Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zahájil dne 13. března 2023 veřejnou konzultaci na téma „Návrh pokynu pro vývoj protokolu pro obecná vědecká hodnocení úřadu EFSA“ (Draft Guidance on protocol development for EFSA generic scientific assessments).  Zájemci mohou podávat připomínky do 15. května 2023.

Strategie úřadu EFSA do roku 2027 nastiňuje potřebu protokolů (vhodných pro daný účel) pro obecná vědecká hodnocení úřadu EFSA, které by napomáhaly poskytování důvěryhodných vědeckých informací a rad; a komunikaci o riziku zúčastněným stranám v maximální šíři (tzv. z farmy na vidličku). Tento dokument s pokyny vědeckého výboru úřadu EFSA pomáhá dosáhnout tohoto cíle tím, že poskytuje harmonizovaný a flexibilní rámec pro vývoj protokolů pro vědecká hodnocení EFSA. Nahrazuje „Návrh rámce pro vývoj protokolů pro vědecká hodnocení úřadu EFSA“ zveřejněný v roce 2020 tím, že integruje zlepšení zjištěná ve fázi testování a nový rámec pro formulaci problémů. Aktualizované pokyny ilustrují dva hlavní kroky při vývoji protokolu. První je formulace problému, která popisuje cíle hodnocení. Zde je navržen nový přístup k převodu nařízených zadání do vědecky odpovědných hodnotících otázek a podotázek: paradigma „APRIO“ (Agent, Pathway, Receptor, Intervention, and Output). APRIO poskytuje formální, strukturovaný, ale adaptabilní nástroj, který je široce použitelný v rámci různých domén EFSA a napříč nimi. Díky své průřezové povaze pomáhá APRIO harmonizovat formulaci problémů a podporovat konzistenci při vývoji protokolů. APRIO může také překonat omezení stávajících rámců (např. PICO/PECO). Druhým krokem ve vývoji protokolu je specifikace metod, které budou použity pro zodpovězení (pod)otázek a integraci důkazů napříč dílčími otázkami, včetně analýzy nejistoty. Pokyny jsou doplněny samostatným podpůrným dokumentem, který funguje jako „šablona“ pro protokoly EFSA (příloha A) a vede uživatele krok za krokem procesem plánování vědeckého hodnocení úřadu EFSA.

K úvodu do veřejné konzultace lze doplnit, že v obecné rovině jde o rámování výzkumné otázky. Rámce otázek se používají k tomu, aby pomohly přeměnit konkrétní výzkumnou otázku na vyhledávání či postup využitelný pro databáze a vyhledávače. Například citovaný rámec PICO byl vyvinut již v roce 1995 a byl navržen tak, aby usnadnil výzkum klinických otázek týkajících se účinnosti intervencí. Primárně sloužil k zodpovězení klinické otázky nebo otázky související se zdravotní péčí, ale mohl být univerzálně použit pro každé vědecké úsilí v jakékoli disciplíně se všemi studijními návrhy; a rovněž se používá k rozvoji strategií rešerše literatury, například při systematických přehledech. V průběhu času byl tento populární rámec upraven pro použití s otázkami s dalšími faktory, jako jsou různé typy studií. Varianty zahrnují PICO, PICOS, PICOT, PICOTS, PICOTT, PICo, PICOC, PIO, PECO, PECODR, PECOT a PEO. PECO je varianta PICO, která se dívá na expozici namísto intervence.

Materiál „Draft Guidance on protocol development for EFSA generic scientific assessments” (verze pro veřejnou konzultaci), plus další informace týkající se veřejné konzultace, můžete nalézt na adrese: Public Consultation: (europa.eu)

Zdroj: EFSA