Vydáno: 6. 9. 2011

Autor: Ing. Irena Suková

V Bavorsku byla ve spolupráci s Fraunhofer IVV s dalšími výzkumnými pracovišti zpracována studie INES (Integrated Exposure Assessment Survey) s cílem zmapovat zatížení dospělého obyvatelstva perzistentními a nebo významnými  zdravotně škodlivými látkami (PCB, PBDE, PCDD a další).

V oblasti Mnichova bylo testováno stravování 27 žen (14 – 60 let) a 23 mužů (15 – 56 let). Ti schraňovali po dobu 7 dnů duplikáty veškerých zkonzumovaných potravin, které byly uchovávány v lednici a denně převáženy k analýze. Žádný z účastníků nebyl vegetarián ani nedržel speciální dietu.

Jedním z výsledků je porovnání příjmu některých škodlivin s tolerovatelnou hodnotou TDI (viz tabulka).

Výsledky z celkové stravy jsou dále vyjádřené jako medián pro jednotlivé probandy.

Dioxinu nepodobné PCB

V případě sumy tří BCB (PCB 138, 153, 180), vychází v této studii medián denního příjmu 3,9 ng/kg tělesné hmotnosti, zatímco v r. 1987 to bylo v Bavorsku 25,3 ng/kg a ve Schleswig-Holsteinsku v r. 2003 6,0 ng /kg. Je zřejmé, že zatížení potravin PCB se snižuje.

V tomto malém vzorku testovaných osob nelze najít statistické rozdíly mezi pohlavím. PCB 52 byl jediný případ, kdy byly zjištěny vyšší hodnoty u skupiny osob nad 35 let.

Dioxinu podobné PCB (dl PCB)

Pro tuto skupinu činil denní příjem (vyjádřeno jako medián toxického ekvivalentu TEQ podle WHO 1998) 0,19 pg TEQ/kg tělesné hmotnosti. Pro porovnání: příjem podle nizozemské studie v r. 1994 činil 0,87 pg TEQ/kg  a v Anglii v r. 1999/2000 0,29 – 0,50 pg TEQ/kg. I zde je zřejmý trend snižování. Z celkového množství dl-PCB tvoří  PCB-126 67 %, PCB-118 15 % a PCB-156 11 %.

Polybromované difenylétery (PBDE)

Denní příjem se pohyboval mezi 1 až 3 ng/kg tělesné hmotnosti, ale byl pozorován i příjem 17 ng/kg. Pro tento rozdíl nebylo nalezeno uspokojivé vysvětlení. Výrazně vyšší příjem kongenerů BDE-100 a BDE-183 a sumy PBDE byl u mužů než u žen. Pro porovnání s tím jsou výsledky dosavadních studií v evropských zemích nižší (mezi 0,6 a 1,1 ng/kg). Porovnatelné výsledky (1,0 až 3,9 ng/kg) vykazuje anglická studie.

Perfluorované sloučeniny (PFC)

Zjištěný denní příjem (median) PFOS resp.  PFOA činil 1,4 resp. 2,9 ng/kg tělesné hmotnosti, přičemž tento analyt byl nalezen jen v několika málo vzorcích. V porovnatelné britské studii byly naměřeny hodnoty PFOS 0,1 – 10 ng/kg a PFOA <0,05 – 10 ng/kg. Vysoké zatížení těmito látkami lze předpokládat  v pitné vodě.

Ftaláty

V největším počtu vzorků byly zjištěny DEHP, DiBP, DnBP a BzBP. Nejvyšší hodnota příjmu byla stanovena v případě DEHA (0,67 µg/kg tělesné hmotnosti).

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 107, 2011, č. 3, s. 110-118