Tisková zpráva SVS ze dne 17. 1. 2016.

Státní veterinární správa (SVS) uložila loni chovatelům zvířat, výrobcům či prodejcům potravin živočišného původu pokuty v souhrnné výši 28,5 milionu korun. Výše pokut meziročně vzrostla více než o desetinu na rekordní hodnotu. Příčinou růstu pokut je zejména zintenzivnění kontrol v oblasti potravin živočišného původu a sjednocování přístupu k udělování pokut v jednotlivých krajích. I přes rostoucí výši pokut je nutné zdůraznit, že hlavním smyslem veterinárního dozoru nejsou represe a sankce, nýbrž zejména dlouhodobá prevence, která má zabránit tomu, aby docházelo k ohrožování zdraví lidí a zvířat.

V České republice pokračovala loni příznivá nákazová situace a většina závažných nakažlivých onemocnění se našemu území vyhýbala. Svou zásluhu na tom bezesporu má dobře fungující systém veterinárního dozoru i sami chovatelé a soukromí veterinární lékaři. O dobré nákazové situaci svědčí mezinárodní „statusy země prosté“, které uděluje Evropská komise, nebo Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE). V současnosti ČR plní kritéria pro status země prosté vztekliny, tuberkulózy skotu, brucelózy a leukózy skotu, brucelózy ovcí, Aujeszkyho choroby prasat, slintavky a kulhavky a afrického moru koní, moru malých přežvýkavců a status země se zanedbatelným rizikem BSE.  V loňském roce byl ČR nově udělen status země prosté klasického moru prasat. Statusy jsou velmi důležité pro vývozce zvířat i živočišných produktů, protože napomáhají s otvíráním trhů ve třetích zemích.

Loni v ČR pokračovaly programy pro tlumení a eradikaci některých nákaz. Ke konci roku 2016 byl ukončen Národní ozdravovací program od infekční bovinní rinotracheitidy skotu (IBR), který běžel 10 let.  Výsledky se v současné době vyhodnocují, ale lze očekávat, že přes 99 procent hospodářství bude úředně prostých IBR. Ve zbylých hospodářstvích letos ozdravování pokračuje. Do konce února bude připravena žádost o přiznání statusu země prosté této nákazy, která bude následně zaslaná Evropské komisi. S cílem zajistit zdravotní nezávadnost drůbežího masa a konzumních vajec pokračovaly v roce 2016 v chovech drůbeže Národní programy pro tlumení výskytu salmonel. Dobrou zprávou je především pokles výskytu salmonel ve výkrmu brojlerů.

Mezi dlouhodobé priority SVS patří také zlepšování životní pohody zvířat (welfare) i obecného povědomí o této problematice v ČR. Úřední veterinární lékaři SVS každoročně uskuteční tisíce kontrol chovů. V roce 2016 bylo v chovech hospodářských zvířat provedeno celkem 2 200 kontrol, z toho 346 kontrol bylo se závadou. V chovech zájmových zvířat bylo provedeno celkem 2 394 kontrol, z toho u 576 z nich byla zjištěna nějaká závada. Nejčastějšími nedostatky byly nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, nezabezpečení zvířete proti úniku, opuštění zvířete či nevhodné způsoby uvazování.

SVS na základě zjištění z kontrol předala obecním úřadům obcí s rozšířenou působností celkem 456 podnětů vyplývajících z porušení předpisů v oblasti ochrany zvířat. Čtyři případy, u nichž vzniklo podezření ze spáchání trestného činu, nahlásila SVS orgánům činným v trestním řízení. V loňském roce pokračovala intenzivní spolupráce SVS s Policií ČR v rámci předávání informací ohledně podezření na pytláctví, týrání zvířat a také u kontrol přepravy zvířat. Vzájemnou dlouhodobou spolupráci mezi Policií ČR a SVS prohloubila dohoda podepsaná koncem března 2016.

SVS dozoruje více než 5 000 podniků, které zpracovávají produkty živočišného původu, nebo s nimi manipulují. V dozorovaných podnicích je, podle vyhodnocení míry nebezpečí a rizik, naplánován určitý počet kontrol. Dále jsou prováděny tzv. neplánované kontroly mimo jiné na základě obdržených podnětů. Od roku 2015 k dozorovaným subjektům přibylo také několik tisíc provozoven veřejného stravování, v nichž SVS kontroluje zacházení se surovinami živočišného původu.

Celkový počet kontrol v oblasti veterinární hygieny loni vzrostl. Plánovaných kontrol bylo loni provedeno 27 700 (cca o 1600 meziročně více). Závada byla odhalena u 4,4 procenta z nich. Počet neplánovaných kontrol vzrostl meziročně o pětinu. Úřední veterinární lékaři jich provedli 28 400, z toho se závadou bylo 4,8 procenta kontrol (předloni 3,9 procenta).

Závady se týkaly zejména označování potravin (19 procent závad), dosledovatelnosti potravin (16 procent). V 11 procentech případů šlo o neplnění informační povinnosti o příchodu zásilky tak, jak ukládá zákon o potravinách, v cca 9 procentech závad se jednalo o nedodržení teplotního řetězce.

V rámci stálého veterinárního dozoru na jatkách bylo v loňském roce před a po poražení prohlédnuto úředními veterinárními lékaři bezmála 119,3 milionů kusů zvířat (z toho přes 116 milionů představovala drůbež a králíci), což bylo meziročně více než o 2 miliony vyšší číslo. Jako nevhodné pro lidskou spotřebu bylo na základě zjištění při prohlídce vyřazeno cca 1,6 milionu kusů.

Úkolem SVS není pouze dozor nad zdravotní nezávadností živočišných produktů na českém trhu a nad tím, aby nedocházelo ke klamání spotřebitelů v této oblasti. Dlouhodobě se snaží také napomáhat uplatňování produkce českých výrobců na zahraničních trzích. Zástupci SVS ve věci usnadňování vývozu živočišné produkce z České republiky do třetích zemí proto vedou řadu dlouhodobých jednání se zahraničními partnery. V loňském roce se v této oblasti podařilo během bilaterálních jednání vyjednat dvě desítky veterinárních certifikátů umožňujících vývoz živočišných produktů z ČR.

Dozor nad zdravím a dobrými životními podmínkami zvířat, sledování nákazové situace, kontrola zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu a toho, zda nedochází ke klamání spotřebitelů, budou prioritami SVS i v letošním roce. „V letošním roce budeme pokračovat ve sjednocování přístupu ke kontrolám v rámci jednotlivých krajů,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. „Mezi další priority patří pokračování ve zlepšování komunikace s odbornou i laickou veřejností. K němu by nám měli pomoci mimo jiné nové internetové stránky, které jsme spustili v závěru loňského roku,“ dodal Semerád. 

Mgr. Petr Pejchal
tiskový mluvčí SVS

Zdroj: SVS