Rezistence bakterií rodu Salmonella a Campylobacter, které se běžně vyskytují u lidí i zvířat, je pozorována velmi často, konstatuje dnes zveřejněná zpráva, kterou vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve spolupráci s Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Avšak výskyt kombinované rezistence vůči kriticky důležitým antimikrobiálním látkám v humánní medicíně, s výjimkou některých typů salmonel a Campylobacter coli, zůstává velmi nízký. Kromě toho se zvýšil podíl izolátů Escherichia coli ze zvířat určených k produkci potravin, které vykazují „úplnou citlivost“ nebo „nulovou rezistenci“ vůči klíčovým antimikrobiálním látkám. To, spolu s poklesem prevalence izolátů E. coli produkujících ESBL nebo AmpC – enzymy, které způsobují neúčinnost antibiotik, prokazuje pokrok ve snižování antimikrobiální rezistence (AMR) u E. coli ze zvířat určených k produkci potravin v některých členských státech EU.

Přestože jsme zaznamenali pozitivní výsledky opatření na snížení AMR, je třeba dále pokračovat ve společném úsilí v řešení této globální hrozby. EFSA a ECDC ve zprávě připomínají, že přístup „Jedno zdraví“ v oblasti řešení AMR je postup, který vyžaduje spolupráci napříč odvětvími, jako je lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí.

Dále zpráva uvádí, že ačkoliv byl v současné době zjištěn výskyt rezistence ke karbapenemům z izolátů od lidí i od zvířat určených k produkci potravin ve velmi nízké míře, hlásí některé země stoupající výskyt této rezistence u ostatních živočichů. Karbapenemy (antibiotika odolná k beta laktamázám) jsou skupinou antibiotik poslední záchrany a jakékoli zjištění rezistence vůči nim je znepokojující.

V letech 2013 – 2022 nejméně polovina zemí informovala o tom, že u lidí byl zaznamenán rostoucí trend v rezistenci k fluorochinolonům u Salmonella Enteritidis a Campylobacter jejuni, jejichž výskyt je obvykle spojován s drůbeží. Toto zjištění má význam pro veřejné zdraví, neboť ve vzácných případech se infekce salmonelou nebo kampylobakterem mění v závažné onemocnění, a zde je důvod k vážným obavám o veřejné zdraví.

Dále zpráva uvádí, že v roce 2010 byl ve třetině zemí zaznamenán klesající trend v rezistenci na makrolidy pro infekce způsobené Campylobakterem a to zejména C. coli. To je povzbudivá zpráva, protože zvýšený výskyt rezistence vůči fluorochinolonům znamená, že makrolidy se stávají důležitějšími prostředky pro léčbu závažných infekcí přenášených potravinami u lidí.

Ve dvou třetinách reportujících zemí byl v humánních izolátech zjištěn pokles rezistence k penicilinu a tetracyklinům u bakterie Salmonella typhimurium (často spojované s prasaty a telaty). Tyto antimikrobiální látky se často používají k léčbě bakteriálních infekcí u lidí a zvířat.

Antimikrobiální rezistence je i nadále velký problém v oblasti veřejného zdraví, který je potřeba řešit na různých frontách a různými aktéry. Je potřeba přijmout klíčová opatření ke snížení výskytu a šíření bakterií rezistentních vůči antimikrobiálním látkám. Mezi tato opatření patří podpora obezřetného užívání antimikrobiálních látek, podpora zlepšení postupů prevence a kontroly infekcí, posílení výzkumu a inovací při vývoji nových antimikrobiálních látek a zajištění toho, že budou zavedeny politiky a postupy na národní úrovni jednotlivých zemí.

EFSA rovněž zveřejňuje několik interaktivních komunikačních nástrojů, např. interaktivní nástroj pro vizualizaci dat, který zobrazuje úrovně rezistence u lidí, zvířat a potravin v jednotlivých zemích v letech 2021 a 2022.

Stejně jako v předchozích letech jsou údaje o rezistenci lidí vůči antibiotikům přenášeným potravinami a vodou, zveřejněny také v Atlasu sledování infekčních nemocí ECDC (především u kampylobakterióz, salmonelóz a shigelóz).

Zdroj: EFSA