Jedním z častých argumentů proti geneticky modifikovaným (GM) rostlinám je riziko pro životní prostředí v dané oblasti a vznik změn v místním ekosystému. Tyto obavy se u nově schválené kukuřice a bavlny v Nizozemsku ukázaly jako liché.

Nizozemská komise pro schvalování GM organismů (COGEM), která dohlíží na rizika nových GM organismů, schválila dovoz dvou nových druhů plodin. Jedná se o kukuřici (Zea mays) a bavlnu (Gossypium hirsutum).

U GM kukuřice označené MON89034 x 1507 x NK603 od firem Monsanto a Dow Agrosciences LLC podpořila komise COGEM obnovení dovozu. Tento typ kukuřice označovaný také jako Power Core™ byl autorizován již v roce 2013. Výhodami této modifikované plodiny je tolerance k herbicidům, jako jsou glyfosfáty a glufosináty. Při postřiku pole herbicidy tedy dojde k odstranění plevele a dalších nechtěných rostlin, ale kukuřice nebude zasažena. Další úpravou je odolnost vůči hmyzím škůdcům, příkladem je zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis). Larvy této můry snižují výnosnost z polí, čemuž je v případě GM kukuřice zabráněno.

Výhody jsou tedy zjevné, ale co rizika spojená s genetickou modifikací? Typickými problémy pro životní prostředí je vznik hybridů GM kukuřice s přirozeně se vyskytující kukuřicí. Taková se však v Nizozemí nenachází a k hybridizaci tedy nedochází. Riziko je také spojené se šířením GM plodin mimo vyhrazené prostory pro pěstování. Kukuřice je však rostlinou vyžadující pro růst teplé podnebí a krom toho je jednoletou rostlinou, což znemožňuje její růst v dalším roce.Rizika spojená s touto GM odrůdou nebyla prokázána ani ve vědeckých studiích a na základě všech zmíněných argumentů potvrdila COGEM své rozhodnutí o minimálním riziku  Power Core™ kukuřice pro životní prostředí.

Druhou plodinou, kterou COGEM označila jako minimálně rizikovou, je GM bavlna označená GHB614 x T304-40 x GHB119 x COT102 firmy Bayer CorpScience. Bavlna, známá také pod názvem GlyTol LibertyLink TwinLink® Plus, byla navržena na import a využití v krmivech a potravinách. Krom této varianty podpořila COGEM dovoz a kultivaci také čtyř mateřských linií. Stejně jako u výše zmiňované kukuřice nese GM bavlna rezistenci vůči herbicidům a hmyzu, zejména larvám motýlů, kteří poškozují kvalitu a výnos bavlny. Krom toho je navíc rezistentní vůči antibiotikům. COGEM podotýká, že obavy z případného šíření antibiotické rezistence, které je velmi nepravděpodobné, jsou neopodstatněné. 

Nevýhodou GlyTol LibertyLink TwinLink® je však nízká šance na přežití odrůdy v mírných podmínkách Nizozemí. Komise proto navrhuje další úpravy pro vyšší životaschopnost.

Ačkoliv je hodnocení rizik souvisejících s pěstováním nových GM plodin potřebné, Nizozemsko ukazuje celé Evropě, že není nutné se před nimi uzavírat a po testování případných rizik je možné je pěstovat beze strachu a těžit z řady benefitů, jež nabízejí.

Zdroje:

• https://cogem.net/app/uploads/2023/07/230711-01-Renewal-of-the-authorisation-for-import-and-processing-of-genetically-modified-maize-MON89034x1507xNK603.pdf
• https://cogem.net/app/uploads/2023/07/230714-02-Advies-import-en-verwerking-gg-katoen-GHB614xT304-40xGHB119xCOT102.pdf
• https://www.isaaa.org/gmapprovaldatabase/event/default.asp?EventID=148
• https://www.isaaa.org/gmapprovaldatabase/event/default.asp?EventID=396&Event=GHB614%20x%20T304-40%20x%20GHB119%20x%20COT102

Zdroj článku: BIOTRIN