Informace HSHMP

Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) připomíná, že Světová zdravotnická organizace (dále jen „WHO“) v roce 2010 vyhlásila 28. červenec jako „Světový den hepatitidy“ na počest narození profesora Barucha Blumberga, který získal Nobelovu cenu za objev viru hepatitidy B. Smyslem této akce je zvýšit povědomí lidí o virových hepatitidách a připomenout, že tak obyčejná věc jako je hygiena rukou, je zcela zásadní v boji proti infekčním onemocněním.

Virová hepatitida (virový zánět jater) je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Rozlišujeme krátkodobé (akutní) infekce a dlouhodobou infekci nazývanou chronická hepatitida, která může vést k život ohrožujícím komplikacím, jako jsou cirhóza (ztvrdnutí jater), selhání jater či rakovina jater. Rozlišujeme několik druhů hepatitid, a to podle viru, který způsobil virovou hepatitidu, způsobu přenosu, závažnosti a možných následků onemocnění. V ČR se vyskytují nejčastěji hepatitidy A a C, méně často jsou zastoupena onemocnění žloutenkou B a E.  

Včasný záchyt hepatitid vede k rychlému zahájení účinné léčby a dává velkou šanci na úplné vyléčení. HSHMP dlouhodobě doporučuje zájemcům zvážit možnost očkování proti virové hepatitidě A a B, zejména je lze doporučit osobám zaměstnaným v potravinářství. V rámci prevence výskytu hepatitid HSHMP upozorňuje na nutnost pečlivě dodržovat pravidla osobní hygieny, nekonzumovat potraviny a vodu z neověřených či nedůvěryhodných zdrojů, a to zejména při cestování a vyvarovat se rizikového chování, tedy hlavně nitrožilního užívání drog se sdílením injekčních jehel a stříkaček. Vhodnou příležitostí, kdy  lidé mohou zdarma zjistit, zda případně hepatitidou B a C netrpí, nabízí každoročně v listopadu konaná akce Evropský týden testování na HIV a žloutenky. Tuto událost HSHMP na svých internetových stránkách vždy aktivně propaguje, naposledy v listopadu 2018.  

FOTO č. 1: ilustrační obrázek  

Zdroj: pixabay.com

V prevenci žloutenky A sehrává stěžejní roli důsledná hygiena rukou, tzn. nutnost umývat si ruce teplou vodou a mýdlem po každé návštěvě toalety a vždy před jídlem. Virus se totiž vylučuje stolicí. Důležité  je vyvarovat se konzumace potravin neumytýma rukama, protože virus žloutenky A do těla vniká ústy, a to právě při konzumaci potravin nečistýma rukama. Ruce je důležité umývat rovněž po návratu z venku domů i před každým jídlem. Zdůrazňovat mytí rukou je z pohledu hygienika potřeba stále dokola. Nedoporučuje se současně konzumace syrových salátů, zeleniny a ovoce, pokud nejsou oloupány a řádně omyty. Není vhodné ani sdílet svačinu, pití, cigaretu nebo ručník. HSHMP doporučuje také použít příruční desinfekci, kterých je dnes k dostání na trhu nespočet. Je nutné nezapomínat na to, že možné riziko se může skrývat i na madlech košíků v obchodních domech nebo na držadlech v prostředcích hromadné dopravy. Na téma správné hygieny rukou publikuje HSHMP pravidelné příspěvky, jedním z nich je například článek z května roku 2018 věnovaný Světovému dni hygieny rukou.  

FOTO č. 2: ilustrační obrázek  

Zdroj: pixabay.com

Podle informací Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZPČR) ze začátku letošního července případů žloutenky v ČR během uplynulých pěti let ubylo o 15 procent. Na druhou stranu rostou náklady na léčbu, protože přibývá chronicky nemocných, zejména se žloutenkou C. Ročně dle SZPČR lékaři žloutenku  C nově diagnostikují přibližně u 1000  pacientů, celkově zdravotní pojišťovny evidují přibližně 50 000 lidí s touto diagnózou. Nemocní často o své chorobě  nevědí, protože příznaky nejsou výrazné, může to být nechutenství nebo únava. Cirhóza jater se rozvine asi u 20 až 30 procent nemocných.

Na úseku virových hepatitid (dále jen „VH“) byla situace v hlavním městě Praze v roce 2018  klidná, u virové hepatitidy A došlo proti roku 2017 k poklesu z 54 onemocnění na  pouhých 16 onemocnění.  Stejný počet onemocnění (16) byl hlášen u  virové hepatitidy B (dále jen “VHB“), kde přetrvává příznivý trend. Nízký počet hlášených onemocnění je jednoznačným důsledkem očkování proti VHB.  Nicméně byl zaznamenán nárůst počtu hlášených onemocnění chronickou VHB z 58 onemocnění v roce 2017 na 80 onemocnění v roce 2018. Nízký  výskyt hlášených onemocnění  téměř  beze změn oproti roku 2017 byl zaznamenán u virové hepatitidy C, kdy bylo hlášeno  22 případů onemocnění. Na tomto nízkém počtu hlášených onemocnění se podílí dostupná cílená léčba, kterou dojde k likvidaci viru a pacient nadále není infekční. Hlášení nových onemocnění  virové hepatitidy E zůstalo na podobné úrovni jako v předchozích letech (42 hlášení v roce 2018 oproti 50 v roce 2017).

V Praze 26. 7. 2019
Mgr. Zbyněk Boublík
tiskový mluvčí

Zdroj: HSHMP