Informace organizace Biotrin

V roce 2018 dále pokračovalo rozšiřování ploch, na kterých jsou v 26 zemích světa pěstovány geneticky modifikované plodiny (dále jen „GM plodiny“). Celková plocha dosáhla 191,7 milionů ha (obr. 1), oproti předchozímu roku byl zaznamenán nárůst o 1,9 mil. ha (1 %). Většina z této plochy je lokalizovaná v pěti zemích, v nichž plocha pěstování vybraných GM plodin dosáhla v roce 2018 téměř maxima.

Spojené státy americké pěstovaly GM plodiny na 93,3 % osevních ploch daných plodin (průměr pro sójové boby, kukuřici a řepku), Brazílie na 93 %, Argentina téměř na 100 %, Kanada na 92,5 % a Indie na 95 %.

Obr. 1: Zdroj: ISAAA Brief 54-2018: Executive Summary                                           

Těchto pět největších světových producentů pěstovalo GM plodiny na celkové ploše 174,5 mil. ha, což odpovídá více než 90 % celosvětové pěstitelské plochy. Spojené státy americké jsou lídrem v komerčním pěstování GM plodin už od roku 1996 a v roce 2018 jejich plocha dosáhla 75 mil. ha. Brazílie, druhý největší producent GM plodin (a největší z rozvojových zemí), je pěstovala na 51,3 mil. ha. Argentina si udržela svou pozici třetího největšího producenta GM plodin na světě, které pěstovala na ploše 23,9 mil. ha. Kanada je čtvrtým největším producentem s plochou 12,75 mil. ha a v Indii šest milionů zemědělců vyselo na 11,6 mil. ha Bt bavlník.

O zmíněných pěti zemích, které pěstují GM plodiny (ale nejen o nich), si můžete přečíst více v aktualizovaných faktech a trendech na stránkách ISAAA:

http://www.isaaa.org/resources/publications/biotech_country_facts_and_trends/default.asp

V Evropské unii může být pěstována pouze jedna GM plodina, a to kukuřice MON 810. V roce 2018 byla pěstována ve dvou evropských zemích, Španělsku a Portugalsku, na cca 121 tisících ha, což byl oproti roku 2017 mírný pokles o 8 %.

V České republice se tato plodina pěstovala od roku 2005, maximální rozlohy dosáhla v roce 2008, kdy se pěstovala na ploše 8.380 ha. V dalších letech se její výměra snižovala, od roku 2017 se v ČR nepěstuje vůbec (obr. 2).

Obr. 2: Vývoj ploch GM kukuřice v ČR, Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Z evropských předpisů vyplývá povinnost monitorování GM plodin po jejich uvolnění do životního prostředí nebo jejich uvedení na trh. Za monitoring je zodpovědný držitel povolení, tj. firma nebo jiný subjekt, který GM plodinu uvedl do životního prostředí nebo na trh v EU. Monitorování vlivu GM plodin na životní prostředí zahrnuje obecný dozor i identifikaci výskytu nepříznivých účinků, které nebyly očekávány při posuzování environmentálních rizik (ERA, angl. environmental risk assessment).

Právě vlivem pěstování kukuřice MON 810 na životní prostředí se zabývá publikace uveřejněná v časopise PLOS ONE. Autoři této publikace jsou zástupci firmy Monsanto (Saint Louis, Missouri, USA, Brusel, Belgie, Madrid, Španělsko) a firmy BioMath GmbH (Rostock-Warnemünde, Německo). Studie shrnuje statistickou analýzu souborných výsledků dotazníků vyplňovaných zemědělci a shromažďovaných po dobu 10 let, v období 2006 – 2015, na celkem 2.627 zemědělských lokalitách v osmi evropských zemích.

Analýza neodhalila žádné neočekávané nepříznivé účinky spojené s pěstováním kukuřice MON 810. Výsledky z dotazníků zemědělců potvrdily, že pěstování MON 810 vedlo k významnému snížení používání pesticidů, účinné ochraně před cílovými škůdci, ke snížené náchylnosti k chorobám a zdravějšímu produktu s vyšším výnosem ve srovnání s konvenční kukuřicí. Monitorováním charakteristik životního prostředí a volně žijících živočichů nebyly odhaleny žádné významné rozdíly mezi osevem konvenční kukuřicí a MON 810.

Součástí studie byla rovněž systematická rešeršní analýza publikací zabývajících se vlivem pěstování MON 810 na životní prostředí i bezpečnost potravin a krmiv. Žádná z publikací neuvedla nepříznivý účinek MON 810, který nebyl očekáván při odhadu ERA pěstování této GM plodiny. Nevedly tudíž ke změně v závěrech původního posouzení rizik, které prokázalo bezpečnost MON 810.

Jediným potenciálním nepříznivým dopadem kultivace byl vývoj rezistence cílových škůdců, tedy zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis) a můry Sesamia nonagrioides, který byl zmíněný v původním odhadu rizik. Rozsáhlý soubor údajů o kukuřici MON 810 prokázal tedy její bezpečnost i přínosy.

Historie bezpečného patnáctiletého používání MON 810 v EU naznačuje, že obecný monitoring vlivu pěstování GM plodiny na životní prostředí může být založen na studiu literatury spolu s nastavením systému oznámení případných stížností zemědělců. Identifikace potenciálních nepříznivých účinků, které nebyly v ERA provedených při schvalovacím procesu očekávány, by tedy bylo možné v budoucnosti provádět i bez dotazníků pro zemědělce.

Zdroje:
Bertho, Lieselot et al. “Results from ten years of post-market environmental monitoring of genetically modified MON 810 maize in the European Union.” PloS one vol. 15,4 e0217272. 24 Apr. 2020, doi:10.1371/journal.pone.0217272, https://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/54/executivesummary/default.asp,
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=LEGISSUM:l28130&from=CS

Zdroj článku: BIOTRIN