Stále bez léku, stěžejní jsou ochranná opatření

EFSA aktualizoval hodnocení rizik, která představují bakterie Xylella fastidiosa pro rostliny a plodiny v EU. Aktualizované hodnocení poskytuje nový pohled a závěry na zvládání existujících epidemií a na zabránění jejich dalšího šíření v EU.

Aktualizované hodnocení rizik X. fastidiosa

Ovládání hrozby
Panel EFSA pro zdraví rostlin (PLH) využil počítačového modelování k simulaci, jak se X. fastidiosa  rozšiřuje na krátké a dlouhé vzdálenosti za různých podmínek. Modelování ukázalo význam zavádění ovládacích opatření (např. těch specifikovaných Evropskou komisí) k zabránění dalšího rozšiřování a dokonce i k eradikaci nákaz. Modelování ilustrovalo relativní efektivitu používání různě velikých nárazníkových zón k ovládání nakažené oblasti.
Simulace také demonstrovaly význam sledování druhů hmyzu, které jsou známé jako přenašeči patogenu v Evropě – jako je pěnodějka Philaenus spumarius – a minimalizování prodlevy mezi detekcí a zavedením regulačních opatření, jako jsou odstraňování nakažených rostlin a vytvoření ohraničených oblastí.

Existuje lék?
Hodnocení potvrzuje, že stále není známa cesta, jak bakterie odstranit z nakažených rostlin v polních podmínkách. Účinnost chemických a biologických ovládacích opatření byla předmětem hodnocení celé řady nedávných experimentů. Výsledky ukazují, že tato opatření mohou dočasně v některých případech snížit závažnost onemocnění, ale neexistují důkazy o odstranění bakterií X. fastidiosa v polních podmínkách dlouhodobě.

Které země jsou ohrožené?
Počítačové simulace ukázaly, že ačkoliv má většina území EU stejné klima, ve kterém se patogen vyskytuje jinde ve světě, nejrizikovější oblastí je jižní Evropa (viz mapa). Modelování nicméně ukázalo určité odchylky z tohoto obecného pravidla, v závislosti na poddruzích, které se v dané lokalitě vyskytují. Podle simulací má například X. fastidiosa subsp. multiplex větší potenciál rozšířit se v severní Evropě, než jiné poddruhy. 

Zdroj: EFSA