České republice v roce 2021 podařilo udržet všechny v minulosti získané nákazové statusy s výjimkou statusu země prosté aviární influenzy (ptačí chřipky). Mezi hlavní úkoly Státní veterinární správy (SVS) patří dlouhodobě především ochrana území ČR před zavlečením nákaz, které by mohly znamenat riziko pro člověka (zoonóz), nebo pro zdraví zvířat a v případě výskytu těchto nákaz přijetí opatření k zamezení šíření těchto nákaz. Podrobné informace jsou dostupné v dokumentu, který SVS aktuálně zveřejnila na svém webu.

České republice se v loňském roce podařilo udržet statusy země prostě brucelózy skotu a malých přežvýkavců, tuberkulózy skotu, enzootické leukózy skotu, Aujeszkyho choroby prasat v chovech domácích prasat, klasického moru prasat, afrického moru prasat, vztekliny, slintavky a kulhavky, moru malých přežvýkavců, afrického moru koní, infekční anémie lososovitých ryb, Newcastleské choroby drůbeže, infekční bovinní rinotracheitidy a rovněž udržení statusu země se zanedbatelným rizikem bovinní spongiformní encefalopatie. Nákazové statusy jsou pro jednotlivé státy zásadní zejména z hlediska možného vývozu zvířat a živočišných produktů.

V roce 2021 došlo v České republice k výraznému nárůstu počtu ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) a to jak v chovech drůbeže, tak u volně žijících ptáků. Celkem bylo potvrzeno 48 ohnisek HPAI. Po více než 10 letech byla v roce 2021 potvrzena u drůbeže také nízce patogenní ptačí chřipka (LPAI). Stejně jako v roce 2020 nebyl na území ČR potvrzen výskyt Newcastleské choroby drůbeže (NCD), ale byl zjištěn jeden případ paramyxovirózy holubů, jehož původce je blízce příbuzný původci NCD.

Naopak ani v loňském roce se v ČR přes zhoršující se situaci v okolních zemích nevyskytl africký mor prasat (AMP) a to ani v chovech prasat domácích, ani v populaci prasat divokých. I nadále tak platí, že poslední tuzemský případ této nákazy byl zaznamenán 15. 4. 2018 u uhynulého prasete divokého. Proto nadále pokračuje monitoring AMP u uhynulých a ulovených (oblast s intenzivním odlovem) prasat divokých. Všechna vyšetření provedená v průběhu celého roku 2021 v chovech domácích prasat i u prasat divokých byla negativní.

Loni pokračovaly také programy pro tlumení a eradikaci některých nákaz. Jednalo se například o Národní program pro tlumení salmonel v chovech drůbeže. Pozornost byla věnována také onemocněním, která mohou být přenášena krev sajícím hmyzem a u kterých mohou být zvířata významným rezervoárem. V chovech skotu, ovcí a koz byly v indikovaných případech odebrány vzorky na Q horečku. U koní bylo v roce 2021 opětovně prováděno plošné sledování výskytu protilátek proti západonilské horečce, která se ojediněle v ČR vyskytuje i u lidí. Z celkového počtu 844 vyšetřených koní byl pozitivní sérologický výsledek zjištěn u 21 koní.

V loňském roce probíhal také pasivní monitoring u zajíců na další nebezpečnou nákazu – tularemii. Z celkového počtu 34 zajíců byla tularemie potvrzena u čtyř.

Nebezpečným parazitem pro člověka je Trichinella spp. Rizikové může být zejména maso prasat divokých, v němž se mohou vyskytovat vývojová stadia tohoto parazita. Proto je v ČR prováděno povinné vyšetřování všech ulovených prasat divokých na přítomnost vývojových stádií trichinel. Za rok 2021 byly zjištěny dva pozitivní případy u prasat divokých dovezených do České republiky z Polska.

Přestože má ČR od roku 2004 status státu prostého vztekliny, riziko rozšíření nákazy na naše území stále existuje, zejména vzhledem k nákazové situaci v Polsku či Rumunsku. Proto pokračuje monitoring, v jehož rámci jsou vyšetřována volně žijící vnímavá zvířata (především lišky). V roce 2021 bylo vyšetřeno více než 2 932 zvířat, z toho 2 758 lišek, všechna vyšetření byla negativní. Při této příležitosti je dobré připomenout, že v ČR je nadále povinná vakcinace psů starších 3 měsíců a také platí pro chovatele povinnost předvést zvíře, které poranilo člověka, ke klinickému vyšetření veterinárním lékařem, a to bezprostředně po poranění a 5. den po poranění. V roce 2021 bylo takto vyšetřeno celkem 1 733 zvířat, přičemž nebyl zjištěn žádný případ onemocnění vzteklinou.

Oproti loňskému roku se v ČR v roce 2021 mírně zvýšil počet pozitivních případů některých nebezpečných nákaz ryb. V roce 2021 bylo potvrzeno šest ohnisek koi herpesvirózy (KHV) v chovech kaprů obecných a jeden pozitivní případ KHV v soukromém chovů koi kaprů. V chovech pstruhů byla potvrzena dvě ohniska virové hemoragické septikémie (VHS). SVS řešila 13 případů hromadných úhynů ryb z jiných než infekčních příčin. Ve většině těchto případů byl zjištěn úhyn rybí obsádky z důvodu nedostatku kyslíku ve vodě a zvýšeného množství amonných iontů s následnou intoxikací ryb amoniakem, ale také z důvodu kontaminace vody vodou z čističky odpadních vod.

Nejčastějším zdravotním problémem v chovech včel, který byl řešen SVS v roce 2021, byl mor včelího plodu. V roce 2021 bylo v ČR potvrzeno celkem 63 ohnisek moru včelího plodu. Ve srovnání s předchozím rokem jde o poměrně výrazný pokles v počtu nově vyhlášených ohnisek za rok. V roce 2021 byl zaznamenán nejvyšší počet ohnisek v krajích Zlínském a Moravskoslezském. V roce 2021 byl na stanovištích včel v Libereckém kraji prokázán výskyt hniloby včelího plodu. Celkem byly za rok 2021 vyhlášeny 4 ohniska hniloby včelího plodu, všechny případy nákazy se vyskytly v okrese Semily.
 

Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS

Zdroj: SVS