Novinky v oblasti NBT – III. – Bezpečnost potravin

Novinky v oblasti NBT – III.

Vydáno: 12. 4. 2018

Autor: Biotrin

Informace organizace Biotrin ze dne 12. 4. 2018

Nové techniky nám otevírají nové možnosti nejen ve šlechtění rostlin, ale také v jejich ochraně před hmyzími škůdci, jako je například černopáska bavlníková (Helicoverpa armigera). Tento hmyz je vážným škůdcem hospodářsky významných polních plodin. Čínští vědci díky novým technikám dokáží kontrolovat či omezit četnost populace tohoto hmyzu. Tato studie má také zásadní význam pro Evropu. Černopáska bavlníková je totiž zařazena do seznamu škodlivých organismů Evropské unie, které je zakázáno zavlékat a šířit na území EU. Celou studii naleznete v Insect Science.

Nové techniky nám také ukázaly směr, jak zvýšit produkci rostlin čeledi Brassicaceae (brukvovitých). Tato studie bude jistě zajímat i české zemědělce, jelikož do této čeledi patří u nás běžně pěstované rostliny jako například řepka, květák, hlávkové zelí a další. Celý článek naleznete ve Frontiers in Plant Science.

Vědci v Kanadě provedli úspěšnou aplikaci a validaci techniky CRISPR-Cas9 u významné pícniny – vojtěšky. Tato studie je odrazovým můstkem v efektivnějším šlechtění této rostliny. Celou studii naleznete v Planta.

V Japonsku vyvinuli za pomocí nových technik bezpečnější brambory. Brambory neobsahují steroidní alkaloidy, resp. solanin, což je toxin přirozeně se vyskytující ve všech částech rostliny. Tento brambor jistě ocení nejen pěstitelé, ale zejména spotřebitelé. Celý článek naleznete v Plant Growth Regulation.

Foto: Shutterstock

Čeští zemědělci by také měli věnovat pozornost německé studii zabývající se kukuřicí. Je známo, že výtěžnost této plodiny závisí na vyváženém zásobení a transportu sacharózy z listů do semen. Příliš se ale už neví o tzv. SWEETs, což je skupina cukrů, které regulují tento tok. Němečtí vědci prokázali jejich zásadní roli, když některé „SWEET geny“ vyřadily z provozu. Narušena byla fotosyntéza, metabolismus cukrů a zaznamenána změna agronomických vlastností rostlin. Celou studii naleznete v New Phytologis.

GMO-free pšenice upravená novými technikami je výsledkem výzkumu Čínské akademie věd. Cílem studie bylo pozměnit vlastnosti rostliny takovým způsobem, aby nedošlo k vedlejším nechtěným genetickým změnám v rostlině. Technikou „CRISPR-Cas9 ribonucleoproteins (RNPs)“ toho čínští vědci úspěšně dosáhli. Celý článek naleznete v Nature Communications.

Dalšími novinkami je nalezení genu u rýže nesoucí citlivost na sůl. Díky CRISPR-Cas9 čínští vědci zjistili, jak zvýšit produkci hybridních osiv u kukuřice. Stejně tak lze touto technikou dosáhnout vyšší produkce biomasy u čínského bílého topolu. Technikou CRISPR lze kontrolovat populaci hmyzího škůdce druhu Bactrocera tryoni. Navíc CRISPR-Cas9 je účinným nástrojem při analýze genů u jahod. Vědci odhalili roli kyseliny abscisové u rýže odolné vůči chorobám. Na Kalifornské univerzitě zase studovali klíčivost semen u salátu (Lactuca sativa). V našem výčtu končíme v Číně, kde se pochopitelně ve svých studiích zaměřují hlavně na rýži, a zde konkrétně na její odolnost vůči abiotickým stresům a také na způsob, jak zvýšit její výtěžnost. Odpovědí je opět technika CRISPR-Cas9, která navíc pomohla vědcům pochopit, jak dochází k přizpůsobení kukuřice různým zeměpisným šířkám.