Odhad příjmu selenu dospělou populací v Belgii
Střední hodnota příjmu byla odhadnuta na 60 µg/den, což vyhovuje doporučení SCF. Příjem selenu byl zjišťován na základě analýzy 800 druhů potravin a obvyklé četnosti jejich příjmu.
Selen byl původně považován za toxický prvek, než se v 70 letech minulého století zjistilo, že je nezbytný pro enzymy, které regulují řadu životních funkcí. Názory na doporučený příjem se různí. V některých oblastech byl doporučený denní příjem stanoven na bázi maximalizace selenoenzymové aktivity, a sice v USA a v evropském Vědeckém výboru pro potraviny (SCF) v hodnotě 55 µg/den pro dospělé, ve Spojeném království a v Belgii na 60 – 75 µg/den, experti FAO/WHA doporučují 40 µg/den pro muže, 30 µg/den pro ženy (na základě úvahy, že jsou zapotřebí jen 2/3 maximální selenoenzymové aktivity).
Skutečný příjem selenu lidmi závisí na rozdílném obsahu v půdě v různých částech světa. V Jižní Africe hrozí intoxikace selenem, v Tibetu je ho extrémní nedostatek (projevuje se osteoarthropatií). V USA je příjem přiměřený, v Evropě spíše nedostatečný.
V belgickém Centru pro chemickou bezpečnost potravinového řetězce a veterinární a agrochemický výzkum (CODA-CERVA), Tervuren, bylo zjišťováno zásobení obyvatel selenem na základě analýzy 800 druhů potravin a střední hodnoty obvyklé četnosti jejich příjmu. Spotřeba potravin vycházela z belgického průzkumu prováděného v r. 2004 s 3 083 dobrovolníky.
Nejvyšší koncentrace selenu byla zjištěna v ořeších a vnitřnostech (nad 1 mg/kg) a také v měkkýších a korýších. V různých druzích ořechů a semen se koncentrace liší: v brazilských ořeších 2,5 mg/kg, v mandlích a vlašských ořeších pod 0,1 mg/kg. S ohledem na míru konzumace jsou významnějším zdrojem ryby (0,16 až 0,82 mg/kg, nejvíce v makrele, nejméně v lososu) a produkty moře (medián 0,38 mg/kg). Střední hodnota koncentrace selenu 0,20 mg/kg byla zjištěna ve vejcích, drůbežím mase, houbách, a těstovinách. V hovězím a vepřovém mase byly průměrné koncentrace 0,15 mg/kg. V ovoci nebyl nalezen žádný selen.
Byly zjištěny rozdíly mezi analyzovanými produkty, které pocházely z UK, Irska, Francie, Dánska, Belgie a Slovinska.
Z důvodu obvyklé spotřeby druhů potravin jsou hlavními zdroji selenu maso a masné produkty (31 %), ryby a mořské produkty (20 %), těstoviny a rýže (12 %), chléb a snídaňové cereálie (11 %).
Střední hodnota příjmu selenu u dospělé populace v Belgii byla odhadnuta na 60 µg/den, což vyhovuje doporučení SCF. V uvedeném šetření nebyly zvažovány rozdíly mezi využitelností selenu vyskytujícího se v různé chemické formě.
Food Additives and Contaminants, Part A, 30, 2012, č. 2, s. 278-285
Související informace:
Selen – zdroje, účinky a zásobování
Obsah jódu a selenu v mléce v evropských zemích
Příjem selenu u starší populace
Množství selenu v chlebu