Vydáno: 23. 1. 2009

Autor:

Křiklavě barevní gumoví hadi, voňavé pěnové polštářky, modré žvýkačky, sladké nápoje s bublinkami… Sladkosti jsou pro děti neodolatelné, kvůli éčkům však mohou způsobovat alergie, astma, ekzémy nebo hyperaktivitu.

 

Éčka neboli přídatné látky označené E-kódem prodlužují trvanlivost potravin, zvýrazňují barvu, upravují kyselost, sladí či zahušťují.

 

Jejich nadměrný příjem ve stravě dětí, spojený především s konzumací cukrovinek a slazených nápojů, však může vyvolat alergické reakce, ekzémy a astma a být příčinou dětské hyperaktivity.

 

Sladký chemický život

"Některé tyto látky mohou skutečně u citlivých dětí vyvolat alergické reakce, a možná dokonce ovlivnit jejich pozornost," říká Daniela Winklerová ze Státního zdravotního úřadu, kde působí jako vedoucí odborné skupiny pro speciální druhy potravin. Jedná se přitom především o tato barviva: tartrazin – E 102, ponceau 4R – E 124, žluť SY – E 110, azorubin – E 122, chinolinová žluť – E 104 a allura red – E 129.

 

"Projevy přecitlivělosti nebo alergické reakce mohou vyvolat i některé konzervační látky, například oxid siřičitý a jeho soli E 220-228. Ten se nejvíce vyskytuje v sušeném ovoci, citronové šťávě, pečivu s ovocnými náplněmi nebo třeba sušeném kokosu," doplňuje Daniela Winklerová.

 

"Pokud rodiče chtějí, aby jejich děti byly éčky zatěžovány co nejméně, cena by neměla být hlavním faktorem rozhodujícím při výběru cukrovinky," říká Daniela Winklerová.

 

Možné negativní účinky éček v dětské stravě potvrzuje také terapeutka Jitka Rusková: "Je možné, že v určitých případech může být hyperaktivita způsobena některými aditivy – zejména barvivy, konzervačními činidly nebo látkami zvýrazňujícími chuť a vůni. Dalším důsledkem mohou být obtíže jako astma, ekzémy, katary, bolesti hlavy a břicha."

 

Podle ní není možné všechna éčka paušálně odsoudit jako nebezpečná. Své "E" má totiž například vitamin C (E 300) a E (E 306-309), kyselina citronová (E 330), jablečná (E 296), pektin (E 440), mastné kyseliny (E 304).

 

Existují zdravé sladkosti?

Podle Daniely Winklerové existuje způsob, jak dětem dopřát řadu velmi dobrých cukrovinek bez nebezpečných barviv. Někteří výrobci totiž stále více používají přírodní barviva a řada barviv je nahrazována rostlinnými extrakty. To vše ovšem může zvýšit cenu výrobku.

 

"Pokud rodiče chtějí, aby jejich děti byly éčky zatěžovány co nejméně, cena by neměla být hlavním faktorem rozhodujícím při výběru cukrovinky," upozorňuje.

 

Jitka Rusková se domnívá, že z pohledu zdravé výživy nelze dětem sladkosti doporučit, ale na druhou stranu jim jejich občasnou konzumaci nelze zakazovat.

 

"Je důležité mezi sladkostmi vybírat a sledovat, kolik jich děti snědí. Přednost by rodiče měli dávat kvalitním čokoládám s vyšším podílem kakaa, oříškům, ovoci, müsli tyčinkám bez polevy, ořechům, dortům s ovocem nebo želé. Občasné bonbony nebo lízátka by ovšem zdravému dítěti ublížit neměly," dodává.

 

Obaly: nově s upozorněním

Používání aditiv v potravinách určených dětem se snaží omezit Evropská unie. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách z 16.12.2008 musí být na obalu potravin obsahujících výše uvedená barviva upozornění, že tyto látky mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí.

 

Výrobky pro kojence a nejmenší děti přitom nebudou smět obsahovat sladidla a barviva naprosto žádná.

 

Zdroj: iDNES.cz

 

Další informace o potravinářských aditivech na stránkách ICBP