Tisková zpráva ČZU, VÚVč a VÚRV

Hlavní sdělení:  Výsledky této studie ukazují, že i když existuje reálná hrozba a riziko šíření rezistentních roztočů vůči akaricidním přípravkům na bázi tau-fluvalinátu, v podmínkách České republiky se tak zatím ještě nestalo. Existují dvě stabilní ohniska výskytu rezistentních roztočů na jižní moravě a v západních Čechách., avšak v průběhu sledovaného období se rezistentní roztoči nešířili. Vědečtí pracovníci zabývající se výrobou nových léčiv pro včely tak získávají čas potřebný proto, aby mohli nalézt a otestovat nové přípravky proti roztočům, které nahradí tau-fluvalinát.

Parazitický roztoč Varroa destructor způsobuje v některých letech úhyn až třetiny včelstev. Vzrůstající velké ztráty včelstev nutí včelaře likvidovat tohoto roztoče což se děje pomocí veterinárních přípravků používajících tau-fluvalinát. Časté a nesprávné používání tau-fluvalinátu v ochraně včelstev před roztočem V. destructor vedlo již v 90. letech minulého století v evropských státech ke vzniku rezistence, tj. situace, že aplikace látky již není pro roztoče toxická a nelze jí roztoče ve včelstvech eliminovat. Rezistence k tau-fluvalinátu je spojena s bodovou mutací genu kódujícího sodný kanál, který vede nervové vzruchy. Roztoči s touto bodovou mutací mají v sodném kanálu záměnu aminokyseliny leucinu za aminokyselinu valin. Tato změna způsobuje, že se molekula tau-fluvalinátu nenaváže do sodného kanálu a tím nesplní svoji funkci, tj. přerušení přenosu nervového vzruchu.  Aplikace tau-fluvalinátu proti rezistentním roztočům nevede k jejich vyhubení, ale naopak posiluje selekci populace rezistentních jedinců.

Vědci z Výzkumného ústavu včelařského v Dole, České zemědělské univerzity v Praze, Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze a Masarykovy univerzity v Brně se společně podíleli na detekci a šíření bodové mutace u tohoto paraztického roztoče Varroa destructor v ČR. „Každý včelař v zimním období sleduje svoje včely a do spodu včelína umístí podložku. Na tuto podložku padají roztoči a zbytky z plástů, které včely vykusují.  Dle nařízení Státní veterinární správy se odebere vzorek z této podložky a vyhodnocuje se počet roztočů na včelstva. V naší studii jsme využili takto nasbírané roztoče pro hodnocení rezsitence vůči tau-fluvalinátu. U těchto roztočů hledali výskyt bodové mutace. Využili jsme postupů využívajících zmnožení části genu kódujícího sodný kanál a následného stanovení výskytu mutace pomocí enzymu, který umí rozštěpit tento fragment genu u citlivých jedinců. U jedinců, kteří jsou k tau-fluvalinátu rezistentní, ke štěpení nedochází“ říká Dr. Jitka Stará z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Dr. Ivo Doskočil z České zemědělské univerzity v Praze vysvětluje, že vědecký tým v průběhu let 2011 až 2018 získal několik stovek vzorků z různých míst v České republice. V průměru 9 % vzorků roztočů obsahovalo rezistentní jedince a 56 % vzorků obsahovalo jedince citlivé vůči tau-fluvalinátu. Zbylých 35 % vzorků obsahovalo jak citlivé, tak i rezistentní jedince.  Po zanesení výskytu rezistentních roztočů do mapy a statistickém zpracování, které provedl profesor Stano Pekár z Masarykovy univerzity v Brně, byla odhalena dvě ohniska vyššího výskytu rezistence roztočů na jižní Moravě a v západních Čechách. Tyto výsledky jsou patrné i z mapy výskytu rezistence roztočů v ČR https://www.svscr.cz/rezistence-roztoce-varroa-destructor-k-tau-fluvalinatu/, která je umístěna na stránkách Státní veterinární správy. „Zajímavým zjištěním této studie je fakt, že i přes dlouhodobé používání veterinárních přípravků obsahujících tau-fluvalinát, které se používají k ochraně včelstev, není rezistence rozšířena plošně a v čase nedochází k přibývání rezistentních roztočů v České republice. Ohniska výskytu rezistence se v průběhu sledovaného období nerozšiřovala. Kromě toho se rezistentní populace roztočů objevily i na jiných místech, ale v následujících letech zmizely. Nejvíce se tak dělo po velkých úhynech včelstev v zimě 2014/2015. Tehdy včelaři přišli přibližně o 20 % včelstev. Je možné, že při obnově stavu včelstev došlo k šíření roztočů v oddělcích“ říká MVDr. Martin Kamler z Výzkumného ústavu včelařského v Dole. 

Výsledky, které studie v časopise Pest Management Science přinesla, jsou povzbudivé pro včelaře, kteří bojují s roztoči. Ačkoliv se již vyskytují roztoči, na které jsou přípravky využívající tau-fluvalinát neúčinné, nedochází k jejich šíření, tak jak by se dalo očekávat. Přispívá k tomu několik faktorů.  Roztoči, kteří mají bodovou mutaci v sodném kanálu, jsou méně životaschopní a při vynechání aplikace tau-fluvalinátu do včelstev tito rezistentní roztoči z populace postupně mizí. Dále je zde již letitá praxe střídání a rotace přípravků proti roztočům V. destructor, která se zavedla již od invaze roztoče v 80. letech podle metodik Výzkumného ústavu včelařského. „Zároveň jsme během studie vytvořili detekční postupy, které umožňují prokázat výskyt rezistentních roztočů přímo na včelnici pomocí lahvičkových testů. V těchto testech je aplikována pro roztoče jedovatá látka, např. tau-fluvalinát, na vnitřní povrch lahviček, kam se pak umístí roztoči a po inkubaci se sleduje jejich mortalita. Je-li vhodně zvoleno množství pro roztoče jedovaté látky, dokážeme rozlišit citlivé a rezistentní roztoče,“ říká doc. Jan Hubert z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Dle výsledků tohoto testu lze pak doporučit použití přípravků na bázi tau-fluvalinátu a nebo případně jiné alternativní léčby.

Kontakt na autory výsledku:
Ing. Ivo Doskočil, Ph.D.
Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky
Česká zemědělská univerzita v Praze
Email: doskocil@af.czu.cz
Telefon: 777 972 970

MVDr. Martin Kamler
Výzkumný ústav včelařský v Dole
Email: beedol@beedol.cz
Tel: 605 941 987

Doc. Mgr. Jan Hubert, Ph.D.
Výzkumný ústav rostlinné výroby
Email hubert@vurv.cz
Tel: 702 087 629

Výsledek:
Stara J.,  Pekar S., Nesvorna  M., Kamler M., Doskocil  I., Hubert J. Spatio‐temporal dynamics of Varroa destructor resistance to tau‐fluvalinate in Czechia, associated with L925V sodium channel point mutation. Pest Manag Sci 2019, 75: 1287-1294 DOI 10.1002/ps.5242
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1002/ps.5242

 
Foto 1: roztoč Varroa destructor

Foto 2: kukla napadená roztoči Varroa destructor