Informace HSHMP

V Praze se dne 22. 8. 2019 uskutečnila tisková konference k problematice spotřeby alkoholu v ČR. Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) zveřejňuje závěry nové studie „Spotřeba alkoholu v ČR – Vývoj, dopady, regulace a další rizikové faktory ohrožující zdraví společnosti“ a další důležité výstupy, které byly na tiskové konferenci představeny. Události, pořádané Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA), se zúčastnili Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA, Michael Fanta, analytik CETA, Mgr. Ladislav Kážmer, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví a plk. Ing. Jan Boháč , vedoucí oddělení a zástupce ředitelky Odboru daní Generálního ředitelství cel.  

Tisková zpráva CETA ze dne 22. 8. 2019   

Česká republika se ve statistikách mezinárodních organizací, jako jsou Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Světová zdravotnická organizace (WHO), dlouhodobě umisťuje na předních příčkách v konzumaci alkoholu. Výsledné hodnoty konzumace alkoholu udávané jednotlivými institucemi se vzájemně zásadně liší, stejně tak hodnoty pravidelně monitorované Českým statistickým úřadem. Na tyto statistiky má přitom vliv řada skutečností, které mohou výslednou průměrnou spotřebu alkoholu významně zkreslovat, a tím snižovat účinky regulatorních opatření. Právě v kontextu diskuze o snižování nežádoucích jevů spojených s nezodpovědnou konzumací alkoholu vznikla v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA) studie, která shrnuje základní atributy dané problematiky.   

Analýza vybraných negativních socioekonomických dopadů spojených s nezodpovědnou konzumací alkoholu prokázala ve většině skutečností klesající či stagnující trendy. „Zejména trestná činnost a dopravní nehody pod vlivem alkoholu v uplynulých deseti letech významně poklesly, a to až o 50 %,“ říká Michael Fanta, analytik CETA. „Také ve zdravotnictví lze v některých aspektech pozorovat příznivý vývoj, což může být způsobeno významným pokrokem v léčení následků konzumace alkoholu, ale spolu s klesajícími trendy v ostatních socioekonomických oblastech mohou tyto skutečnosti indikovat také větší zodpovědnost českých spotřebitelů v konzumaci alkoholu, úspěchy systematické práce protidrogové politiky a prevenčních programů upozorňujících na negativní aspekty užívání alkoholu,“ dodává. Dle statistik Českého statistického úřadu objem konzumovaného alkoholu (měřený spotřebou čistého lihu) v ČR poklesl mezi roky 2008-2018 o 5,77 %.   

Domácí spotřeba může být navíc silně ovlivněna také zahraniční poptávkou. Jen mezi roky 2012 a 2018 došlo k nárůstu počtu zahraničních turistů z 7,65 mil. ročně na 10,61 mil. (+ 39 %). Většina zahraničních turistů díky svým relativně vysokým mzdám disponuje v ČR vysokou kupní silou a alkohol je pro ně výrazně cenově dostupnější než doma. Téměř všechny národy, které ČR navštěvují nejčastěji, zároveň dle OECD vykazují nadprůměrnou spotřebu alkoholu (zejm. Německo, Francie, Spojené království či Rusko). Tento efekt je spojen s fenoménem „volného času a zábavy“, při němž tradičně dochází k vyšší spotřebě alkoholu. Statisticky očistit spotřebu alkoholu mezi zahraničními návštěvníky od té domácí je přitom velmi obtížné. Vedle běžného turismu navíc statistiky o domácí spotřebě navyšují přeshraniční nákupy alkoholu (především německými a rakouskými spotřebiteli), tranzitní jízdy zahraničních řidičů, letištní transfery cestujících a zahraniční pracovníci z východních zemí.  

V prohlášení pro Českou tiskovou kancelář (ČTK) se dne 22. 8. 2019 k danému tématu vyjádřilo také Ministerstvo zdravotnictví, a to prostřednictvím své tiskové mluvčí a ředitelky Odboru komunikace s veřejností Ing. Gabriely Štěpanyové:

► „V ČR se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě. Konzumace alkoholických nápojů má jednoznačně škodlivé důsledky a způsobuje či komplikuje celou řadu vážných onemocnění.“

► „Ministerstvo zdravotnictví se rovněž ve spolupráci s Odborem protidrogové politiky Úřadu Vlády ČR soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti.“

Dle dostupných statistik je spotřeba alkoholu v České republice v porovnání s ostatními státy světa nadprůměrně vysoká, což s sebou nese značné dodatečné náklady na zdravotnictví a řadu dalších negativních externalit. „Pro případnou regulaci spotřeby je ale třeba zvolit vhodnou úroveň a mix regulatorních nástrojů, které nenaruší přirozenou kontinuitu vývoje žádoucích trendů ve vztahu k alkoholu, ale zaměří se na ty nežádoucí. Za velmi problematické lze označit zejména užívání alkoholu mladistvými, dále nadměrné užívání alkoholu či nárazové nadužívání alkoholu, nikoliv jeho samotnou existenci,“ konstatuje Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA. „Alkohol v jakémkoliv množství představuje riziko vzniku závislosti, charakter velmi rizikového užívání však zřejmě nemá 100 % případů spotřeby alkoholu. Při omezování negativních jevů užívání alkoholu je žádoucí směřovat prostředky hlavně na případy rizikového užívání alkoholu, a to zejména pokud se jedná o mladistvé. Uplatnění Paretova pravidla (80 % disponibilních zdrojů na 20 % nejzávažnějších jevů), třeba s upravenými poměrem, se dá býti dobrým vstupem pro odbornou diskusi nad podobou efektivní závislostní politiky s jasně měřitelnými výsledky,“ vysvětluje.  

Obrázek 2: tisková konference k problematice spotřeby alkoholu v ČR  

Zdroj: CETA  

Jak dokazují příklady severských států, přísná regulace alkoholového průmyslu je spojená nejen s významným nárůstem černého trhu a sofistikovanými způsoby pašování alkoholu, ale také s řadou lidskému zdraví nebezpečných jednání (např. binge drinking). Vyjma systematické práce programů protidrogové politiky, také preventivní aktivity vykonávané soukromým sektorem, často ve spolupráci s vládními institucemi jako je Policie ČR nebo BESIP, mohou fungovat jako účinný nástroj na šíření povědomí o rizikách nezodpovědné konzumace alkoholu a s tím spojených důsledcích. Právě v rozvoji programů prevence a spolupráce lze hledat velký potenciál pro další kontinuální zlepšování situace v analyzované oblasti.  

Osvětové materiály Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 

V Praze 26. 8. 2019 
Pro webové stránky HSHMP zpracovali

Bc. Jamila Fuksová
Kancelář ředitele HSHMP  
Mgr. Zbyněk Boublík
tiskový mluvčí HSHMP  

Zdroj: HSHMP