Informace organizace BIOTRIN.

  Foto:Shutterstock

Genetická editace dokáže za pomocí systému CRISPR-Cas9 vylepšit vlastnosti odrůd pšenice. Nové moderní technologie objasňují molekulární základ jednotlivých vlastností rostlin a umožňují úpravu genů, které tyto vlastnosti ovlivňují. Vědci z Kansaské státní univerzity (USA) uveřejnili vodítka, jak účinně použít editaci genomu u pšenice. Jejich aplikace byla úspěšně provedena u genů rýže ovlivňujících výnos. Tyto geny se vyskytují i v pšenici. Výsledky výzkumu naznačují, že data z testování rýže mohou být použita také u pšenice a účinně tak urychlit její šlechtění. Celý článek naleznete v K-State Research Exchange.

Vědecký tým z výzkumného centra John Innes Centre ve Velké Británii požádal o povolení polních pokusů pro geneticky modifikovanou (GM) pšenici a dále pro rostliny rodu Brassica  oleracea upravené technikou CRISPR-Cas9. GM pšenice je obohacená o vyšší obsah železa. Mouka z ní vyrobená obsahuje 10krát více železa v porovnání s běžnou pšeničnou moukou. V případě úspěchu pomůže GM pšenice zvýšit příjem železa především v rozvojových zemích, kde lidé často trpí nedostatkem železa ve stravě. Rostliny rodu Brassica oleracea (kam patří např. zelí, brokolice, květák aj.) jsou upravené technikou CRISPR-Cas9, která cílí na gen MYB28. Tento gen reguluje obsah síry u rostlin rodu Brassica. Sloučeniny síry jsou v rostlinách významné z nutričního i ekonomického hlediska. Polní pokusy proběhnou mezi lety 2019 a 2022. Více se dočtete zde.

Trvanlivost je jedním z důležitých rysů rajčat, které jsou obchodníky sledovány. Předchozí studie ukázaly, že řada enzymů degradující pektin se podílí na deformaci buněčné stěny. Mezinárodní vědecký tým publikoval zprávu, že se jim podařilo za pomocí techniky CRISPR degradaci pektinu u rajčat eliminovat. Více se dočtete v Plant Physiology.

V budoucnu se nejspíš dočkáme ostrého kečupu z pálivých rajčat. V Brazílii totiž objevili, že za pomocí moderních biotechnologií lze dosáhnout přirozené pikantní chuti rajčat a to díky zvýšenému obsahu kapsaicinu. Více informací naleznete v Trends in Plant Science a v dalších BIOTRINových novinkách. 

Zdroj:
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17169
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17156
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17135
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17136

Zdroj: BIOTRIN