Státní veterinární správa (SVS) ve spolupráci s Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) v loňském roce v rámci každoročního monitoringu cizorodých látek v potravinovém řetězci provedla bezmála 93 000 vyšetření na obsah reziduí a kontaminantů. Meziročně se počet vyšetření zvýšil takřka o 600. Podíl nevyhovujících nálezů se meziročně mírně snížil z 0,06 % na 0,05 % a pokračoval tak několikaletý trend poklesu tohoto ukazatele. Ubylo nevyhovujících nálezů u lovné a farmové zvěře i sladkovodních ryb. Počty odebraných vzorků i rozsah provedených vyšetření nebyl nepříznivě ovlivněn pandemií COVID-19 a opakovaně vyhlášeným nouzovým stavem.

 „Vzhledem k nízkému procentu záchytu nevyhovujících výsledků lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu reziduí a kontaminantů nadále za příznivou a s významně menším počtem záchytů nevyhovujících výsledků vyšetření oproti roku 2018 a 2019,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

V krmivech pro hospodářská zvířata nebyla prokázána žádná rezidua zakázaných veterinárních léčiv. Vyšetření podobně jako v předchozích letech nezjistila v chovech hospodářských zvířat a ryb ani nepovolené preventivní podávání léčiv prostřednictvím krmiv ani vody k napájení.

Stanoveným limitům vyhověly také všechny vzorky syrového ovčího a kravského mléka. S výjimkou jednoho vzorku nebyly zbytky veterinárních léčiv ani doplňkových látek (tzv. antikokcidik) zjištěny ani ve vzorcích vajec.

Příznivé byly také výsledky vyšetření medů, v nichž nebyly zjištěny měřitelné koncentrace chorovaných pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB), insekticidů ani léčivých veterinárních přípravků včetně těch zakázaných.

V chovech skotu nebylo prokázáno žádné nepovolené použití stimulátorů růstu či dalších zakázaných léčiv. Vzorky svaloviny a vnitřností telat a mladého skotu vyhověly také hygienickým limitům z hlediska těžkých kovů či pesticidů. Pouze u jednoho telete byly zjištěny nadlimitní množství léčiva amoxicilinu. V rámci plánovaného vyšetření byla ve třech případech zjištěna také nadlimitní koncentrace kadmia v ledvinách. Krávy pocházely z oblastí, které lze považovat za kontaminované po předchozí průmyslové výrobě. Ve všech případech vyhověly vzorky tkání ovcí a koz.

Překročení limitů pro veterinární léčiva a ostatní sledované látky nebylo až na jednu výjimku zjištěno ani v chovech prasat na výkrm. Výjimkou byl vzorek s měřitelnou koncentrací zakázaného antibiotika pro potravinová zvířata – nitrofurazonu. Rozsáhlé následné vyšetřování v chovu původu prasete však neprokázalo použití tohoto léčiva. Celkově se u prasat jedná o výrazně příznivější výsledky proti předchozím rokům. Příznivě lze hodnotit zejména fakt, že podobně jako v chovech skotu nebyl loni zaznamenán žádný nový případ kontaminace PCB.

„Ke zlepšení stavu v chovech skotu a prasat z hlediska sanace stájí a odstranění starých nátěrů s obsahem PCB přispěla významně důsledná kontrola a rozsáhlá informační kampaň vedená Státní veterinární správou,“ poznamenal k tomu Semerád.

Pokud jde o drůbež, nevyhověl limitům pouze jeden vzorek. Jednalo se o přítomnost nepovoleného antibiotika ve svalovině nosnice. V uvedeném hospodářství provedli úřední veterinární lékaři rozsáhlé šetření s odběrem vzorků, nepodařilo se však prokázat, že by chovatel nebo ošetřující veterinární lékař antimikrobiální látku použil. Všem parametrům vyhovělo také veškeré vyšetřované maso křepelek, pštrosů i králíků. Žádné překročení limitů neodhalila vyšetření ani u farmově chované zvěře.

Meziročně výrazně lepší výsledky přinesl monitoring v chovech sladkovodních ryb, kde je z dlouhodobého hlediska hlavním problémem pravděpodobné používání zakázané malachitové zeleně coby léčiva. V loňském roce bylo nadlimitní množství této látky detekováno pouze u jednoho vzorku pstruha duhového, to je významně méně než v roce 2019, kdy byl nevyhovující nález učiněn v pěti chovech pstruhů. Vzhledem k tomu, že od 28. listopadu 2022 bude platit pro malachitovou zeleň čtyřikrát přísnější limit, je třeba, aby veterinární dozor i chovatelé věnovali této problematice nadále zvýšenou pozornost.

U jednoho vzorku masa kachny divoké a jednoho bažanta byla zjištěna nadlimitní koncentrace olova, které se do těla dostává prostřednictvím střel použitých při lovu. Podobný problém byl zjištěn také u tří prasat divokých. U dvou divočáků byla zjištěna nadlimitní koncentrace DDT, chlorovaného pesticidu, který se v České republice v zemědělství nepoužívá od roku 1974. Uvedené nálezy potvrzují, že v některých lokalitách i po téměř půlstoletí zátěž v prostředí přetrvává.

Vyšetřovány, tak jako každoročně, byly také vzorky potravinářských výrobků. U třech vzorků uzených výrobků byla prokázána nadlimitní koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků. Jednalo se o malé výrobní provozy s „klasickou“ technologií uzení, kdy je uzené maso vystaveno kouřovým zplodinám s vysokým obsahem zdraví škodlivých látek  U dvou masných výrobků ze zvěřiny byla zjištěna nadlimitní koncentrace olova. Limitům na všechny sledované kontaminanty vyhověly všechny testované mléčné i vaječné výrobky.

Podrobné zprávy o výsledcích monitoringu jsou dostupné na webu SVS.

Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS

Zdroj: SVS