Informace organizace BIOTRIN

Zlatá  rýže – téma, které již mnoho let hýbe světem moderních biotechnologií a v pravidelných intervalech se opakovaně dostává do popředí zájmu vědců i veřejnosti. Mně přišla v nedávné době na vědomí čirou náhodou – při asanaci rozsáhlé domácí knihovny na mne vypadla brožurka české verze Reader´s Digest z listopadu 2001. Proč jsem si vlastně tohle čtení schoval? Listuji a náhle na mne hledí fotka prof. Inga Potrykuse s jeho první zlatou rýží (Golden Rice, GR).

Jména autorů mi nic neříkají, článek je však sepsán precizně, doplněn názornými schématy a ověnčen titulem „Honba za zlatou rýží – klíč ke zdraví milionů lidí se skrývá v malém zrníčku“. Celková dikce neskrývá nadšení a střízlivý optimismus. Nejspíš i proto, že publikace v časopise Science po Ingově úspěšné přednášce na nedávném světovém botanickém kongresu, otevřela pro GR reálnou budoucnost. Plnou nadějí jedněch a málem nenávisti druhých, trvající již několik předcházejících let.

Citujme: „ …ve veřejnosti se totiž právě zvedala vlna odporu proti genetickým modifikacím potravin. Jednu z Potrykusových přednášek například hlasitě rušili protestující studenti. Pokoušel se jim na otázky odpovídat, ale nedali mu šanci a pokaždé ho překřičeli. Přibývaly také anonymní telefonické výhrůžky. To všechno nezůstalo bez následků – v roce 1994 dostal Potrykus infarkt, kvůli kterému nemohl několik měsíců do laboratoře a dvě další srdeční příhody následovaly krátce poté. A přesto se nevzdal a na vývoji zlaté rýže dál pokračoval . Ingo byl jako foxteriér, který nechce pustit kost, poznamenal jeden z jeho kolegů…“

Žurnalistická nadsázka? Zde jen připomenu, že mi osud dal možnost setkat se s Ingem již v roce 1975. Následné pozvání na stáž, ještě do Friedrich Miescher Institute CIBA Geigy, mi strana a vláda na dlouhou dobu zatrhly. Povedla se až v roce 1988, těsně před jeho odchodem do Zurychu. Měl jsem tak konečně možnost poznat jeho zarputilou osobnost a později být i přítomen jednomu z těch „studentských setkání“ (https://www.biotrin.cz/ryze-zelezna-a-zlata/)

Málem čtvrtstoletí poté již víme, jak ta „neverending story“, manipulovaná zejména organizací Greenpeace a jejími světovými soukmenovci, pokračovala. Jak Ingova argumentace typu: „Každou hodinu kvůli nedostatku vitaminu A (vitamine A deficience, VAD) oslepne padesát dětí. Pokud odpůrci GR uspějí a zavedení této plodiny znemožní, obviním je ze zločinů  proti lidskosti“. Jak známo, GR narazila, přestože hrozivá čísla stále rostla.

VAD si na účet připisovala a dále připisuje nejen již zmíněnou dětskou slepotu, ale také oslabení jejich imunitního systému. Následné zápaly plic, spalničky, úplavice ale i různé degenerativní procesy postižených více než 100 milionů dětí ročně si stále berou za oběť čtvrtinu z nich.

Ale možná se přece jen blíží konec – zejména tam, kde VAD hrozí nejvíce. V minulém roce totiž byly zveřejněny souhlasy s potravinovou bezpečností „novošlechtěnce“ – tedy v mezinárodním GM žargonu „event“ s názvem GR2E – příslušnými úřady USA, Kanady, Australie a Nového Zélandu.

Vedoucím „trojským koněm“ se ale staly Filipiny. Filipínský Rice Research Institute (PhilRice) se nejen výrazně zasloužil o její stvoření, ale také o vládní přijetí souhlasu s jejím komerčním pěstováním (21. červenec 2021).

V současnosti PhilRice koordinuje potřebné kurzy pro farmáře, kteří snad v blízkém budoucnu započnou s pěstováním. A podle nejnovější zprávy z  cit – Crop Biotech Update June 1, 2022)  sdělil Dr. Ronan Zagado, programový lídr GR, na setkání pěstitelů rýže v Cobanato City jména sedmi provincií, v nichž bude tento zdravotní program započat. Na prvním místě má být oblast Maguindanao se zhruba půldruhým milionem obyvatel, známá právě vysokým výskytem VAD. Jeho hlavním projevem jsou zejména různé růstové poruchy (retardace) u dětí věku do pěti let.

Jen drobný komentář závěrem: v roce 2016 vzbudil celosvětový ohlas veřejný dopis 107 nobelistů, vyzývající zejména organizaci Greenpeace k ukončení kampaně proti GR – z důvodů výše zmíněných (cit Vesmír). V různých tuzemských mediálních polemikách se mluvčí Greenpeace nechal mimo jiné slyšet, že je to obecně informační bublina, neboť dotyčná GR potřebných vlastností de facto  neexistuje a kdoví, jestli někdy existovat bude….
 

Autorský komentář prof. RNDr. Zdeňka Opatrného, CSc., emeritního profesora PřF UK v Praze

Zdroje:

• https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=19520
• https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2017/cislo-6/zlata-ryze.html
• https://academic.oup.com/plphys/article/125/3/1157/6109908

Zdroj: BIOTRIN

Foto: vesmir.cz