Informace organizace BIOTRIN

Na Kolumbijské univerzitě v USA vyvinuli s pomocí techniky CRISPR nejmenší rajče na světě. Genetický materiál byl získán z odrůdy cherry, která byla předmětem studií 10 let. Nejmenší rajče na světě má vše jako jiné druhy rajčat, ale ve velmi malém měřítku. Rostlina je vysoká 4 cm a široká v průměru 8 cm. První plody rajčat můžete sklízet už po dvou měsících. Otázkou zůstává: K čemu takhle malá rajčata? Rostliny jsou vhodné pro pěstování na vesmírných stanicích. Více v článku HortiDaily nebo na webových stránkách National University of Colombia.

Nové technologie šlechtění také výrazně přispívají k zajištění potravin a k vývoji udržitelného zemědělství. Právě na toto téma byla publikována studie mezinárodním vědeckým týmem. Vědci v článku uvádí, že právě genetická editace dokáže snížit negativní dopad současného velmi intenzivního zemědělství. Rostliny odolné vůči hmyzím škůdcům, nemocem, odolné vůči suchu a horku pomáhají redukovat použití chemických prostředků a omezují ztrátu výnosů vlivem nepříznivého počasí. Předpokládá se, že především drobní zemědělci v Africe a Asii budou zasaženi klimatickými změnami. Autoři v článku uvádí, které konkrétní plodiny upravené novými technikami by měly být k dispozici v příštích pěti letech. Stejně tak ale zdůrazňují, že je důležitá mezinárodní spolupráce, podpora veřejného mínění a účinná legislativa založená na vědeckých podkladech, aby i nejchudší země světa mohly mít z tohoto vědeckého vývoje prospěch. Celý článek naleznete v odborném časopisu Science.

V některých vyspělých státech se již daří zavedení inovativních přístupů v produkci potravin do praxe. Na trh USA byla uvedena první potravina vyrobená s pomocí editace genomu. Sojový olej s vysokým obsahem kyseliny olejové označený jako Calyno^TM byl vyvinut vědeckými experty firmy Calyxt, Inc. Olej Calyno obsahuje o 80 % více kyseliny olejové, o 20 % méně nasycených mastných kyselin a 0 gramů trans-tuků. Díky tomuto složení má třikrát delší životnost při smažení a delší dobu trvanlivosti v porovnání s běžnými oleji. Ačkoliv stejných vlastností můžeme dosáhnout konvenčním křížením, editace genomu vědcům umožňuje vyvinout rostlinu o požadovaných vlastnostech mnohem přesněji a za kratší dobu. Více se můžete dočíst zde.

Snad i v Evropě se brzy dočkáme příznivějších podmínek pro další výzkum a následnou aplikaci produktů nových technik šlechtění. Evropský komisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis se vyjádřil, že je potřeba vytvořit nový legislativní rámec pro nové techniky šlechtění a navrhuje, aby bylo toto téma diskutováno po květnových volbách novým složením Evropské komise. Dosud se s právní úpravou vztahující se k novým technikám Evropská komise příliš nezabývala. Organismy získané editací genomu spadají tedy pod směrnici 2001/18/EC, která upravuje oblast GMO. Současně bylo ale zjištěno, že více jak 20 let stará legislativa se odkazuje pouze ke starým technikám a nijak nezohledňuje možné budoucí inovativní postupy v této oblasti. Další postup Evropské komise v této oblasti je tedy více než očekáván. Podrobnosti se dočtete v článku Euractiv.

Zdroj:
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17345, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17359, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17360, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17393

Zdroj článku: BIOTRIN