Informace organizace Biotrin o výzkumu v oblasti nových technologií

Nové šlechtitelské techniky jako je např. systém CRISPR-Cas9 se stále častěji stávají výkonným nástrojem pro řízenou mutagenezi u rostlin. Tým Yuhei Kanazashi z Hokkaidovy univerzity v Japonsku řešil pomocí této techniky problémy při pěstování sóji. Stále častěji se setkáváme s extrémně zkroucenými lusky a následně s nižší produkcí semen u sóji. Technika CRISPR-Cas9 dokáže přesně zacílit na tyto neduhy a následně zajistit kvalitní úrodu a vyšší výnosy, což ocení nejen asijští, ale i evropští pěstitelé sóji. Celý článek naleznete v Plant Cell Reports.

České pěstitele brambor by naopak mohla zajímat studie spojená s technikou TALENs u brambor. Jin Ma z výzkumného a vývojového centra Fredericton v Kanadě použil Agrobacterium pro účinnou aplikaci techniky TALENs do dvou vegetativně rozmnožených kultivarů bramboru (Solanum tuberosum). Po zpětné analýze se ukázalo, že u obou kultivarů proběhla mutace za pomocí metodyTALENs úspěšně. Celou studii naleznete v Plant Biotechnology Reports.

Na Zemědělské univerzitě v Číně se zase zaměřují na rajčata a jejich pěstování. Tamní vědecký tým studoval za pomocí CRISPR-Cas9 dozrávání rajčete. Studie přinesla především podrobnější pochopení genomu rajčat a související procesy s jejich dozráváním. To by mohlo v budoucnu usnadnit jejich produkci i v zemích, které nemají ideální podmínky pro jejich pěstování. Celý článek naleznete v The Plant Journal.

Přínosnou studii pro zemědělství v České republice jsme objevili v The CRISPR Journal. Výzkumný tým vedený Wangem Weiem z Kansaské státní univerzity zjistil, jak zvýšit velikost semen a hmotnost tisíců zrn u pšenice. I v tomto případě pomohla technika CRISPR-Cas9.

Foto. Shutterstock

Většina dalších výzkumů z oblasti nových technologií zveřejněná v posledních týdnech a měsících pochází z vědeckých institucí či univerzit v Asii, proto nikoho nepřekvapí, že se v nich většinou zabývají rýží. Za použití nových technik (především CRISPR-Cas9) se ve svých výzkumech zaměřili na její enzym GGAT1, na odolnost vůči houbovému patogenu, na tvorbu pylu u rýže, na snížení arsenu přítomného v rýži a navíc technikou zinkových prstů  dokázali u rýže ovlivnit výšku rostlin a obsah škrobu.

Vědci ale také objevili, jak za použití technik CRISPR-Cas9 ochránit papájové stromy před infekcí, zlepšit kvalitu tradičních čínských léčivých bylin (červená šalvěj) a jak šetrně hubit hmyz řádu polokřídlích (Hemiptera) u rostlin. V neposlední řadě dali naději producentům kakaa, kteří si stěžují na významné ztráty v důsledku různých patogenů. Vývoj kakaových odrůd odolných vůči chorobám je základní strategií boje proti této hrozbě. První krok k řešení tohoto problému byl učiněn. Zjistilo se, že techniku CRISPR-Cas9 lze úspěšně aplikovat na kakaovník, což ještě do nedávna nebylo jisté. 
 

Zdroj:
https://link.springer.com/article/10.1007/s00299-018-2251-3,  
https://link.springer.com/article/10.1007/s11816-017-0448-5,  http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16223, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16226, http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/tpj.13872/full, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16208, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16206, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16201, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16192, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16189, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16186, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16164, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16177.

Zdroj článku: Biotrin