Původci růžovění klasů pšenice – 2012
Rozsah a výsledky průzkumu výskytu původců růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) u pšenice ozimé prováděného SRS a VÚRV, v.v.i. v roce 2012
Cílem průzkumu byl monitoring výskytu růžovění klasů pšenice v klasech pšenice ozimé na pozorovacích bodech (PB), včetně stanovení stupně napadení klasů a obsahu deoxynivalenolu (DON).
Výsledky:
Celkem bylo náhodně odebráno 130 vzorků klasů. Z tohoto množství bylo 69 vzorků napadeno růžověním klasů pšenice (hodnoceno symptomaticky), tj. 53 %.
Průměrný stupeň napadení klasů u pozitivních vzorků byl 2,2 (stupeň 1 – velmi slabé napadení, stupeň 10 – velmi silné napadení). Vyšší stupně napadení klasů (stupeň ≥ 5) byly zjištěny na pozemcích s orebným zpracováním půdy po předplodině řepka ozimá (5).
Nejčastější předplodinou pro pšenici byla řepka ozimá. Nejméně vhodná předplodina kukuřice byla pěstována ve 14 případech, z toho provedena orba v 6 a ve zbylých 8 případech minimalizace. Z těchto porostů bylo ošetřeno pouze 5 porostů fungicidem registrovaným proti růžovění klasů pšenice (ze zbylých 9 porostů bylo ošetřeno fungicidy, ale registrovanými proti jiným houbovým chorobám). Symptomaticky bylo zjištěno napadení v 9 porostech (převažovaly velmi slabé a slabé výskyty ve stupních napadení 1, 2, 3, 4) po předplodině kukuřici.
Vzorků se zvýšeným obsahem DON (>0,500 mg/kg zrna) bylo zjištěno celkem 14, tj. 11 % všech odebraných vzorků. Nejvyšší obsah DON dosáhl hodnoty 2,65 mg/kg zrna. Hygienický limit množství DON pro zrno (1,250 mg/kg) byl překročen v 5 případech. Průměrný obsah DON ve vzorcích s jeho výskytem byl 0,23 mg/kg zrna.
Obecně lze říci, že v roce 2012 se napadení pšenice ozimé původcem růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) vyskytovalo na velmi nízké úrovni, stejně tak i obsah DON v napadených klasech se pohyboval ve většině případů pod hladinou hygienického limitu.
Z fungicidů registrovaných do pšenice proti růžovění klasů pšenice byly použity Areta Plus, Celest Extra 050 ES, Horizon 250 EW, Lynx, Polyversum, Prosaro 250 EC, Swing Top, Ornament 250 EW, TebuMax 25 EW a Vitavax 2000. Z 35 vzorků odebraných v porostech ošetřených některým z těchto přípravků přesto byly v 31 případech zjištěny buď příznaky výskytu růžovění klasů pšenice, nebo alespoň přítomnost DON. Kromě pěti vzorků, které překročily hygienický limit množství DON pro zrno, se jednalo většinou o velmi slabé až slabé příznaky a obsahy DON.
Podrobné výsledky týkající se náhodně odebraných vzorků z pozorovacích bodů ozimé pšenice jsou uvedeny v příloze – samostatná tabulka
„Přehled výskytu růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) v klasech pšenice ozimé náhodně odebraných na pozorovacích bodech v roce 2012″.
Závěr:
Výsledky tohoto průzkumu poskytují přehled o výskytu růžovění klasů pšenice na PB pšenice ozimé. Dále poukazují na výskyt této choroby v porostech, které byly fungicidně ošetřeny přípravky registrovanými proti jejím původcům, mimo jiné i v porovnání s porosty fungicidně neošetřenými. Jak z výsledků vyplývá, ani ošetření porostu registrovanými fungicidy proti růžovění klasů pšenice (klasovým fuzariózám) ještě neznamená nulový výskyt příznaků choroby, resp. nulový obsah DON.
V porovnání s rokem 2011 bylo v roce 2012 na PB pšenice ozimé zaznamenáno o 11 % méně vzorků napadených růžověním klasů pšenice a o 7 % méně vzorků se zvýšeným obsahem DON. Průměrný stupeň napadení pozitivních vzorků klasů se však s minulým rokem snížil z 3,2 na 2,2. Nejvyšší zjištěný obsah DON byl však hluboce pod úrovní maxima zaznamenaného v roce 2011. Překročení hygienického limitu množství DON pro zrno bylo o 38 % nižší než v roce předchozím. Celkově lze konstatovat, že napadení porostů chorobou, počet zvýšených obsahů DON a průměrný obsah DON na pozorovacích bodech pšenice ozimé byly v roce 2012 nižší než v roce 2011.
