Časopis d-Test se zaměřil na pstruha duhového a zjistil případy použití malachitové zeleně nebo krystalové violeti.

Pstruh je sladkovodní lososovitá ryba a na pultech se nejčastěji vyskytuje pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss, dříve Salmo gaidnerii) pocházející z Ameriky, chovaný v akvakulturách. Pstruh obecný/potoční (Salmo trutta) je na chov náročnější, takže se vyskytuje vesměs jen ve volných vodách a je doménou sportovních rybářů. Často bývá při prodeji za pstruha nesprávně vydáván tzv. „holandský pstruh“, což je mořská ryba – stříbrnice  atlantská (Argentina silus). Název „holandský pstruh“ je zavádějící, i když je současně uvedeno, že se jedná o stříbrnici.

Označování ryb při prodeji je regulováno nařízením 2065/2001/ ES. Musí být uveden druh ryby, zda je z volné přírody nebo z umělého chovu a kde byla ulovena. Pokud byla ulovena ve volném moři, uvádí se oblast FAO s příslušným číslem.

Jako obchodní označení musí být použit příslušný název obsažený v terminologické normě ČSN 56 0434 Ryby a vodní živočichové (norma je stanovena vyhláškou 326/2001 Sb. jako závazná). Pokud český název v seznamu není, uvádí se název latinský.

Časopis d-Test si zvolil k testování pstruha duhového, protože začátkem r. 2012 se dvakrát objevil ve varovném hlášení evropského systému RASFF kvůli přítomnosti toxických látek: leukokrystalové violeti a leukomalachitové zeleně. Používání malachitové zeleně je sice účinné proti plísním a parazitům, ale je zakázané vzhledem k genotoxicitě a kancerogenitě. Ve svalovině ryb se malachitová zeleň hromadí, redukuje se na nebarevnou leukomalachitovou zeleň a dlouhodobě přetrvává. Chovatelé někdy ve snaze vyhnout se malachitové zeleni používají krystalovou violeť, která však je také zakázaná.

Do testu bylo zařazeno 17 ryb z tržní sítě nebo z českých chovných farem, a sice jako čerstvé, chlazené nebo zmrazené.

Rezidua malachitové zeleně nebo krystalové violeti byla nalezena v rybách ze tří českých farem, což svědčí o jejich ilegálním používání nebo kontaminaci líhní či chovných objektů.

U chovných ryb není stanoven maximální limit, ale pracuje se s „limitem pro rozhodnutí o poživatelnosti“, který je 2 μg/kg. Vedle této hodnoty se používají pro posouzení přítomnosti těchto přípravků „minimální limity rozlišení“, tzn. hodnoty, při nichž se přítomnost látky prokáže při použití obvyklé analytické metody. Tyto limity jsou <0,30 μg/kg pro malachitovou a leukomalachitovou zeleň a <0,50 μg/kg pro krystalovou a leukokrystalovou violeť.

Testované ryby vyhovovaly z hlediska obsahu těžkých kovů, dále podle znaků čerstvosti (histamin, amoniak) i z hlediska označování. V případě zmrazených produktů se obsah rybího masa pohyboval mezi 73 a 100 %.

Původní článek uvádí podrobné hodnocení testovaných ryb, chemické složení masa pstruha duhového dle Národní databáze USA, a spotřebitelsky užitečné informace podle normy ČSN 46 6802.

d-Test, 2012, č. 6, s. 34-41