition v roce 2012. Na druhé straně právě Čína, resp. společnost China National Chemical Corporation předloni odkoupila společnost Syngenta, která již v roce 2005 učinila ve vývoji zlaté rýže zásadní pokrok. S velkou pravděpodobností nebude jen využívat její know-how v konvenčním semenářství či výrobě agrochemikálií, ale také v řešení svých vlastních problémů s VAD.
Žádost o uvedení zlaté rýže na trh obdržel mj. také úřad Health Canada. Podklady byly podrobeny zevrubné analýze a závěry z ní zveřejněny 16. března 2018 pod titulkem „Novel Food Information – Provitamin A Biofortified Rice Event GR2E (Golden Rice)“.
Již sám tento titulek je pro „nespecialistu“ zajímavý hned dvěma použitými termíny: „Novel Food“ (tedy „nová potravina“ – kategorie s patřičným legislativním vymezením) a „event“ (tedy žádná odrůda, varieta, prostě šlechtitelský unikát). To klíčové je ovšem konstatování, že úřad „nemá námitek“ k jejímu potravinářskému využití.
Tento dokument sice ještě nepřináší její finální uvolnění k prodeji přímo v Kanadě (následovat bude ještě soubor jiných jednání), ale zároveň spotřebitelskou budoucnost zlaté rýže nevylučuje. V přiložené důvodové zprávě jsou jako nejpravděpodobnější blízcí uživatelé, v kontextu s rizikem VAD, zmiňovány Bangladéš a Filipíny.
Prohlášení kanadského úřadu je podloženo devítistránkovou podkladovou zprávou. Její jednotlivé kapitoly (obecný úvod, popis přípravy modifikovaných rostlin, jejich charakteristika – od molekulární po fenotypovou, informace o produktu, dietní expozice, výživové vlastnosti, chemicko-toxikologická analýza) jsou velice poutavým čtením pro specialistu i laika. V prvém případě umožňují krok po kroku porovnávat původní strategii „potrykusovských Otců poutníků“ s finálním molekulárně-geneticko-biochemickým řešením. V tom druhém přesvědčivě dokládají přínos této „nové potraviny“ : „… zlatá rýže může akumulovat až 30µg celkových karotenoidů v gramu endospermu, 80 % z nich jsou isomery beta-karotenu…“. Tedy zásadní přínos k prevenci VAD.
K tomu na straně druhé veškeré zmíněné zásahy do původního rýžového genomu nevyvolaly změny zvyšující alergenní či toxikologické charakteristiky dané potraviny. Nová vlastnost je vložena stabilně, je důsledkem jediné T-DNA inzerce, obsahující tři potřebné expresní kazety. Nezměněna – tedy nesnížena – je i základní výživová hodnota finálního produktu.
V tomto ohledu je zlatá rýže zcela srovnatelná s tradičními rýžovými odrůdami. Jen má navíc onen „zlatý“ provitamin. A trvalý cejch Trojského koně GM technologií. …Leč s tím se ony miliony budoucích spotřebitelů nejspíše snadno vyrovnají.
Pozn.: Uvolnění zlaté rýže, tentokrát pro Austrálii a Nový Zéland, koncem minulého roku stvrdil také příslušný úřad, tedy Food Standards Australia New Zealand (FSANZ). Již počátkem března tohoto roku byl tamní ministr pro potravinovou bezpečnost vyzván aktivistickým sdružením GE-Free New Zealand, aby svůj souhlas revidoval. Při čtení jejich námitek lze konstatovat jediné: prostudujte si kanadskou důvodovou zprávu, najdete v ní potřebné odpovědi.
Zdroje:
Opatrný, Z.: Zlatá rýže. Příběh naděje a pokrytectví. Vesmír 96/6: 351-353, 2017 – https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2017/cislo-6/zlata-ryze.html
http://www.ibot.cas.cz/botanika/2016-2_Zlata-ryze.html
přednáška prof. RNDr. Zdenka Opatrného, CSc. (Přírodovědecká fakulta UK Praha): Zlatá rýže a sto sedm nobelistů, 19. 4. 2017, 17:00 hodin – https://www.youtube.com/watch?v=cNxA-ExEBcE
Zdroj článku: Biotrin