1. Rozlišování a druhy alkoholických nápojů

U prodeje alkoholických nápojů je potřeba rozlišovat alkoholické nápoje jiné než lihoviny a lihoviny.

Jedním z rozlišovacích znaků je obsah alkoholu. Nápoje nad 0,5 % do méně než 15 % obj. alkoholu se považují za alkoholické nápoje jiné než lihoviny a alkoholické nápoje od 15 % obj. alkoholu se považují za lihoviny. Výjimku tvoří některé speciální produkty, jako je např. alkoholizované víno nebo medovina nebo meziprodukty, které mohou mít obsah alkoholu vyšší než 15 %, ale nejsou lihovinou nebo naopak vaječný likér (advocaat nebo avocat nebo advokat), který může mít i 14 % alkoholu, ale přesto je lihovinou.

Dalším důležitým rozlišovacím znakem je zařazení dle kódů kombinované nomenklatury. Líh a lihoviny spadají pod kódy KN 2207 a 2208. Za líh nebo lihoviny se nepovažují nápoje zařazené pod kódy KN 2203, 2204, 2205, 2206.

Rozlišování výše uvedených druhů je důležité, neboť pro lihoviny platí přísnější požadavky.

Pro výrobu alkoholických nápojů obecně jsou stanoveny speciální požadavky, neboť se jedná o vybrané výrobky[1], které podléhají spotřební dani[2] a jejich výroba tak musí splňovat poměrně přísné zákonné požadavky:

Kromě povinností společných pro všechny potraviny, uvedených např. na našem webu v sekci Informace nejen pro začínající podnikatele, platí u výroby alkoholických nápojů a lihovin řada dalších speciálních požadavků a povinností.

2. Výroba musí probíhat pouze ve schválené provozovně a výrobce musí mít koncesi[3]

Podle § 3a odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, lze konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje vyrábět pouze v provozovně schválené ústředním orgánem státní správy, kterým je Ministerstvo zemědělství, a to jen fyzickou nebo právnickou osobou, které bylo vydáno státní povolení podle zvláštního právního předpisu, tj. koncese. Stanovisko k žádosti o koncesi vydává Ministerstvo zemědělství a podmínky provozování živnosti ukládá příslušný živnostenský úřad. Koncesované živnosti mají v živnostenském zákonu stanovenu odbornou způsobilost a podmínky provozování.

3. Výroba musí probíhat v daňovém skladu

Výroba alkoholického nápoje nebo obsahujícího více než 1,2 % objemových alkoholu je výrobou vybraného výrobku podle § 3 odst. 1 písm. q) bodu 2 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), i když se jedná o výrobu z řádně zdaněného alkoholu. Podle tohoto ustanovení výroba vybraného výrobku zahrnuje i proces, kdy z vybraného výrobku, který je předmětem daně (např. tuzemáku, vodky), vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně (např. vaječný nebo jiný likér, míchaný nápoj gin s tonikem v lahvi atp.).

Výše popsaná výroba alkoholických nápojů může probíhat podle § 19 odst. 3 zákona o spotřebních daních výhradně v podniku na výrobu vybraných výrobků, tzn. v daňovém skladu dle zákona o spotřebních daních, na základě výše uvedené koncese pro výrobu konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů dle živnostenského zákona a je spojena se vznikem daňové povinnosti.

Podle § 19a odst. 1 zákona o spotřebních daních lze daňový sklad provozovat pouze na základě pravomocného povolení k provozování daňového skladu.

Informace k provozování daňového skladu lze získat na webových stránkách Celní správy ČR www.celnisprava.cz

4. Musí být splněny podmínky stanovené v zákonu č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů (tzv. „zákona o povinném značení lihu“)

Cílem zákona je zamezit nelegální výrobě lihu, zajistit, aby nakládání s lihem a lihovinami probíhalo v souladu s platnými právními předpisy, omezit možnosti vzniku daňových a celních úniků a zajistit potřebnou ochranu spotřebitelů.

