Státní zdravotní ústav provádí již od roku 1994 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí. Jedná se o ucelený systém sběru dat o expozici obyvatelstva toxickým chemickým látkám ze životního prostředí, jakož i dat o zdravotním stavu české populace, a jejich odborného posouzení z hlediska zdravotních rizik.

Nejnovější monitoring za rok 2022 publikuje SZÚ právě teď.  Vybíráme z něj stěžejní výsledky:

I přes to, že celkově byl rok 2022 z hlediska kvality ovzduší hodnocen jako příznivý, ve většině měřených lokalit byly překračovány mezní hodnoty koncentrace škodlivin doporučené Světovou zdravotnickou organizací, nejhorší situace byla u ultra jemných aerosolových částic prachu (frakce PM2,5).

Z údajů získaných v rámci celostátního monitoringu jakosti pitných vod vyplývá, že postupné zlepšování kvality pitné vody z veřejných vodovodů mezi lety 2004 – 2015 se v dalších letech zastavilo. Hlavní příčinou je sledování širšího spektra pesticidních látek s častějšími případy překračování limitních hodnot.

Výsledky hodnocení dietární expozice potvrdily, že přívod řady důležitých minerálních látek (vápník, železo, hořčík) potravou je v české populaci nižší, než je doporučováno. Naopak nadměrný je přívod sodíku (riziko rozvoje hypertenze), a to především u mužů a chlapců. Důležité je upozornit na skutečnost, že pokud by spotřeba jednotlivých skupin potravin odpovídala výživovým doporučením, došlo by u většiny populačních skupin k podstatnému zlepšení.

Analýza dat námi provedených šetření zdravotního stavu potvrdila, že od konce 90 let minulého století došlo u dospělých k nárůstu průměrných hodnot obvodu pasu (Obvod pasu je indikátorem abdominální obezity) v rámci jednotlivých kategorií BMI (kategorie norma, nadváha, obezity). Riziko abdominální obezity není tedy doménou pouze obézních osob. Abdominální obezita představuje výrazné riziko vzniku kardiometabolických onemocnění i pro osoby s normální váhou a osoby s nadváhou.

Kompletní „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí“ za rok 2022 naleznete zde:

SOUBOR KE STAŽENÍ

• Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí za rok 2022

OBSAH

1. ÚVOD
2. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší
   2.1 Znečištění ovzduší ve městech
   2.2 Vliv znečištěného ovzduší na zdraví
3. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ PITNÉ A REKREAČNÍ VODY
   3.1 Kvalita pitné vody
   3.2 Expozice kontaminantům z pitné vody
   3.3 Teoretické zvýšení počtu nádorových onemocnění
   3.4 Jakost vody ve veřejných a komerčně využívaných studnách
   3.5 Ukazatele přímého poškození zdraví z pitné vody
   3.6 Monitoring kvality rekreačních vod ve volné přírodě
4. Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
5. DIETÁRNÍ EXPOZICE
   5.1 Systém vzorkování potravin reprezentujících obvyklou dietu populace v ČR
   5.2 Cílený monitoring hygienické a zdravotní nezávadnosti potravin v ČR
   5.3 Hodnocení přívodu nutrientů
6. LIDSKÝ BIOMONITORING
   6.1 Referenční hodnoty obsahu chemických látek v těle pro českou populaci
   6.2 Harmonizace lidského biomonitoringu v Evropě – projekt PARC
7. ŠETŘENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA
   7.1 Vývoj prevalence obezity v populaci středního věku v letech 1998–2019
8. ZDRAVOTNÍ RIZIKA PRACOVNÍCH PODMÍNEK A JEJICH DŮSLEDKY
   8.1 Monitorování expozice na základě údajů z kategorizace prací a pracovišť
   8.2 Monitorování zdravotních účinků rizikových faktorů práce
   
   Příloha: Přehled činností Systému monitorování

Zdroj: SZÚ