SZÚ publikuje zprávu s výsledky výzkumu za rok 2020.

Souhrn výsledků – alkohol

• V reprezentativním vzorku dospělé populace (věk 15+) uvedlo  časté pravidelné pití alkoholu (tj. denně  nebo obden) 19,8 % dotázaných. Proti předchozímu roku jde o nárůst o 2,4 procentního bodu.  
• Trvalou (celoživotní) abstinenci uvedlo 3,6 % dotázaných (v roce 2019 to bylo 2,4 %). Abstinenci v posledním roce uvedlo 12,2 % dotázaných osob. Za dlouhodobé abstinenty lze považovat šestinu našeho vzorku (15,8 %). Od roku 2012 je to nejvyšší výskyt abstinujících v populaci. 
• Průměrnou roční spotřebu na osobu lze na základě dat z dotazníkového šetření odhadnout na 8,0 litrů  čistého alkoholu, resp. 9,5 litrů, pokud nezahrneme abstinenty. Roční průměrná spotřeba byla v roce 2020 výrazně vyšší ve srovnání s rokem 2019 (kdy dosáhla 7,7 litrů, resp. 8,8 litrů). 
• Časté pití nadměrných dávek alkoholu (binge drinking), tj. týdně nebo častěji, udává 12,8 % dotázaných (muži 19,0 %, ženy 6,9 %).
• Pivo je nejrozšířenějším druhem alkoholických nápojů, je výrazně  preferováno muži (57,0 % z nich pije pivo týdně  nebo  častěji). Víno je preferovaným nápojem žen, pravidelně týdně  a  častěji je konzumuje 23,7 % dotázaných žen. Destiláty pilo týdně a častěji 17,1 % mužů a 9,0 % žen.
• Do kategorie „škodlivá spotřeba alkoholu“ spadá 8,8 % dotázaných, 11,7 % mužů a 6,0 % žen. Za škodlivou spotřebu alkoholu je považován průměrný denní příjem 60 a více gramů etanolu pro muže a 40 a více gramů etanolu u žen.
• U 45,2 % respondentů zjišťovali lékaři jejich konzumní zvyklosti a 8,2 % doporučili omezit pití alkoholu. Omezit pití nejčastěji doporučovali osobám se škodlivou spotřebou alkoholu. Náhled na nutnost omezit svou spotřebu byl mezi respondenty nízký – potřebu omezit spotřebu přiznala jen 1,2 % dotázaných.
• Pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Mezi umírněnými konzumenty alkoholu je jen 20,8 % kuřáků, tedy přibližně jako v celé populaci, avšak mezi rizikově a škodlivě pijícími je kuřáků výrazně více (35,2 %, resp. 45,5 %). Je tedy zřejmé, že u excesivních konzumentů alkoholu se zdravotní rizika násobí kvůli rizikovým faktorům souvisícím s kouřením.

Souhrn výsledků ‒ tabák

• Z provedeného výběrového šetření vyplývá, že v roce 2020 bylo v populaci České republiky celkem 23,1 % kuřáků starších 15 let (95% interval spolehlivosti pro tento odhad je 21,2‒25,2 %). V porovnání s rokem 2019 (24,9 %) zaznamenáváme pokles o 1,8 p. b. Ze současných kuřáků téměř tři  čtvrtiny představovali denní kuřáci (16,6 % všech respondentů). Denně  kouří 21,2 % mužů  a 12,2 % žen. Z dlouhodobého hlediska je možno konstatovat, že i přes izolované roční odchylky lze ve sledovaných letech 2012‒2020 pozorovat snižování prevalence kuřáctví.  
• Česká populace kouří převážně klasické cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je malý. Celkově je denními kuřáky nejčastěji uváděna spotřeba 15‒24 cigaret denně, zatímco v roce 2019 to bylo 10‒14 cigaret denně. Tomu odpovídá i statisticky významný nárůst průměrného počtu vykouřených cigaret (průmyslově vyráběných i ručně balených) z 11,2 v roce 2019 na 12,7 kusů v roce 2020. V intenzitě  spotřeby jsou rozdíly mezi pohlavími. U mužů je nejčastější spotřeba 15‒24 cigaret denně, zatímco u žen 5‒9 cigaret denně. Muži v průměru vykouří o 2 cigarety více než ženy. 

  Více – viz „Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu v České republice 2020“ (NAUTA)

Přílohy

 NAUTA 2020

 Tiskova_zprava_NAUTA_2020

Zdroj: SZÚ

Foto: Shutterstock