Podle zákona o povinném značení lihu musí být lahve s lihovinami s obsahem alkoholu nejméně 15 % obj. opatřeny kontrolní páskou (tzv. „kolkem“). Kontrolní pásku vydává Generální ředitelství cel. Kontrolní pásku nemusí mít pouze malá balení lihovin do 0,06 litru a produkty pěstitelského pálení. Produkty pěstitelského pálení ale nelze prodávat a ani nesmí být skladovány v místě, kde se prodávají rozlévané lihoviny (viz § 4 odst. 9 zákona o lihu).

Každá kontrolní páska je jedinečná a je zavedena do registru kontrolních pásek, který je přístupný na adrese: http://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/RZLInternet.aspx 

Osobou povinnou značit líh je osoba, která uvádí líh do volného daňového oběhu a je výrobcem lihu, dovozcem lihu, nebo provozovatelem daňového skladu podle zákona o spotřebních daních, který nabyl líh v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně.

Osoba povinná značit líh je povinna se registrovat. Podmínky registrace jsou poměrně přísné. Více viz § 18 zákona č. 307/2013 Sb.

V § 5 odst. 1 zákona 307/2013 Sb. je stanovena velikost spotřebitelské balení. Spotřebitelským balením se pro účely tohoto zákona rozumí nádoba nebo jiný obal o objemu do 1 litru, nebo nad 1 litr a současně do 3 litrů, pokud se jedná o nádobu vyrobenou ze skla.

Další povinnosti a podrobnosti viz zákon č. 307/2013 Sb. a webové stránky https://www.celnisprava.cz/cz/dane/registr-znl/Stranky/default.aspx

5. Registrace potravinářského podniku u SZPI

Před zahájením výroby je třeba provést také registraci u SZPI. Je to pouze ohlašovací povinnost, která vyplývá z § 3 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Registrační formulář: Oznámení provozovatele potravinářského podniku o zahájení/ukončení výkonu předmětu činnosti viz https://www.szpi.gov.cz/clanek/informace-nejen-pro-zacinajici-podnikatele.aspx

Vyplněný formulář se zasílá územně příslušnému inspektorátu v místě sídla společnosti.

Územní působnost našich inspektorátů včetně kontaktů najdete na našem webu v rubrice „Organizační struktura“.

6. Specifika označování lihovin

Pro alkoholické nápoje a speciálně pro lihoviny platí při označování specifická pravidla, např.:

6.1 Omezení při uvádění zdravotních a výživových tvrzení

Podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění, nesmějí být na nápojích s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % obj. uváděna zdravotní tvrzení. Připouštějí se pouze výživová tvrzení týkající se nízkého obsahu alkoholu nebo sníženého obsahu alkoholu či energetické hodnoty na nápojích s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových.

6.2 Povinnost označit obsah alkoholu a způsob uvedení obsahu alkoholu

Skutečný obsah alkoholu v procentech objemových u nápojů o obsahu alkoholu vyšším než 1,2 % objemových se uvádí v souladu s přílohou XII k nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění. Skutečný obsah alkoholu v procentech objemových se vyjadřuje číslem s nejvýše jedním desetinným místem. Po něm následuje symbol „% obj.“ nebo „% vol.“ a může mu předcházet slovo „alkohol“ nebo zkratka „alk.“ nebo „alc.“

Při uvádění obsahu alkoholu v procentech objemových jsou přípustné kladné a záporné odchylky vyjádřené v absolutních hodnotách uvedené v tabulce v příloze XII. Tyto odchylky se použijí, aniž jsou dotčeny odchylky vyplývající z metod rozboru používaných ke stanovení obsahu alkoholu.

