Informace organizace Biotrin o výzkumu pomocí nových šlechtitelských technik

Naději na zlepšení stravovacích návyků dostali lidé trpící celiakií, tzn. alergií na lepek. V současné době se dokonce odhaduje, že asi 6 % evropské populace je na něj alergických nebo citlivějších. Ačkoliv může lepek způsobovat této skupině lidí zdravotní problémy, pro potravinářský průmysl je nepostradatelný. Pšenice, ječmen, žito a další rostlinné produkty běžně obsahují lepek. Díky němu máme nadýchaný a pohromadě držící chléb nebo koláče. Vědkyně Aurélie Jouanin z Wageningen University and Research v Nizozemsku použila CRISPR-Cas9, aby úspěšně změnila geny gliadinů, které jsou původcem alergických reakcí, a vytvořila tak „bezpečný“ gluten. Zatím ještě není editovaná pšenice pro celiaky bezproblémová. Obsahuje veliké množství nezměněných glutenových genů, které doposud nebyly zacíleny. Každopádně se touto studií dostáváme blíže k pšeničné mouce s obsahem glutenu, který nebude způsobovat alergické reakce a současně bude možné z této mouky připravit kvalitní pekařské výrobky. Více naleznete na webových stránkách Wageningen University and Research.

Vědecký tým v Japonsku díky technice CRISPR-Cas9 potvrdil, že s použitím nových šlechtitelských technik dokážeme lépe pochopit mechanismus růstu kořenů u rostlin a stromů. V japonské studii je popsáno, jak CRISPR-Cas9 dává možnost kontrolovat uspořádání a růst kořenů. Podrobnosti na webových stránkách Kobe University.

Foto: http://www.kobe-u.ac.jp/research_at_kobe_en/NEWS/news/2019_01_18_01.html

Vědci používají editaci genomu také k rozluštění jednotlivých funkcí genu, což nám následně poslouží ke zlepšení vlastností rostlin. Florian Veillet z Institutu National de la Recherche Agronomique ve Francii společně s dalšími výzkumníky se konkrétně zaměřil na gen pro acetolaktátsyntázu (ALS) u rajčat a brambor.  Editace genomu nám nabízí přesné a předvídatelné zacílení daného bodu mutace. Za pomocí techniky CRISPR-Cas9 snížíme výskyt nežádoucích dopadů, které by mohly vzniknout vložením transgenu do hostitelského genomu. Tento přístup editace genomu by mohl vést k vylepšeným druhům rostlin, které budou současně GMO free. Celý článek naleznete v  nternational Journal of Molecular Sciences.

Zdroje:
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17180,

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17193,

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17249.

Zdroj článku: BIOTRIN