Informace Vědeckého panelu ANS o přehodnocení bezpečnosti potravinářského barviva oxidu titaničitého.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dokončil přehodnocení všech potravinářských barviv povolených pro použití v Evropské unii před rokem 2009. Při posledním přehodnocení odborníci EFSA dospěli k závěru, že dostupné údaje o oxidu titaničitém (E 171) v potravinách neindikují obavy o zdraví spotřebitelů. Přesto doporučili, aby se provedly nové studie za účelem doplnění chybějících informací o možných účincích na reprodukční systém, což by jim také umožnilo stanovit přijatelný denní příjem (ADI, Acceptable Daily Intake).

Vědecký panel EFSA pro potravinářské přídatné látky a zdroje nutrientů přidávaných do potravin (Panel ANS) přehodnotil v průběhu posledních sedmi let bezpečnost 41 potravinářských barviv, s přihlédnutím ke všem dostupným vědeckým studiím a údajům. Pokud to bylo možné, Panel ANS stanovil nebo aktualizoval ADI pro každou látku.

Ruud Woutersen, místopředseda Panelu ANS, uvedl: „Dokončení přehodnocení potravinářských barviv je důležitým milníkem pro EFSA, zde ale naše práce nekončí. Stále existuje značný počet potravinářských přídatných látek, které mají být přehodnoceny do roku 2020. A samozřejmě jsme připraveni reagovat na případné další požadavky ze strany Evropské komise na přezkoumání barviv a jiných potravinářských přídatných látek ve světle nově dostupných vědeckých informací.“ (Celý rozhovor s prof. Woutersenem)

Dostupné toxikologické údaje týkající se oxidu titaničitého nenaznačují žádné nežádoucí účinky při ústním požívání. Přestože experti Panelu ANS nebyli schopni stanovit ADI pro oxid titaničitý z důvodu nedostatku údajů, použitím přístupu „hranice bezpečnosti“ (MoS, Margine of Safety) došli k závěru, že potravinová expozice nepředstavuje obavy o zdraví. Odborníci ale upozornili, že je třeba provést nový výzkum k doplnění chybějících informací o možných účincích oxidu titaničitého na reprodukční systém.  

Co je oxid titaničitý?
Oxid titaničitý je barvivo běžně používané k zajištění efektu neprůhlednosti a bílého pozadí. Jeho hlavní využití v potravinářství je v cukrářství, pekařství, v omáčkách a polevách; dále je používán také v kosmetice a má mnoho dalších průmyslových využití.

Po požití většina oxidu titaničitého odchází z těla v nezměněné formě ve stolici, ale malé množství (maximálně 0,1%) může být absorbováno střevem a distribuováno do různých orgánů.

Potravinářský oxid titaničitý není považován za nanomateriál v rámci platného doporučení Evropské komise o definici nanomateriálu, ale může obsahovat až 3,2 hmot. % nanočástic (velikost méně než 100 nanometrů). Z tohoto důvodu experti EFSA hodnotili studie s potravinářským a  i nepotravinářským (včetně nano-velikosti) oxidem titaničitým. Malý počet studií s nepotravinářským oxidem titaničitým poukazuje na možné nepříznivé účinky na reprodukční systém.  

Jaká je hranice bezpečnosti?
Pokud není k dispozici dostatek dat pro vytvoření ADI u potravinářských přídatných látek, tak hodnotitelé rizika vypočítávají hranici bezpečnosti (margin of safety), aby určili, zda současná expozice může vyvolávat obavy. Obecně platí, že hranice bezpečnosti 100 nebo více, není důvodem k obavám o veřejné zdraví.

V nejrealističtějším scénáři pro potravinářský oxid titaničitý by byla hranice bezpečnosti u dětí, které konzumují nejvíce produktů s oxidem titaničitým (nejexponovanější populace), až 150 (v mnoha případech však byla tato hodnota ještě vyšší).

Jsou potřeba další údaje
Další testování potravinářského oxidu titaničitého – rozšířená 90-denní studie nebo vícegenerační nebo prodloužená jednogenerační studie toxicity na reprodukční systém v souladu se současnými doporučeními OECD – by pomohlo objasnit případné účinky na reprodukci a poskytnout komplexní údaje pro odvození ADI.

• Scientific Opinion on the re-evaluation of titanium dioxide (E171) as a food additive

 
Pozadí
Oxid titaničitý byl schválen pro použití v potravinách v Evropské unii. Nové posouzení Vědeckým panelem ANS je součástí přehodnocení všech potravinářských přídatných látek povolených před lednem 2009 (nařízení EU č. 257/2010).

Na základě doporučení Komise 2011/696 /EU, je za nanomateriál pokládán materiál, ve kterém je u 50 % nebo více částic ve velikostním rozdělení jeden nebo více vnějších rozměrů v rozmezí velikosti 1 nm – 100 nm (100 nm odpovídá 0.0001 mm).  

Pro oxid titaničitý používaný jako potravinářská přídatná látka nejsou stanoveny žádné specifické limity týkající se velikosti částic. Většinou je potravinářský oxid titaničitý složen z větších zrnek, s omezeným obsahem nanočástic.

Zdroj: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)