Lze předpovědět, zda dojde k napadení porostu?
Obecně lze konstatovat, že vývoj patogena nepodporuje suché jaro (duben, květen) a slunečné, velmi teplé počasí s nižším úhrnem srážek nebo krátkými přívalovými dešti v době kvetení a bezprostředně po něm. Na základě studií se dá specifikovat, jaké povětrnostní podmínky jsou pro rozvoj choroby nejpříznivější. V případě srážek se udává, že rozhodujícím obdobím je 10, popř. 20 dní před kvetením a dále i období těsně po infekci. V případě, že úhrn srážek v tomto období činil 33 % celkového průměru, došlo k vysoké akumulaci DON. Naopak vysoce podlimitní koncentrace mykotoxinem DON byla zaznamenána při srážkách nižších než 10 mm v období 10 dnů před kvetením. Teploty v období 10 a 20 dnů před kvetením nebyly pro obsah DON rozhodující. Hromadění mykotoxinu bezprostředně po infekci podporují spíše nižší teploty (v průměru kolem 16 °C). Jako výrazně omezující produkci DON se ukázaly až průměrné teploty nad 22 °C. Z praktického hlediska lze těchto poznatků využít při rozhodování o použití fungicidní ochrany.
Doporučení pro praxi:
Ochrana proti růžovění klasů zahrnuje celý komplex opatření, ke kterým lze řadit především volbu předplodiny (například kukuřice, obilnina a obilní směska představují zvýšené riziko rozvoje fuzariotoxinů). Kromě charakteru vývoje počasí v daném roce v období kvetení pšenice sem patří i faktor způsobu obdělávání půdy (minimalizace – vyšší výskyt), výběr odrůdy (existuje značný rozdíl v citlivosti na původce choroby u jednotlivých odrůd pšenice) a termínu sklizně a způsobu uskladnění obilovin.
Ochrana porostu proti růžovění klasů pšenice proto spočívá ve více krocích, které v kombinaci vedou následně ke snížení výskytu choroby, a tím také k dosažení vysokého výnosu kvalitního zrna. Ke snížení ohrožení porostů touto chorobou přispívá dodržování vhodného osevního postupu, nezvyšování podílu obilnin a kukuřice v této rotaci a volba odrůd s vyšším stupněm rezistence. Dále je to zaorávka strniště a slámy, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním.
Z výsledků tohoto průzkumu však vyplývá, že minimalizace nebo nevhodná předplodina nemusí být vždy příčinou zvýšeného výskytu choroby, příp. deoxynivalenolu.
Důležitá je ochrana rostlin pomocí vhodných fungicidů obsahujících látky účinné proti původcům růžovění klasů pšenice (např. tebukonazol, prothiokonazol, epoxykozanol, fluoxastrobin) z biologických přípravků se jedná o mykoparazitickou houbu (Pythium oligandrum). Účinnost fungicidů je silně variabilní, ovlivněná odrůdou, agresivitou patogena a podmínkami prostředí. Kvalitní fungicidní ochrana obilnin podstatně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně. Ke snížení výskytu choroby také přispívá ošetření obilnin proti chorobám pat stébel a listovým chorobám, které potažmo omezuje napadení klasu. Rozhodující je pak kvalitní ošetření klasu. Aplikace fungicidu musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci – ve fázi kvetení. Rychlý a velmi silný nástup infekce, který nastává v příznivých povětrnostních podmínkách, vede k tomu, že vhodná doba pro aplikaci je poměrně krátká. V Seznamu registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin jsou uvedeny následující povolené fungicidy proti této chorobě na pšenici: Areta Plus, Celest Extra 050 ES, Folicur, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EW, Polyversum, Proline 250 EC, Prosaro 250 EC, Swing Top, Ornament 250 EW, TebuMax 25 EW a Vitavax 2000 či Zantara.
Příloha: Přehled výskytu růžovění klasů pšenice 2012 
(XLSX, 25 KB)
Zdroj: SRS (eAGRI)