Foto: Shutterstock

Vykoukl na vás po donesení nákupu domů z jablka červík? Šunka byla po rozbalení oslizlá a zapáchala? Nebo jste zjistili, že krájený chleba byl mezi plátky plesnivý? Všechny popsané vady potravin lze reklamovat stejně jako nefunkční mobil nebo odchlipující se podrážku. Avšak vzhledem k tomu, že potraviny zpravidla vydrží kratší dobu než dvacet čtyři měsíců, jsou pravidla pro uplatňování práv z vadného plnění, tedy pro reklamace, mírně jiná než u ostatního spotřebního zboží.

Minimální trvanlivost a použitelnost potravin

V případě prodávání, označování a uchovávání potravin si už ani zdaleka nevystačíme s českými právními předpisy. Mnohé je totiž upraveno ve směrnicích a nařízeních Evropské unie tak, aby měli spotřebitelé napříč unií zaručený stejný standard ochrany. Většinu podstatného v této oblasti nalezneme v nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, dále v zákoně o potravinách a v občanském zákoníku. Zda se v případě data uvedeného na obalu potraviny jedná o minimální trvanlivost nebo použitelnost, poznáte podle úvodních slov. Minimální trvanlivost se uvádí jednoduše výrazem „Minimální trvanlivost do …“, případně „Minimální trvanlivost do konce …“, zatímco použitelnost slovy „Spotřebujte do …“.

Zásadní rozdíl mezi potravinami po době použitelnosti a těmi po minimální trvanlivosti je v tom, že ty po datu použitelnosti již nelze dále prodávat a neměly by být konzumovány, protože již nejsou bezpečné ani zdravotně nezávadné. Potraviny, u nichž uplynula minimální trvanlivost, takže jsou prošlé, lze prodávat za podmínky, že jsou jako prošlé označeny, jsou umístěny odděleně od ostatních a jsou stále bezpečné pro spotřebitele. Je tomu tak proto, že po dobu minimální trvanlivosti je garantováno pouze to, že si potravina uchová své specifické vlastnosti, pokud bude správně skladována. Některé druhy potravin mohou být konzumovatelné i dlouho poté, co jejich minimální trvanlivost uplyne – například konzervy nebo sušenky. Potraviny, na nichž je uvedena po­užitelnost, naopak podléhají rychlé zkáze – například chlazené mléčné výrobky.

Uvedení data na obalu výrobku potom znamená, že do konečného data použitelnosti či minimální trvanlivosti má prodávající vůči vám povinnosti z takzvané záruky za jakost. Proto pokud potravina nemá do určeného data obvyklé vlastnosti, máte právo ji reklamovat. Kupříkladu se může jednat o situaci, kdy si v chladicím boxu supermarketu vyberete majonézový salát. Po jeho otevření zjistíte, že značně zapáchá a celkově nevypadá čerstvě, i když ještě neuplynula doba použitelnosti. Dalším příkladem mohou být nakládané okurky, u kterých najdete po otevření na povrchu láku plíseň, i když u okurek ještě neuplynula minimální trvanlivost. Vadou může být ale také to, pokud se výrobek neshoduje s deklarovaným složením nebo nemá předepsanou gramáž.

Pohlídejte si také cenu u zboží v regálu a na účtence. Nezřídka se stává, že je zboží na prodejně špatně označeno cenou, takže si jej dá spotřebitel do košíku a u pokladny se potom diví, že je cena jiná, a to někdy i v řádu desítek či stovek korun. Jenže pokud obchodník u pokladny účtuje vyšší cenu, než jakou uvádí v reklamním letáku či na regálu v obchodě, klame své zákazníky. Máte tak právo dožadovat se rozdílu v ceně.

Nesrovnalosti v cenách se těžko odhalují při vícepoložkových nákupech, ale vždy se vyplatí být při markování pozorní. Pokud zjistíte odlišnosti v cenách ještě před zaplacením, nedošlo k uzavření kupní smlouvy a máte na výběr, zda se dožadovat ceny uváděné u zboží nebo produkt z nákupu vyřadit. Na místě však bývá složitější přesvědčit obchodníka, že je uvedenou cenou vázán a že daný výrobek vám musí za těchto podmínek prodat. Kdo si nechce nechat líbit neseriózní jednání obchodníka, může cenu udávanou u zboží vyfotit a obratem dát podnět České obchodní inspekci k provedení kontroly.

