Od počátku užívání cílených technik genové editace v biotechnologii zemědělství zůstává ve vědecké i zemědělské komunitě značná nejistota ohledně přijímání upravených plodin širokou veřejností a ve vzduchu stále visí Damoklův meč negativních kampaní různých subjektů. Velmi pozitivní zprávu pro toto odvětví přináší studie provedená Aliancí pro vědu (Boyce Thompson Institute), která shrnuje vývoj pohledu anglofonních médií a veřejnosti na zemědělské a potravinářské využití genové editace a geneticky modifikovaných organismů v posledních pěti letech (2018–2022). Tato změna reputace je povětšinou pozitivní, což lze přičíst faktorům, jako jsou zvýšená informovanost díky novým přístupům a zlepšení vědecké komunikace.

Zmíněná studie byla vydána 21. června letošního roku v časopise GM Crops & Food (doporučujeme přečtení celé zmíněné studie). Data, která pro studii shromáždila společnost Cision Media Insights, byla vybírána na základě analýzy širokého spektra médií, která zahrnovala velké množství prestižních zpravodajských platforem (mj. tištěné, online zpravodajství, blogy, vysílání) a jako dalšího zdroje bylo využito sociálních sítí. Pomocí systematického vyhledávání hesel týkajících se genové editace, GMO apod. bylo v průběhu pěti let analyzováno 48 500 článků v tradičních médiích a 138 200 příspěvků na sociálních sítích. Hrubý dosah, pokrytí a celková pozitivita či negativita jednotlivých příspěvků byla dále statisticky zpracovávána.

Výsledky průzkumu byly až překvapivě pozitivní. V případě tradičních médií i sociálních sítí odhalila studie obecný kontrast ve vnímání genové editace (v tomto kontextu jde o provádění pouze takových změn, ke kterým by mohlo dojít u plodiny přirozeně) a geneticky modifikovaných (GMOs), či transgenních plodin. To lze dle autorů studie přisuzovat buďto relativní novelitě technik genové editace a s tím spojené absence negativních kampaní, nebo též bdělosti, připravenosti a dobré komunikaci vědecké komunity, která se svými aktivitami snaží eliminovat důvěru populace ve zmíněné tmářské kampaně protivědeckých aktivistů.

Kromě toho data studie obecně ukazují rostoucí popularitu genové editace a při rozdělení zdrojových dat dle jednotlivých platforem se v některých případech ukazuje i trend růstu popularity GMOs. Značně vyšší pozitivitu vnímání lze (byť trochu překvapivě) pozorovat především v případě sociálních sítí (viz obrázek) – v průběhu několika měsíců na nich byla míra pozitivního vnímání genové editace dokonce blízká 100 %.

Byť sami autoři studie varují před přehnaným a předčasným optimismem, lze s jistou rezervou trendy zjištěné studií vnímat velmi pozitivně. Zdá se, že nad nevědeckou propagandou pro jednou vítězí racionální myšlení, nicméně neusněme na vavřínech a nepolevujme v komunikaci nových biotechnologických a genetických trendů široké veřejnosti.

Zdroje: 

• https://www.sciencedaily.com/releases/2023/06/230628201302.htm
• https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/21645698.2023.2226889

Zdroj článku: BIOTRIN