Databáze Safefood-online je kompletní systém pro ukládání a vyhledávání veškerých relevantních údajů týkajících se závadných potravin.

Prostřednictvím evropského systému rychlého varování o potravinách a krmivech RASFF je každoročně hlášeno kolem 6 000 případů potravin znamenajících riziko pro zdraví.

Veřejnost věnuje této problematice velkou pozornost, a pokud je chybující podnik zveřejněn, musí počítat se značnými hospodářskými škodami a potenciálními ztrátami. U postižených výrobků často dochází ke stažení z trhu.

Informace z médií obvykle spotřebitele jen znejistí, protože často neuvádějí konkrétní údaje (šarži) o závadném výrobku, a tak důvěra spotřebitelů klesá.

Ve Velké Británii příslušný úřad zveřejňuje prostřednictvím internetu varování, přičemž jsou uváděny názvy výrobků a obrázky produktů. V Německu byla hlášení zveřejňována prostřednictvím BLV (Spolkový úřad pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin) jako anonymní.

Od října 2011 byl uveden do provozu společný portál spolkových zemí a BLV www.lebensmittelwarnung.de, který má sloužit spotřebitelům.

Jako kompletní systém pro ukládání a vyhledávání veškerých relevantních údajů týkajících se závadných potravin byla vytvořena databáze Safefood-online.de. Databáze obsáhle informuje o vzniklých nebezpečích a z nich odvozených rizicích. (Riziko konkretizuje nebezpečí a vyhodnocuje ho z hlediska cílového systému.)

Jsou shromažďovány informace ze systému RASFF i z šetření v konkrétních podnicích apod. Aktuálně obsahuje databáze přes 42 000 údajů od r. 2002 (datum, země původu, podnik, míra rizika aj.) Umožňuje např. vyhodnotit, jak často se riziko týká určité potraviny nebo jak je významné. Uváděné informace jsou ve třech stupních závažnosti, nejvýznamnější je varování.

Na základě informací, které jsou tak k dispozici se může podnikatel při plánování dovozu či výroby vyhnout rizikovým potravinám/surovinám, které nemají dobrou historii, nebo alespoň je upozorněn na rizika, která s určitou složkou souvisejí, a je třeba je kontrolovat. Např. v případě sušeného mléka je třeba věnovat pozornost přítomnosti chloramfenikolu a bakteriím Enterobacter sakazakii a salmonela. V případě bazalky je třeba věnovat pozornost salmonelám, E. coli, enterobakteriím, plísním, a také pesticidům (karbendazim, karbofuran, chlorpyrifos, dichlorvos, dimethoát, methamidofos, profenofos aj.).

Die Milchwirtschaft (DMW), 3, 2012, č. 8, s. 319-321
Objednávka kopie článku