6.3 Údaje, které musí být uvedeny ve stejném zorném poli

Podle čl. 13 odst. 5 nařízení (EU) č. 1169/2011 u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % obj. uvádí ve stejném zorném poli název potraviny, čisté množství potraviny a obsah alkoholu v % objemových, kromě výjimek stanovených v čl. 16 nařízení (EU) č. 1169/2011.

Pozn.: Podle čl. 2 odst. 2 písm. k) nařízení (EU) č. 1169/2011 se „zorným polem“ rozumí všechny povrchy na balení, které lze přečíst z jednoho zorného úhlu.

6.4 Uvádění složení u alkoholických nápojů

Podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1169/2011 není u alkoholických nápojů nad 1,2 % obj. uvedení seznamu složek nebo povinných výživových údajů povinné. Více viz článek Přístup SZPI ke kontrole uvádění složení u alkoholických nápojů na https://www.szpi.gov.cz/clanek/vybrane-komodity-alkoholicke-napoje-pristup-szpi-ke-kontrole-uvadeni-slozeni-u-alkoholickych-napoju.aspx

6.5 Uvádění výživových údajů u alkoholických nápojů

U alkoholických nápojů je označování výživových údajů v současné době na dobrovolné bázi bez ohledu na to, zda jsou vyrobeny v ČR nebo v jiném členském státě EU. Pokud jsou výživové hodnoty uvedeny, musí být v souladu s nařízením (EU) č. 1169/2011. Podle čl. 30 odst. 4 tohoto nařízení stačí uvedení výživového údaje omezit na uvedení energetické hodnoty.

Pozn.: Pro výrobky z révy vinné jsou stanovena pravidla vyžadující uvádět v označení seznam složek a výživové údaje v čl. 119 odst. 1 nařízení 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění a pro aromatizované vinné výrobky v čl. 6 a odst. 1 nařízení 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91.

6.6 Povinnost uvést výrobce u nápoje obsahujícího více než 20 % objemových alkoholu

Jedná se o povinnost vyplývající z § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb. Dle čl. 9 odst. odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1169/2011 musí být povinně uvedeno jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku (PPP) uvedeného v čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení. Nařízení (EU) č. 1169/2011 u balených potravin tedy nehovoří o výrobci, ale o PPP, který odpovídá za informace uvedené na obale, tzn. ten kdo je na potravině uveden bez ohledu na jeho ekonomickou aktivitu. Na obalu tak může být uveden výrobce, dovozce, distributor, obchodní řetězec, který si pro svou privátní značku nechává výrobky vyrobit atp. Požadavek na uvedení adresy PPP, který konkrétní výrobek vyrobil, byl v českých předpisech stanoven s ohledem na posílení ochrany spotřebitele v návaznosti na „metanolovou kauzu“ a s tím související přijatá opatření. Vzhledem k tomu, že povinnost uvádět výrobce lihovin je pouze národní požadavek, lze vyžadovat údaj o výrobci pouze u lihovin vyrobených v ČR.

6.7 Ochrana zákonných názvů (názvů kategorií) lihovin a zeměpisných označení lihovin

Základním předpisem, který tuto problematiku řeší, je Nařízení (EU) 2019/787 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008.

Názvy kategorií lihovin uvedené v příloze I nařízení (EU) 2019/787 (dále jen „názvy kategorií lihovin“), jsou chráněny. Patří sem např. názvy, jako je rum, vodka, gin, whisky, vaječný likér a mnoho dalších. Názvy kategorií jsou zákonné názvy lihovin. Mají přesně definované požadavky, např. z jaké suroviny mohou být vyrobeny, mají stanoven minimální obsah alkoholu, co musí nebo naopak nesmí obsahovat.

Podle čl. 10 odst. 7 nařízení (EU) 2019/787, aniž jsou dotčeny články 11 a 12 a čl. 13 odst. 2, 3 a 4, je zakázáno používat zákonné názvy uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo zeměpisná označení v popisu, obchodní úpravě nebo označení jakéhokoli nápoje, který nesplňuje požadavky pro příslušnou kategorii uvedenou v příloze I nebo pro příslušné zeměpisné označení.

