Informace organizace Biotrin o projektech zaměřených na studium bezpečnosti GMO.

Celková částka, kterou EU vydala v období 1982 až 2010 na studium bezpečnosti geneticky modifikovaných organismů (GMO), přesáhla 300 miliónů eur. Toto číslo uvedla Evropská komise ve své zprávě „A decade of EU-funded GMO research“. Výsledkem studia se stalo konstatování, že GMO nepřinášejí samy o sobě vyšší riziko než odpovídající konvenční technologie, jako je například klasické šlechtění.

I přesto ověřování bezpečnosti GMO v EU pokračuje – další milióny eur byly použity v 7. rámcovém programu EU na financování projektů, jejichž výsledky jsou nyní zveřejňovány:

Jedním ze dvou cílů projektu GRACE (GMO Risk Assessment and Communication of Evidence) bylo přezkoumání povinnosti provádět krmné pokusy s GM plodinami na zvířatech. Evropské předpisy a hlavně mnohé nevládní organizace na jedné straně usilují o omezení testování na zvířatech, na druhé straně odpůrci GMO požadují stále přísnější testování každé nové modifikace i všech jejich kombinací.

Vědci v rámci GRACE porovnávali efektivnost krmných pokusů na zvířatech s alternativními metodami zkoumání GM plodin in vitro. Dále byla ověřována potřebná délka a metodika krmných pokusů. Provedené studie toxicity na potkanech s kukuřicí MON810 (11 a 33 % objemu krmiva) v délce 90 dní a 1 roku neprokázaly žádné účinky genetické modifikace na zdraví zvířat. Výsledky vedly k závěru, že krmné pokusy jsou nutné pouze tehdy, když molekulární a další analýzy ukáží takové rozdíly mezi GM a odpovídající nemodifikovanou plodinou, jež odůvodňují provedení studií toxicity. Prodloužení studií z 90 dnů na 1 rok nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Hlavním řešitelem projektu GRACE byl Julius Kühn Institut z německého Quedlinburgu, EU podpořila projekt 6 milióny eur.

V oblasti krmných studií spolupracoval GRACE s týmem projektu G-TwYST (Genetically modified plants Two Year Safety Testing), jedním z výstupů obou projektů se stala veřejně přístupná databáze vědeckých studií CADIMA. Projekt G-TwYST obdržel z rozpočtu EU 3 milióny eur, aby (mimo jiné) ověřil výsledky kontroverzních dvouletých krmných studií na potkanech s kukuřicí NK603, které vedly profesora Séraliniho ke zjištění údajné kancerogenity této GM plodiny. Projekt bude probíhat do dubna příštího roku.

S krmivy z GM plodin souvisel i projekt MARLON (Monitoring of Animals for Feed-related Risks in the Long Term, 1 milión eur) zaměřený na zjišťování zdravotního stavu a užitkovosti zvířat. V rámci projektu byla vytvořena on-line databáze IPAFeed (Information Platform for Animal health and GM Feed), kde lze vyhledat výsledky studií podle druhu zvířete, plodiny a modifikace, dále údaje o detekci GMO a způsobu sledování zdravotního stavu zvířat.

Projekt „Assessing and Monitoring the Impacts of Genetically modified plants on Agro-ecosystems” s akronymem AMIGA řešil hodnocení možných environmentálních a ekonomických dopadů pěstování GM plodin v evropských podmínkách, s využitím zkušeností z velkoplošného pěstování v Jižní Americe. Jako základ sloužily pokyny Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), jejichž použití v praxi bylo testováno na modelových příkladech pěstování kukuřice a brambor.  Výstupem projektu se stala doporučení k metodice hodnocení rizik a monitoringu při zohlednění různých podmínek jednotlivých zemí a regionů. Projekt probíhal od prosince 2011 do května 2016. Řešitelské konsorcium sestávalo z 22 partnerů z 15 evropských zemí a Argentiny, koordinátorem byla Národní agentura pro nové technologie, energetiku a udržitelný ekonomický rozvoj (ENEA) z Itálie. Z prostředků EU šlo na projekt 6 miliónů eur.

Počátkem roku 2015 byly zveřejněny výsledky projektu „Practical Implementation of Coexistence in Europe – PRICE“, zaměřeného na podmínky pro koexistenci ekologické, konvenční a GM produkce v různých zemích. Výzkum potvrdil, že dosavadní technická opatření uplatňovaná v rámci koexistence jsou účinná v různých systémech pěstování kukuřice v Evropě, a to jak na úrovni zemědělských podniků, tak u distributorů potravin a krmiv. Nicméně tato opatření znamenají dodatečné náklady, které musejí pokrýt výrobci, distributoři a spotřebitelé. Pod vedením Mnichovské technické univerzity se na řešení tříletého projektu podílelo 14 subjektů, včetně České zemědělské univerzity v Praze. EU přispěla částkou 4 milióny eur.

Výzkum v oblasti GMO, a to nejenom jejich rizik, ale i techniko-ekonomických přínosů, má být koordinován prostřednictvím schématu ERA-NET (European Research Area). V průběhu přípravné fáze 2013 – 2015 nazvané PreSto (Preparatory Steps) GMO ERA NET byly vytipovány směry budoucího koordinovaného výzkumu, aby se předešlo duplicitám, a byl vytvořen akční plán GMO ERA-NET. Zároveň projekt PreSto sloužil ke sdílení získaných informací a podpoře komunikace. Na řešení se podílelo 22 institucí ze 13 zemí, včetně Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., EU projekt financovala částkou 1 milión eur. 
 

Zdroje:
http://cordis.europa.eu/projects/home_en.html 
Projekt PRICE: http://price-coexistence.com/ 
Projekt GRACE: http://www.grace-fp7.eu/home 
Projekt AMIGA: http://www.amigaproject.eu 
Databáze CADIMA: https://www.cadima.info/ 
Databáze IPAFeed: http://www.ipafeed.eu/ 
Projekt PreSto GMO ERA NET: http://www.presto-gmo-era-net.eu/

Zdroj článku: BIOTRIN