Stanovení kontaminace furanem v potravinovém řetězci v Belgii
Vydáno: 12. 4. 2012
Autor: Ing. Irena Suková
Použitá metodika monitoringu usiluje o zahrnutí širokého spektra potravinového řetězce při nízkém počtu analyzovaných vzorků. Výsledky korelují např. s výsledky studie EFSA.
Furan byl z potravin izolován poprvé koncem 70. let. První zprávy o jeho toxicitě a karcinogenitě se objevily v r. 1993. V r. 1995 jej Mezinárodní úřad pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikoval jako „možný lidský karcinogen“ (skupina 2B). O 5 let později jej Americká akademie věd (NAS) klasifikovala jako narkotikum. V posledních letech se furan dostal do centra zájmu kvůli jeho výskytu v potravinách (zpráva FDA z r. 2005). Proto národní i mezinárodní potravinové úřady začaly požadovat a shromažďovat údaje. Evropský úřad EFSA vydal v r. 2005 zprávu s prvními shromážděnými údaji. Výsledky dalšího monitoringu provedeného v členských státech EU byly zveřejněny ve zprávě z r. 2010. Vedle toho se na problematický furan zaměřily v různém rozsahu země celého světa.
Strategie odběru vzorků však může vést k rozdílným výsledkům. Pokud se studie zaměřuje jen na pravděpodobně vysoce kontaminované druhy potravin, přičemž z ekonomických důvodů se odebírá jen malý počet vzorků, jsou výsledky zkreslené. Předpokladem porovnatelnosti výsledků je i použití stejných analytických metod.
Předložená práce navrhuje přístup monitoringu, který zahrnuje co nejrozsáhlejší podíl existujících potravin, ale s malým počtem vzorků. Metodika (plán odběru vzorků) se zaměřuje na posouzení závažnosti faktorů jako je hladina kontaminace, četnost spotřeby a diverzita potravin. Záměrem je zdůraznit nebo minimalizovat úlohu těchto tří vybraných faktorů, které byly uznány za zásadní. Detekční schopnost použitých analytických metod – CCβ (sub-ppb)umožnila detekovat furan u 78,2 % všech výrobků a u 96,7 % produktů dětské výživy. V rámci monitoringu prováděného v Belgii bylo analyzováno 496 vzorků z různých míst země a z různých distribučních forem. Nejvyšší hladiny furanu byly zjištěny v pražené kávě (1912 μg/kg, střední hodnota v této kategorii: 756 μg/kg). Vysoké střední hodnoty byly naměřeny u výrobků, které prošly významným tepelným procesem (u masných výrobků, těstovin a rýže, snídaňových cereálií, polévek a dětské výživy: 16 – 43 μg/kg). Nízké kontaminace byly zjištěny u tuků, syrového masa, mléka, alkoholu a čerstvého ovoce.Výsledky jsou srovnatelné s několika studiemi včetně studie EFSA z r. 2007. Nejednoznačné je posouzení údajů u kávy. Rozdíly proti jiným studiím jsou odůvodněny rozdílným geografickým původem.
Food Additives & Contaminants, 29, 2012, č. 2, s. 161-171
Další informace: