Informace organizace Biotrin

Foto: Shutterstock

Vědecký výzkum v oblasti moderních biotechnologií se aktuálně mj. zaměřuje na jablka a hroznové víno. Informace z těchto výzkumů budou jistě zajímat i české zemědělce, neboť  v ČR jsou vhodné podmínky pro pěstování tohoto ovoce. Vědci z Tokushimské univerzity v Japonsku úspěšně použili editaci genomu, aby zlepšili vlastnosti obou druhů ovoce, a to odolnost rostlin k biotickým a abiotickým vlivům. Použití systému CRISPR-Cas9 se ukázalo jako vysoce úspěšná a přesná technika při transformaci. Pěstování jablek a hroznového vína by díky takto vyšlechtěným odrůdám mohlo být snadnější a výnosnější. Další podrobnosti naleznete ve článku Nature Protocols.

Editace genomu s pomocí CRISPR-Cas9 nám dává možnost simulovat vytvoření transgenních rostlin. Jediný rozdíl spočívá v tom, že přenesená DNA sekvence se na konci experimentu vyjme z rostliny, takže finální rostlina je bez transgenu. V EU se tím ovšem nevyhneme legislativě o GMO, která je v Evropě založena na technice, kterou je rostlina získána nikoliv na konečném produktu. Odborníci z Národního chemického institutu ve Slovinsku při své studii pozorovali, že vložení transgenu v rané fázi jejich experimentu může způsobit nechtěné mutace. Vědci proto při editaci genomu přeskočili produkci transgenu a vytvořili touto technikou zelí a čínské zelí bez přenesené DNA. Dalším cílem týmu je se v budoucnu zaměřit na jiné geny a studovat regeneraci editovaných protoplastů. Podrobnější informace naleznete v článku Frontiers in Plant Science.

Moderní biotechnologie pomáhají při boji proti škůdcům. Černopáska bavlníková je vážným škůdcem hospodářsky významných polních plodin jako je například bavlník, luskoviny, kukuřice, sója, slunečnice, tabák, rajčata a často poškozuje i okrasné rostliny ve sklenících. Právem je tedy zařazena do seznamu škodlivých organismů EU, které je zakázáno zavlékat a šířit na území EU. Navíc tento škůdce odolává mnoha insekticidům. Na Zemědělské univerzitě v Číně se proto rozhodli svůj výzkum zaměřit tímto směrem. Pomocí techniky CRISPR-Cas9 identifikovali vědci geny zodpovědné za rezistenci na insekticidy a geny tzv. umlčeli. Výsledky prokázaly značné snížení vyskytu černopásky bavlníkové. Jde tedy o další účinný přístup v boji proti hmyzím škůdcům. Více se dočtete ve článku Nature.

Zelí, kapusta, květák, ředkev, brokolice tato zelenina z čeledi brukvovitých je bohatá na antioxidanty, karotenoidy, vitamín C, má antikarcinogenní účinek a nese další zdraví prospěšné vlastnosti. Úspěšné šlechtění rodu Brassica za pomocí editace genomu s použitím CRISPR-Cas9 nebylo prokázáno. Na Zemědělské univerzitě v Číně se touto dosud neprobádanou oblastí zabývali a zjistili, že aplikace CRISPR-Cas9 u čínského zelí a celkově u zeleniny rodu Brassica je možná. Čínský vědecký tým tak položil základy pro další studie podobných druhů rostlin. Více informací naleznete ve článku Nature.

Zdroj:
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16990, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16991, https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpls.2018.01594/full, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17042, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17043, https://cs.wikipedia.org/wiki/Brukvovit%C3%A9.

Zdroj: Biotrin