O prevenci šíření nákaz
Tisková zpráva SVS ze dne 5. 8. 2015.
Jedním z hlavních cílů činnosti Státní veterinární správy (SVS) v oblasti zdraví zvířat je udržení dobré nákazové situace a organizace prevence šíření nákaz, které by mohly znamenat riziko pro člověka nebo pro zdraví zvířat. Pro chovatele i další osoby přicházející do styku se zvířaty proto platí povinnost hlásit podezřelé okolnosti, které by mohly svědčit o výskytu nákaz v chovech, příslušné krajské veterinární správě (KVS). Krajské veterinární správy v posledních dvou týdnech na základě nahlášení prověřily například dva případy hromadného úhynu ryb a tři hromadné úhyny drůbeže. Šetření na místě však výskyt nebezpečné nákazy ve všech případech vyloučilo.
K povinnostem chovatele vyplývajícím z veterinárního zákona patří i hlášení podezření z výskytu nákaz zvířat příslušné KVS. Tato povinnost platí obecně pro všechny chovatele zvířat ale i další osoby, které přicházejí do styku se zvířaty, jako jsou dopravci a obchodníci. Podnikatelé v oblasti chovu drůbeže navíc musí hlásit pokles v příjmu potravy a vody o více než 20 %, pokles v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než 2 dny nebo úmrtnost vyšší než 3 % týdně.
Nahlášené podezření příslušná KVS neprodleně eviduje v informačním systému SVS. Tento systém umožnuje urychlené předání informace o podezření z výskytu nebezpečných nákaz a pohotovou koordinaci činností mezi příslušnou KVS, Ústřední veterinární správou a složkami integrovaného záchranného systému. Na základě nahlášení podezření z výskytu nebezpečné nákazy zvířat přijme SVS příslušná opatření, která mají za cíl zabránit šíření nákazy. Součástí rutinního postupu při podezření na výskyt nebezpečné nákazy zvířat je provedení místního šetření s odběrem úředních vzorků.
V posledních dvou týdnech se SVS setkala s nahlášením dvou případů hromadného úhynu ryb. K prvnímu z nich došlo v Praze, konkrétně na potoce Rokytka, po přívalovém dešti. Na základě místního šetření provedeného na místě úředním veterinárním lékařem bylo vyloučeno podezření na nebezpečnou nákazu. Podobně jako ve druhém případě, který se stal v Královéhradeckém kraji a kdy došlo k úhynu zhruba 1 tuny různých druhů ryb. Příčiny obou hromadných úhynů se aktuálně šetří.
Kromě hromadných úhynů ryb byly nahlášeny i tři případy hromadného hynutí drůbeže. V prvním případě se jednalo o úhyn stovky divokých kachen ve Středočeském kraji v majetku tamního mysliveckého sdružení. Druhý z případů byl v Libereckém kraji, kdy došlo k úhynu nosnic během vnitrostátní přepravy. Zvířata uhynula na oběhové selhání při přepravě. Třetí případ byl v Královéhradeckém kraji, kde uhynula nově naskladněná kuřata.
Ve všech případech bylo na základě místního šetření s odběrem vzorků vyloučeno podezření na stále hrozící aviární influenzu. Navzdory tomu, že v českých chovech drůbeže nebyl výskyt vysocepatogenní aviární influenzy zaznamenán od roku 2007, toto riziko stále existuje a je třeba se mít stále na pozoru. Potvrzují to mimo jiné 2 nové případy z Velké Británie a sousedního Německa, k nimž došlo v závěru července. Rovněž ve všech třech případech hromadných úhynů drůbeže pokračují KVS v šetřeních, která mají objasnit jejich příčiny a vyloučit možné nedodržení požadavků na pohodu zvířat.
„Státní veterinární správa sleduje výskyt nebezpečných nákaz v Evropě, vyhodnocuje nákazovou situaci na našem území. Současně je SVS vždy připravena přijmout opatření v případě nahlášení podezření z výskytu nákaz chovatelem,“ uvedl ústřední ředitel SVS Milan Malena.
Mgr. Petr Pejchal
Tiskový mluvčí SVS
Zdroj: SVS