Pokud si rozdílu v ceně všimnete těsně po zaplacení nebo až později doma, lze se proti naúčtování vyšší ceny rovněž ohradit. Namítnout neoprávněný přeplatek můžete bez větších obtíží po dobu trvání akce, tedy snížené ceny zboží. Později se už vaše důkazní situace zhoršuje. Obchodníci mnohdy spoléhají na to, že pro zanedbatelné částky se odmítnete soudit. Nic je tak netlačí k tomu, aby vám vyhověli, přiznali chybu a vrátili částku zaplacenou navíc.

S reklamací v případě potravin rozhodně neotálejte. Jestliže jste balení již otevřeli, určitě to nevadí – jinak byste ani nezjistili, že je něco špatně. Odkládat reklamaci však není vhodné, protože prodávající vůči vám může namítnout, že jste potravinu špatně skladovali či něco obdobného. Je proto dobré vrátit se do prodejny hned po zjištění vady a uplatnit práva z vadného plnění. Pokud byste však měli blíže jinou prodejnu téhož obchodu, můžete reklamaci uplatnit tam, nabízí-li k prodeji zboží, které reklamujete. Pozor si ale dejte na řetězce, kde jednotlivé prodejny provozují různí podnikatelé – v takovém případě v jiné prodejně reklamaci neuplatníte, i když funguje pod stejnou značkou (typicky se bude jednat o franšízy).

Reklamovat je v každém případě vhodné s účtenkou, protože tak nejsnáze prokážete, že jste zboží zakoupili v konkrétním obchodě. Zákon vám však nikde neukládá povinnost účtenku předložit, takže ji po vás nemůže požadovat ani prodávající. K tomu je však nutné dodat, že vždy musíte dokázat, že jste zboží koupili v některé z prodejen obchodníka, u něhož jej reklamujete. To lze provést například výpisem z účtu o karetní transakci nebo prohlášením svědka, avšak v případě velkého nákupu se spoustou položek počítejte s tím, že prokazování nebude jednoduché.

O každé reklamaci, tedy i o reklamaci potravin, musí prodávající rozhodnout podle zákona o ochraně spotřebitele ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se však nezapočítává doba potřebná k odbornému posouzení vady. A následné odstranění vady musí proběhnout nejpozději do třiceti dnů od uplatnění reklamace. Nicméně v případě potravin většinou půjde o zcela zjevné vady, které vyřešíte na místě s vedoucím prodejny či pověřeným pracovníkem informací. I v takovém případě máte právo na písemné potvrzení o uplatnění reklamace a na potvrzení o datu a způsobu jejího vyřízení, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace.

Když nemá potravina náležitou jakost, asi těžko to půjde vyřešit opravou či dodáním nové součásti věci. Vypadalo by to asi tak, že by prodávající uříznul kus plesnivé štangle salámu, přeměřil si uříznutý kus, z druhé štangle uříznul stejný a ten vám ke zbytku té původní přibalil. Jednak by byl takový postup patrně humorný, ale hlavně by určitě nebyla zajištěna zdravotní nezávadnost.

V úvahu tak přichází výměna zboží za nové a bezvadné nebo odstoupení od smlouvy a vrácení peněz. Pokud jste zjistili, že vámi zakoupená potravina má prošlou dobu minimální trvanlivosti, ačkoliv nebyla oddělena od ostatních a řádně označena, můžete požadovat výměnu za potravinu, u níž minimální trvanlivost ještě neuplynula, případně rovnou vrácení peněz.

Jestliže vás odmítnou nebo naleznete na prodejně další prošlé či jinak znehodnocené potraviny, můžete se obrátit na příslušný dozorový orgán. V oblasti potravin jsou to hned dva. U živočišných produktů, tedy syrového masa, tuku, kostí, mléka, vajec, medu a výrobků z nich, je dozorovým orgánem Státní veterinární správa, potažmo její pobočky – krajské veterinární správy. V případě všech ostatních potravin je orgánem, na který se můžete obrátit, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jež má rovněž své regionální inspektoráty. Podnět ke kontrole můžete dát oběma státním orgánům prostřednictvím jejich webových stránek.