28. červenec je připomínán jako Světový den hepatitidy.

Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) připomíná, že Světová zdravotnická organizace (dále jen „WHO“) v roce 2010 vyhlásila 28. červenec jako „Světový den hepatitidy“ na počest narození profesora Barucha Blumberga, který získal Nobelovu cenu za objev viru hepatitidy B. Smyslem této akce je zvýšit povědomí lidí o virových hepatitidách a připomenout, že tak obyčejná věc jako je hygiena rukou, je zcela zásadní v boji proti infekčním onemocněním. 

Při příležitosti letošního Světového dne hepatitidy vydala zajímavé informační materiály pod názvem „Světový den hepatitidy: virová hepatitida C jako skrytý zabiják“ pražská Nemocnice Na Bulovce:

Virové hepatitidy – mnohdy laicky označované jako žloutenky – patří mezi běžně se vyskytující onemocnění jater. Samotný termín žloutenka ovšem neoznačuje nemoc samotnou, nýbrž jeden z jejích projevů: zežloutnutí kůže a bělma (tento příznak se ovšem nemusí projevit). 

Rozeznáváme několik typů virových hepatitid. Mezi nejčastěji se vyskytující patří hepatitida A, B a C. Proti hepatitidám A a B existuje v současné době očkování, avšak proti hepatitidě C dosud žádná preventivní vakcína neexistuje. 

Virová hepatitida C (žloutenka typu C) je často označována za skrytého zabijáka a to proto, že může po řadu let probíhat zcela skrytě a pacient nemusí mít žádné příznaky – nebo se mnohdy projevuje zcela nespecifickými příznaky: nevýkonnost, nechutenství, únava, bolest v pravém podžebří, zvýšené jaterní testy. Riziko přenosu představují aktivity jako je nitrožilní užívání drog, tetování, piercing nebo nechráněný pohlavní styk. Hepatitida C se většinou projevuje až v pokročilé fázi např. jaterní cirhózou, zhoubným nádorem jater nebo jaterním selháním.  

„Každý rok v České republice se hepatitida C diagnostikuje u 700–1100 osob, ale skutečný počet infikovaných osob je mnohem vyšší.  Proto týmy odborníků připravují screeningové programy, které mají za cíl tyto pacienty aktivně vyhledávat,“ říká MUDr. David Jilich, lékař–specialista z Kliniky infekčních, tropických a parazitárních nemocní Nemocnice Na Bulovce. 

Mezi základní vyšetření, které určuje, zda se pacient někde s hepatitidou typu C setkal, je vyšetření takzvaných anti-HCV protilátek. Pozitivita těchto protilátek, ale ještě nemusí znamenat chronické onemocnění. Je nutné doplnit takzvané PCR vyšetření neboli ověřit přítomnost viru v krvi. Teprve pozitivita vyšetření PCR znamená, že se je jedná o chronické onemocnění a pacienta je potřeba odeslat na specializované pracoviště.  

Hepatitida C je úspěšně léčitelné onemocnění, které lze prokázat (či vyloučit) pouze cíleným laboratorním vyšetřením krve. Vyšetření i léčba VHC je hrazena z prostředků zdravotního pojištění. 

MUDr. David Jilich: „Péče o pacienta s problematikou virových hepatitid patří do rukou odborníků. Hepatologické centrum nemocnice Na Bulovce nabízí komplexní služby. Našim pacientům poskytujeme předtestové poradenství, kde zhodnotíme současná nebo minulá rizika, navážeme na to diagnostikou, to jest laboratorními vyšetřeními, které prokážou či vyloučí, zda se může jednat o virovou hepatitidu. V případě potvrzení diagnózy virové hepatitidy C zahájíme adekvátní léčbu, jejíž úspěšnost v současné době přesahuje 95 %. Je třeba říct, že pacient, který absolvuje tuto léčbu, je zcela vyléčen. Dnes spouštíme novou on-line poradnu pro veřejnost, své dotazy prosím piště na e-mail: mailto:hepatologie@bulovka.cz.cz“

KONTAKT NA HEPATOLOGICKÉ CENTRUM Nemocnice Na Bulovce:

Hepatologické centrum
Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí NNB
pavilon č. 7. ve 3. poschodí
tel. 266 082 753 nebo 266 082 440
e-mailová poradna: hepatologie@bulovka.cz
www.bulovka.cz   

V Praze 28.7.2020 

Z podkladů Nemocnice Na Bulovce zpracovala
Hygienická stanice hlavního města Prahy 

Zdroj: HSHMP