Informace organizace BIOTRIN

Kvalita životního prostředí a zmírnění dopadů klimatických změn jsou jedním z prioritních témat současnosti. Výsledky studie, která byla provedena na německé univerzitě v Bonnu, ukazují, že pokud by Evropská unie povolila zavedení již existujících geneticky modifikovaných (GM) plodin do praxe, mohlo by to vést ke snížení emisí skleníkových plynů, jež jsou považovány za hlavní příčinu změn klimatu, v Evropě o 7,5 %.

Mnohé studie již dříve potvrdily pozitivní vliv GM rostlin na životní prostředí a zmírnění klimatických změn. Až dosud ale nebyly tyto dopady vyčísleny. Rozšíření pěstování GM plodin v EU by mohlo snížit emise skleníkových plynů o 33 milionů tun CO2 ročně, což odpovídá 7,5 % celkových emisí skleníkových plynů ze zemědělství v EU v roce 2017.

Studie vychází z předpokladu, že by v EU byl základním GM rostlinám (kukuřice, sója, bavlník, řepka a řepa) umožněn přístup na trh srovnatelně jako v USA. To by vedlo k zajištění vyšších vývozu z EU, nižšímu dovozu a pomohlo snížit rozšiřování zemědělské půdy nejen v EU, ale také u dovozních zemí.

Evropa v současnosti dováží nejčastěji kukuřici a sóju. Jedná se o více než 15 milionů tun kukuřice z Ukrajiny, Ruska, Brazílie. Při současném válečném stavu nebude možné tyto dovozy realizovat (především z Ruska a Ukrajiny). Na dovozu sóji a sójové moučky, především z Brazílie, Argentiny a USA, převyšujícím 30 mil. tun ročně je Evropa zcela závislá. Aby bylo možné uspokojit poptávku po sóji, jsou části brazilské Amazonie přeměňovány na zemědělskou půdu. Přijetí GM sóji v EU může pomoci zmírnit odlesňování tropických oblastí v této části Amazonie. V konečném důsledku tak GM plodiny mohou přispět životnímu prostředí nejen prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů, ale i zachováním biologické rozmanitosti.

Restriktivní regulační politiky GMO v EU i jinde omezily počet GM plodin vyvinutých na celém světě. Všeobecně vývoj a druh povolených GM odrůd je jednoznačně ovlivněn ekonomickými požadavky zemí. Příkladem je USA, kde jsou komerčně nejrozšířenější pěstované plodiny kukuřice, sója a bavlník, což podnítilo vývoj a vznik jejich GM odrůd. Naproti tomu nejrozšířenější plodiny v EU (pšenice a ječmen) nemají žádné komercializované GM odrůdy, přestože se Evropa potýká se ztrátami na úrodě pšenice způsobené škůdci a chorobami, které jsou vyšší než celosvětový průměr. Studie tím ukazuje, že pokud by evropští vědci měli otevřený trh v tomto směru, docházelo by i k rozmachu vědy a evropského výzkumu v oblasti biotechnologií.

V současné době probíhá přehodnocování legislativy v souvislosti s „novými genomickými technikami (NGT)“. Tyto techniky stejně jako GMO vedou k ekonomickým, environmentálním a zdravotním přínosům díky vyšším výnosům plodin, vyšším ziskům zemědělských podniků a v některých případech i k nižšímu používání pesticidů. Evropa má tedy v rukou další příležitost k podpoře chytrého a udržitelného zemědělství. Otázkou jen zůstává, zda ji využije, či NGT zakonzervuje v přísném legislativním rámci jako GMO.

Téma využití GMO a NGT pro zmírnění dopadů klimatických změn bude hlavním tématem konference pořádané spolkem Biotrin a VŠCHT v Praze dne 26.5.2022, na níž jste srdečně zváni.

Zdroje:

• https://www.cell.com/trends/plant-science/fulltext/S1360-1385(22)00004-8
• https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=19259

Zdroj článku: BIOTRIN

Foto: Shutterstock