Tento zákaz platí také v případě, že jsou tyto zákonné názvy nebo zeměpisná označení použity ve spojení se slovy nebo obraty, jako jsou „jako“, „typ“, „druh“, „značka“, „příchuť“ nebo jakékoli jiné podobné výrazy.

V praxi to znamená, že názvy rum, whisky, gin atp. lze včetně všech odvozenin od těchto názvů použít pouze pro lihoviny, které požadavky na příslušnou kategorii lihoviny splňují nebo lze názvy kategorií lihovin použít ve formě narážky či složeného výrazu při označení potraviny nebo nápoje, které skutečnou whisky, rum, gin nebo jinou lihovinu s chráněným názvem obsahují.

Zákonné názvy lihovin uvedené v příloze I nařízení (EU) 2019/787 jsou chráněny při popisu, obchodní úpravě a označení, tedy všude, na etiketách, při popisech na webových stránkách, v propagačních materiálech, jako jsou letáky nebo reklama.

V nařízení jsou stanoveny i požadavky na velikost písma používaného ve složených výrazech a narážkách obsahujících názvy kategorií lihovin nebo zeměpisné označení nebo při označení míchaných lihovin.

Více informací k ochraně a používání zákonných názvů lihovin najdete v materiálu Vodítka pro používání názvů kategorií lihovin a zeměpisných označení lihovin na potravinách a nápojích, která má SZPI uvedena na webu – https://www.szpi.gov.cz/clanek/voditka-pro-pouzivani-nazvu-kategorii-lihovin-a-zemepisnych-oznaceni-lihovin-na-potravinach-a-napojich.aspx a nebo v Pokynech k provádění některých ustanovení o označování obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008 (2022/C 78/03) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52022XC0218(01)

7. Předpisy týkající se alkoholických nápojů

7.1 České předpisy

Vyhláška č. 248/2018 Sb., ze dne 24. října 2018, o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 61/1997 Sb., ze dne 6. března 1997, o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 307/2013 Sb., ze dne 12. září 2013, o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška 334/2013 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o povinném značení lihu

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin, ve znění pozdějších předpisů

7.2 Evropské předpisy

7.2.1 Definice a označování lihovin

Nařízení (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008 (nařízení č. 2019/787) – Použije se ode dne 25. května 2021, je to nařízení, které nahradí nařízení č. 110/2008, v platném znění

7.2.2 Hygiena, aditivní látky, aromata a kontaminanty

Nařízení (ES) č. 852/2004, ze dne 29. dubna 2004, o hygieně potravin (povinnost míz zaveden HACCP), v platném znění

Nařízení (ES) č. 1333/2008, ze dne 16. prosince 2008, o potravinářských přídatných látkách, v platném znění

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES, v platném znění

Nařízení Komise (EU) 2023/915 ze dne 25. dubna 2023 o maximálních limitech některých kontaminujících látek v potravinách a o zrušení nařízení (ES) č. 1881/2006

Doporučení Komise (EU) č. 2016/22 ze dne 7. ledna 2016 o prevenci a snížení kontaminace lihovin z peckovin a lihovin z výlisků peckovin ethylkarbamátem a o zrušení doporučení 2010/133/EU

7.2.3 Označování – Obecné

Nařízení (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění

Nařízení (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění

[1] Podle § 1, odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb. se vybranými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků

[2] Podle § 67 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb. je předmětem daně líh (etanol) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu

[3] Podle § 9 písm. b) zákona 455/1991 Sb. smějí být koncesované živnosti provozovány na základě koncese. Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Jednou z koncesovaných živností je: „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“, To znamená, že i na výrobu alkoholických nápojů jiných než lihovin, je třeba mít koncesi. V příloze 3 je stanovena i požadovaná odborná a jiná zvláštní způsobilost pro vykonávání této činnosti.

Zdroj: SZPI