Informace organizace Biotrin ze dne 25. 6. 2018

Dali byste si růžová rajčata? Evropský spotřebitel by asi kroutil nesouhlasně hlavou – přece čím červenější, tím lepší. S tímto názorem se ale neztotožňují některé asijské státy. Dle preferencí v Číně i v Japonsku by byl o růžová rajčata veliký zájem. Tým z Čínské akademie věd se proto zaměřil na použití techniky CRISPR-Cas9 u rajčat. Vědci slavili hned několik úspěchů. Docílili za pomocí nové techniky šlechtění růžového zbarvení rajčat bez vzniku dalších nežádoucích mutací a to vše s úspěšností vyšší jak 90 %. Výsledky studie si můžete přečíst v Journal of Genetics and Genomics.

Foto:  https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1673852717301789?via%3Dihub

Jak je vidět, tak nové techniky šlechtění se prioritně snaží vědci uplatnit pro ekonomicky zajímavé rostliny. Takovou rostlinou je například i řepka olejka. České zemědělce a zpracovatelé řepky by zaujal určitě nově upravený druh řepky v Japonsku. U druhu řepky Westar zvýšili tamní vědci zásadním způsobem obsah kyseliny olejové v porovnání s jejím planě rostoucím protějškem. Tato studie tak dokládá, že technika CRISPR-Cas9 je užitečným nástrojem v posílení agronomicky výhodných vlastností rostlin modifikací jejich metabolických drah. Více se dočtete v Plant Physiology and Biochemistry.

Dále nové techniky šlechtění úspěšně potlačují nežádoucí vlastnosti u rostlin. Například hnědnutí brambor, které je způsobené krájením a následnou reakcí se vzdušným kyslíkem, trápí především zpracovatele brambor. Tuto nežádoucí vlastnost se snažili v minulosti řešit zemědělci tradičními způsoby šlechtění. Vědci z Instituto Nacional de Tecnología Agropecuaria (INTA) Balcarce v Argentině provedli technikou CRISPR úpravu genu, který způsobuje právě hnědnutí brambor. Závěr studie není nijak překvapivý. Novými technikami dokážeme rychleji a přesněji to, co dříve za mnoho let konvenčního šlechtění. Celý článek o nehnědnoucích bramborách naleznete na INTA website.

Tradiční šlechtění také zatím nedokáže vyřešit problematické pěstování vodního melounu v Číně. Jeho nízká míra pěstování je způsobena častým napadením rostlin plevely. V současné době je v Číně registrovaných pouze 5 herbicidních prostředků, které navíc neposkytují dostatečnou ochranu rostlin. Tým Showeia Tiana z Beijing Academy of Agriculture and Forestry Sciences vyvinul za pomocí CRISPR-Cas9 meloun odolný vůči herbicidům. Takto vylepšený druh melounu by zajisté uvítali i pěstitelé v České republice, kde se vodní meloun také pěstuje. Celý článek naleznete v Plant Cell Reports.

 
Zdroj:
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16472, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16432, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16431, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16490.

Zdroj článku: Biotrin