Důvody pro vytvoření

• Podíl nápojů, jako jsou nealkoholické a nízkoalkoholické nápoje „alternativy lihovin“, „hotové nápoje“ (RTD), nealkoholické pivo neustále roste, přibývají nové výrobky a roste počet dotazů.
• Nápoje jsou využívány mimo jiné řidiči, stanovisko by pomohlo těmto spotřebitelům zorientovat se mezi těmito nápoji a vybrat si takový, který jim zaručí, že po požití nápoje budou mít zaručeno, že nenadýchají alkohol.

Toto stanovisko se nevztahuje na dealkoholizované výrobky z révy vinné, které se řídí požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, v platném znění. Zvláštní požadavky pro odalkoholizované víno a nízkoalkoholické víno jsou stanoveny v § 25 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Právní předpisy k dotazům

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/787, o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008, v platném znění (dále jen „nařízení (EU) č. 2019/787“)
• Nařízení (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění (dále jen „nařízení (EU) č. 1169/2011“)
• Vyhláška č. 248/2018 Sb., o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí
  • § 2 písm. a) „Pro účely této vyhlášky se rozumí nealkoholickým nápojem nápoj obsahující nejvýše 0,5 % objemových etanolu měřených při teplotě 20 °C”,
  • § 16 písm. m) a n): „Pro účely této vyhlášky se rozumí
    „m) nízkoalkoholickým pivem pivo s obsahem alkoholu více než 0,5 % objemových a nejvýše 1,2 % objemových,
    n) nealkoholickým pivem pivo s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % objemových“,

Zohlednění odchylek stanovených nařízením (EU) č. 1169/2011

Přípustné kladné a záporné odchylky uvedené v tabulce v příloze XII nařízení (EU) č. 1169/2011 se uplatní pouze u nápojů o obsahu alkoholu vyšším než 1,2 % objemových uvedených v tabulce, která je součástí citované přílohy. Uvedené odchylky se neuplatní pro nealkoholické nápoje.

U nealkoholických nápojů lze zohlednit pouze odchylky (nejistoty) vyplývající z laboratorních metod používaných ke stanovení obsahu alkoholu.

Dotazy a odpovědi

1. Lze na etiketě nealkoholického nápoje (koktejlů, nealkoholických piv) uvádět informaci o potravině „ZERO“, „BEZ ALKOHOLU“ „NO ALKOHOL“, 0 % alkoholu, 0,0 % alkoholu nebo 0.0 (bez uvedení „% alkoholu“, ale v blízkosti označení nealkoholický nápoj nebo nealkoholické pivo) za předpokladu, že splní požadavky na nealkoholický nápoj nebo nealkoholické pivo dle vyhlášky č. 248/2018 Sb.?
   
   Informace o potravině
   
   Neplatí tedy, že by bylo možné dané informace o potravině použít u jakéhokoliv nápoje, který je ve smyslu vyhlášky č. 248/2018 Sb. nealkoholickým nápojem, když nealkoholický nápoj je zákonným názvem nápoje s obsahem etanolu až do 0,5 % obj.
   
   Užití jakéhokoliv z výše uvedených výrazů pro označení nealkoholického nápoje obsahujícího alkohol (etanol) lze považovat za poskytnutí zavádějící informace o složení potraviny.
   
   V případě takového označení lze považovat za důvodné očekávání spotřebitele, že takto označený nápoj neobsahuje vůbec žádný alkohol (nejedná se o užití zákonného názvu „nealkoholický nápoj“, nýbrž o dobrovolně poskytnutou informaci ve smyslu čl. 36 nařízení (EU) č. 1169/2011).
   
   Výrobce si výše uvedenými výrazy dobrovolně zpřísňuje požadavky pro obsah alkoholu v nealkoholickém nápoji ve smyslu, že jeho nápoj neobsahuje vůbec žádný alkohol.
   
   Je třeba si uvědomit, že tyto nápoje si mohou zakoupit spotřebitelé, kteří nechtějí z nějakého důvodu konzumovat alkohol (řidiči, těhotné ženy, vyléčení alkoholici aj.). Neměla by proto nastat situace, že při konzumaci většího množství takto označených nápojů budou ve skutečnosti malá množství alkoholu konzumovat.
   
   
2. Je pro posuzování těchto nápojů rozdíl mezi označením „ZERO“, „BEZ ALKOHOLU“ „NO ALKOHOL“ z pohledu požadavků na maximální povolený obsah alkoholu?
   
   Ve výše uvedených informacích o potravině z hlediska jejich vnímání spotřebiteli bez dalšího rozdíl není.
   
   Označení „ZERO“ pokud jej lze vnímat jako vyjádření obsahu alkoholu v nápoji a nejedná se např. o vyjádření obsahu cukru (což je nutno dovodit z celého kontextu označení nápoje[3]) mohou spotřebitelé chápat (či přeložit) jako „nula“ či „nulový“.
   
   V případě, že se jedná o vyjádření obsahu alkoholu ve výrobku a takový výrobek alkohol (etanol) obsahuje, je na místě tuto dobrovolně poskytnutou informaci o potravině považovat za zavádějící ohledně složení potraviny.
   
   Informace o potravině „BEZ ALKOHOLU“ a „NO ALKOHOL“ znamenají, jak je uvedeno v odpovědi na dotaz č. 1 totéž, tedy, že nápoj, který je těmito informacemi označen, neobsahuje žádný alkohol.
   
   Na tomto závěru nic nemění ani existence zákonných názvů „nealkoholický nápoj“ a „nealkoholické pivo“, pro které je stanoven maximální obsah alkoholu 0,5 % obj.
   
   S ohledem na skutečnost, že výše uvedené informace nenahrazují užití citovaných zákonných názvů a jedná se o dobrovolně poskytnuté informace zdůrazňující „žádný obsah“ alkoholu, které nesmí být samostatně zavádějící, je na místě považovat užití informací o potravině „BEZ ALKOHOLU“ a „NO ALKOHOL“ „ZERO ALKOHOL“ na nápoji, který obsahuje etanol, za poskytnutí zavádějící informace o složení potraviny.
   
   
3. Je možné za stejných podmínek použít označení 0,0 % alkoholu?
   
   Ano. Tuto informaci o potravině je nutno vykládat tak, že nápoj neobsahuje žádný alkohol.
   
   Pokud by takto označený nápoj alkohol obsahoval, jednalo by se o zavádějící informaci o složení potraviny.
   
   
4. Je pro posuzování těchto nápojů rozdíl mezi označením 0,0 % alkoholu a 0 % alkoholu z pohledu požadavků na maximální povolený obsah alkoholu?
   
   NE, z hlediska plnění požadavku čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011 spočívajícího v zákazu poskytovat zavádějící informace o potravinách, a tedy z hlediska vnímání významu této informace spotřebiteli, mezi výše uvedeným označením 0,0 % alkoholu a 0 % alkoholu není rozdíl.
   
   Na toto označení je třeba pohlížet jako na informaci poskytnutou spotřebiteli. Etiketa slouží především k informování spotřebitele. Důležitý je obsah sdělení pro spotřebitele. Tato tvrzení mají pro spotřebitele stejný význam, a to takový, že v nápoji není žádný alkohol, tj. alkohol je pod limitem detekce.
   
   Jedná se o dobrovolně poskytnuté informace o potravině, ze kterých při jejich užití v označení nápoje vyplývá, že nápoj neobsahuje vůbec žádný alkohol.
   
   
5. V jakých případech se uplatní limit 0,5 % a v jakých přísnější limit 0,05 %?
   
   Limit 0,5 % obj. alkoholu je vyhláškou č. 248/2018 Sb., stanoven pro nealkoholické nápoje (vč. nealkoholického piva).
   
   Limit 0,05 % obj. je limit pro „určení“ jestli výrobek obsahuje alkohol nebo ne, vychází z metody stanovení využívané při úřední kontrole, existují však i metody, které mohou mít vyšší ale i nižší limit stanovitelnosti. V právním slova smyslu se tak nejedná o limit, nýbrž o momentální možnost detekce obsahu alkoholu (etanolu) v nápoji.
   
   V případě, že z označení nápoje vyplývá, že alkohol neobsahuje, např. v označení je uvedena dobrovolná informace „neobsahuje alkohol“, 0 % alkoholu, 0,0 % alkoholu, výrobce sám deklaruje splnění přísnějších než zákonných požadavků na nealkoholický nápoj a spotřebiteli těmito výrazy sděluje, že v nápoji není vůbec žádný alkohol. V takovém případě nápoj nesmí obsahovat alkohol vůbec (se započtením nejistot měření).
   
   
6. Uplatní se v některém z případů jiný limit? Jaký?
   
   Ne, neuplatní.

[1] u tohoto označení platí níže uvedené závěry za předpokladu, že se toto označení z hlediska jeho běžného vnímání váže k obsahu alkoholu, nikoliv např. k obsahu cukru

[2] informaci 0.0 bez uvedení „%“ či „alkoholu“ uvedenou v blízkosti zákonného názvu „nealkoholický nápoj“ nebo „nealkoholické pivo“ lze chápat jako informaci o obsahu etanolu, leda by z prezentace výrobku vyplývalo, že se tato informace váže k něčemu jinému (to je však možno posoudit pouze individuálním hodnocením označení na obalu výrobku)

[3] informace je např. uvedena v blízkosti zákonného názvu „nealkoholický nápoj“ nebo „nealkoholické pivo“ a její význam není na místě vyložit jinak

Zdroj: SZPI